Bankovní rada České národní banky na svém dnešním zasedání s úrokovými sazbami opět nehýbala. Dvoutýdenní repo sazba tak setrvává na sedmi procentech, diskontní sazba na šesti procentech a lombardní sazba na osmi procentech. Pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni hlasovalo podle prohlášení, zveřejněném na webu centrální banky, pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro snížení sazeb o 0,25 bodu. Cena peněz potřebných pro oživení dlouhodobě skomírající ekonomiky tak zůstává i nadále vysoká.
Vysoká inflace přitom podle centrálních bankéřů odeznívá. »Nicméně přetrvává riziko neukotvených inflačních očekávání, které by se mohlo projevit ve výsledcích probíhajících mzdových vyjednávání či ve výraznějším než očekávaném přecenění zboží a služeb na začátku příštího roku. Výhled jádrové složky inflace na rok 2024 je navíc nadále zvýšený, a to na úrovni 3 %,« zdůvodňuje ponechání sazeb na stávající úrovni bankovní rada.
Současně připouští, že »úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která zpomaluje růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice«. Opačným směrem ale podle ní působí zvýšené úvěrování státu, které zůstává proinflačním rizikem.
Cesta k dlouhodobě nižší inflaci vede podle ČNB i přes snižování deficitu státního rozpočtu. Bankéři také v souvislosti se začátkem mzdových vyjednávání nabádají k »mzdové zdrženlivosti napříč ekonomikou«.
Ekonomika skomírá, brzdí ji hlavně nízká spotřeba domácností
Bankovní rada ve svém prohlášení připomíná, že hrubý domácí produkt (HDP) podle předběžného odhadu ČSÚ ve třetím čtvrtletí klesl meziročně o 0,6 %, stejně jako v předchozím kvartálu. Ekonomiku i podle ní brzdí spotřeba domácností, kterou »tlumí vysoké ceny energií a potravin, negativní sentiment a vyšší úrokové sazby«.
»Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká a trh práce napjatý. I přesto růst mezd ve druhém čtvrtletí dosáhl nižší než očekávané hodnoty (mzdy rostly o 7,7 % meziročně),« konstatuje bankovní rada s tím, že »průmyslová produkce v meziročním vyjádření klesá, a to zejména vlivem utlumené zahraniční poptávky, na kterou působí přísná měnová politika zahraničních centrálních bank«.
Příští rok už prý bude líp
Bankéři také předpokládají, že v říjnu letošního roku byl trend poklesu meziroční inflace dočasně přerušen, a to statistickým vlivem loňského úsporného tarifu, který snížil srovnávací základnu. Jedná se tak podle nich o technický faktor, který »nepřeruší fundamentální proces dezinflace«. Podle jejich nové prognózy by na začátku příštího roku měla inflace výrazně klesnout. Za celý rok 2024 prý v průměru dosáhne 2,6 % a v roce 2025 by se měla ještě snížit na 2,1 %. Jádrová inflace (bez regulovaných cen potravin a energií) by ale měla být v příštím roce zvýšená, a to v průměru kolem tří procent. Co se týče ekonomiky, letos HDP zřejmě klesne o 0,4 %, čemuž nasvědčují i dosavadní výsledky za tři čtvrtletí, příští rok se ale vrátí k růstu kolem 1,2 %, věří centrální bankéři.
(ici)