Poslanci zřejmě budou muset na konci prázdnin absolvovat ještě dvě schůze. Koncem příštího týdne, v pátek 26. srpna, projednají na řádné schůzi novelu o snížení plateb za státní pojištěnce, kterou vetoval prezident Miloš Zeman. Kromě toho je zřejmě čeká i mimořádná schůze, o kterou požádalo hnutí ANO k řešení energetické krize nebo zdražování.
Pokud jde o novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, očekává se, že koaliční většina veto prezidenta přehlasuje. Ministerstvo financí včera uvedlo, že nadále počítá s rozpočtovou úsporou 14 miliard korun, kterou má zajistit snížení státních plateb do veřejného zdravotního pojištění od srpna do konce roku. Jak bude stát postupovat u platby za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané za nynější měsíc, zatím není jasné. »Přesný postup ohledně srpnové platby za takzvané státní pojištěnce v současné době ministerstvo financí ladí ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, které je gestorem zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění,« uvedlo ministerstvo financí, které je předkladatelem novely. V současnosti proto podle něj není možné upřesnit další podrobnosti. »Záměrem ministerstva financí je v každém případě realizovat plánovanou úsporu v letošním státním rozpočtu v původně plánované výši 14 miliard Kč,« zdůraznilo.
Novela při projednávání ve Sněmovně čelila dlouhé hodiny trvajícím obstrukcím ze strany opozice. Jak bude probíhat její nové projednávání, lze odhadovat jen těžko. Místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Karla Maříková (SPD) pro iportaL24.cz uvedla, že poslanci hnutí si k tomu určitě budou chtít říct svoje. »Nemůžu říct, že by to byla vyloženě obstrukce, ale kdo z kolegů má co dočinění se zdravotnictvím, určitě vystoupí,« řekla s tím, že zástupci hnutí ani tentokrát novelu nepodpoří.
S tvrzením koalice, že pojišťovny mají dostatek peněz, a tudíž omezení péče nehrozí, nesouhlasí. Rezervy má podle ní Všeobecná zdravotní pojišťovna, naopak zástupci malých zdravotních pojišťoven už uvedli, že ke konci roku můžou zpožďovat platby. »Pokud nějaký zdravotní subjekt bude mít vícero pacientů z těchto pojišťoven, prodlení v platbách samozřejmě musí pocítit a v konečném důsledku to povede k omezení zdravotní péči,« dodala Maříková.
Jde vládě o privatizaci části zdravotnictví?
Vystoupit určitě budou chtít také zástupci hnutí ANO, kteří rovněž s odebráním 14 miliard veřejnému zdravotnímu pojištění nesouhlasí. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v rozhovoru pro iportaL24.cz označila tento krok za katastrofu. Zdůraznila, že rezervy zdravotních pojišťoven nejsou od toho, aby se vybraly do dna, ale aby pojišťovny měly na péči v době krize. »To, že VZP prohlásila, že to přežije, je jedna věc, ale my máme i menší pojišťovny, a ty se mohou dostat opravdu na hranici. Jde o to, jestli této vládě právě o to nejde. Jestli nás to nemá přivést k tomu, že se bude část zdravotnictví privatizovat, nebo že se bude zpoplatňovat,« řekla Schillerová.
Proti škrtům ve zdravotnictví se vyjádřila také expertka KSČM na zdravotnictví Soňa Marková. »Pořád platí, že desítky miliard, o nichž hovoří ministr, jsou peníze, které jsou v základním fondu a jsou určeny na proplácení zdravotní péče poskytovatelům, a už vůbec se nepočítá se zvýšenými náklady na energie, na inovativní léky nebo na moderní léčbu atd.,« řekla pro iportaL24.cz. Podotkla, že poskytovatelé zdravotní péče se už vyjadřují v tom smyslu, že budou poskytovat pouze takovou péči, na jakou budou mít. »Hrozí, že nebude dostatek finančních prostředků, zvlášť když pojišťovny nastavily proplacení péče na ty peníze, které měly přijít. Skutečně nejde o to, že by tam nějaké peníze byly navíc, naopak s největší pravděpodobností budou chybět,« dodala Marková.
Je podle ní nemorální a neetické ohánět se tím, že novela nastavuje automatickou valorizaci plateb. »To je věc, která by mohla být dobrá, pokud by byla dobře nastavená, což bohužel není, takže tento argument je úplně irelevantní,« zdůraznila Marková. Pacienti jsou podle ní připravováni na to, že si možná budou muset doplácet z vlastních kapes i něco dalšího. »Argumenty typu, že už jsou zvyklí si doplácet třeba ve stomatologii nebo za léky, jsou něco podobného, jako říct, abychom si vzali druhý svetr, když nám bude zima,« dodala Marková.
Stát od ledna platí za každého svého pojištěnce 1967 korun měsíčně. Podle předlohy by platby měly klesnout na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.
Na přehlasování prezidentova veta je zapotřebí nejméně 101 poslanců, vládní většina v plném složení má ve Sněmovně 108 hlasů. Zástupci koalice včetně ministrů zdravotnictví a financí předpokládají, že Sněmovna Zemanův postoj přehlasuje.
Má vláda plán, jak řešit ceny energií?
Příští týden se poslanci sejdou i na mimořádné schůzi, o kterou požádalo hnutí ANO.
»Vláda už konečně musí lidem jasně říct, jak bude v následujících měsících řešit ceny energií a zdražování. Chceme se ptát, jestli má vláda nějaký plán, protože zatím to vypadá, že žádný neexistuje,« řekla ČTK Schillerová.
V návrhu programu není žádný zákon. Poslanci by měli obecně diskutovat o »strategii vlády pro řešení energetické krize, zdražování a hrozby rostoucí nezaměstnanosti«.
Schůzi je povinna svolat předsedkyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v termínu do deseti dnů. Schůze se nakonec ale nemusí vůbec uskutečnit, pokud Sněmovna návrh programu koaliční většinou zamítne. Navzdory tomu se ale ještě před hlasováním o návrhu programu otevře prostor pro debatu, v níž mohou vystoupit jen řečníci s přednostním právem.
(jad)