Velmi zajímavé údaje o životní situaci nejen obyvatel České republiky přináší Studie Consumer Sentiment Tracker (monitoring spotřebitelské nálady), kterou provádí agentura Ipsos. Její nejdůležitější závěry uvádí Pavel Černý v článku »Jsme národ pesimistů?«, zveřejněném v červnovém vydání časopisu Statistika&My. Úvodem konstatuje, že Čechům přidělávají starosti vysoká inflace a ztenčování finančních rezerv.
Studie se zaměřuje mimo jiné na to, jak lidé vnímají svou současnou situaci a jak hodnotí své vyhlídky do budoucnosti. Kromě Česka probíhá sběr dat také v dalších 38 zemích, mezi nimiž jsou všichni naši sousedé a Maďarsko.
Češi mají největší obavy z inflace
Podle letošního březnového šetření mají Češi největší obavy z inflace. Mezi tři oblasti, jichž se nejvíce obávají, ji zařadilo 56 % dotazovaných. Ačkoliv inflace zaujímá přední příčky v obavách ve většině sledovaných zemí, Česko patří k těm, kde se jí lidé obávají nejvíce. Vůbec nejsilnější inflační obavy na světě odhalila studie v Argentině, kde je vyjádřilo 66 % respondentů. Druhé se umístilo s 65 % Polsko a třetí pozici zaujímá Turecko (63 %).
Dalšími značně znepokojivými tématy jsou pro obyvatele ČR válečný konflikt, který mezi tři hlavní důvody obav zařadilo 38 % dotazovaných, a chudoba a sociální nerovnosti (37 % znepokojených). Shodně seřadili své tři nejzávažnější obavy i Slováci. Poláci sice mají válku na třetím místě, před ní ale umístili zdravotní péči, přičemž chudobu odsunuli až na pátou pozici za korupci. Zajímavá je situace v Maďarsku, kde v březnu sice inflace dosahovala 25,6 %, ale v obavách ji významně předčily zdravotní péče a korupce. Války se obává jen devět procent Maďarů. Oproti ostatním zemím Visegrádské čtyřky se u nás výrazně více bojíme imigrace. Za znepokojující ji označilo 10 % českých respondentů, zatímco u ostatních členů V4 to bylo pouze pět procent. V Rakousku a v Německu se však imigrace obává 26 % obyvatel.
Označte tři problémy, které vás nejvíce znepokojují (v %)
Tíží nás hlavně náklady za potraviny a za bydlení, rezerv ubývá
Nejsilněji pociťují Češi inflaci ve výdajích za potraviny a za bydlení včetně energií. Na potravinách a nealkoholických nápojích se proto lidé snaží šetřit, nejčastěji tím, že nakupují zboží v akcích nebo ve slevách a vybírají si levnější varianty daného produktu. Čtvrtina českých spotřebitelů omezuje množství nakoupených potravin a nápojů, hlavně sladkostí, slaných pochutin, sladkých nápojů a instantních jídel.
Hlavní způsoby šetření na potravinách a nealkoholických nápojích (v %)
Dalšími oblastmi, v nichž se zvýšení cen dotklo velké části populace, jsou v následujícím pořadí služby restaurací, alkohol a tabák, doprava, rekreace a kultura, zdraví, komunikace, vybavení domácností, oděvy a vzdělávání.
Přestože se letos v březnu podíl respondentů očekávajících další zvyšování výdajů snížil oproti prosinci loňského roku z 59 na 45 %, stále se jedná o značnou část společnosti, jíž hrozí finanční problémy.
Oproti loňsku se celková výše uložených finančních prostředků snížila u 39 % českých domácností, na stejné úrovni zůstala u 39 % domácností a jen 22 % domácností vykázalo zvýšení úspor. U více než poloviny domácností (54 %) nepřesahují vytvořené finanční rezervy dvouměsíční příjmy, v 31 % domácností dokonce rezerva nepokryje ani příjem za jeden měsíc.
Finanční rezervy českých domácností
Češi k nejšťastnějším rozhodně nepatří
Ipsos také zjišťuje, jak velká část dotazovaných se cítí šťastná. Češi přitom mezi nejšťastnější rozhodně nepatří. Zatímco světový průměr činil letos v březnu 73 % a evropský 69 %, v ČR je to pouze 62 %. Nejšťastnějším národem jsou podle Ipsosu Číňané, šťastnými se podle průzkumu cítilo 91 % z nich. Druhé místo zaujala Saúdská Arábie (86 %) a třetí skončilo Nizozemsko (85 %). Hůře než Češi jsou na tom Turci (61 %), Japonci (60 %), Poláci (58 %), obyvatelé Jižní Koreje (57 %) a žebříček uzavírá Maďarsko (50 %). Nejšťastnější za posledních 10 let byli Češi v roce 2018, kdy se jich za šťastné považovalo 81 %.
(ici)