Brutální postup proti demonstracím za sesazeného prezidenta Peru

V Peru již od neděle zemřelo v souvislosti s protivládními protesty 18 lidí a několik stovek bylo zraněno, informovala ministryně zdravotnictví Rosa Gutiérrezová. Ministryně školství Patricia Correaová a ministr kultury Jair Pérez podali demisi kvůli nepřiměřené reakci policie na demonstrace, napsala agentura EFE. Znepokojení nad děním v latinskoamerické zemi vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres. Parlament přitom zamítl návrh nové prezidentky Diny Boluarteové na svolání předčasných voleb.

Nepokoje vyvolalo minulou středu sesazení prezidenta Pedra Castilla parlamentem a jeho obvinění z pokusu o převrat. Demonstrace pokračují navzdory vyhlášení výjimečného stavu, kdy spolu s policií může zasahovat v ulicích i armáda. Vláda navíc může omezit svobodu pohybu a shromažďování. Podle agentury Europa Press vyhlásila na části území zákaz nočního vycházení. Demonstranti pokračují v blokádách silnic a některých letišť. Požadují rozpuštění parlamentu a předčasné volby.

Regionální vláda v oblasti Ayacucho, kde si protesty vyžádaly nejvíce obětí, viní z těchto úmrtí prezidentku a vyzvala policii a ozbrojené síly k okamžitému zastavení represí a používání střelných zbraní. »Smrt spoluobčanů nemá žádné ospravedlnění,« uvedla při podání demise ministryně školství Correaová. Její kolega Pérez označil umírání lidí v ulicích za neudržitelný stav.

Peruánský parlament včera přilil olej do ohně a zamítl návrh zákona, který by umožnil svolání předčasných parlamentních a prezidentských voleb v prosinci příštího roku. Zkrácením volebního období chtěla prezidentka Boluarteová částečně vyjít vstříc demonstrantům, kteří požadují okamžité rozpuštění parlamentu. V řádném termínu se volby mají konat až v roce 2026.

Generální tajemník OSN Guterres sleduje dění v Peru se znepokojením, uvedl jeho mluvčí Stéphane Dujarric. Vyzval všechny účastníky politického střetu, aby zůstali v klidu a nezvyšovali napětí.

Nejvyšší peruánský soud prodloužil Castillovi, který byl původně zatčen na sedm dní, pobyt ve vazbě o 18 měsíců. Castillo veškerá obvinění odmítá a nadále se považuje za právoplatného peruánského prezidenta. Soudce, který rozhodoval o prodloužení vazby, rozhodnutí zdůvodnil obavou, že by se exprezident mohl pokusit opustit zemi. Azyl mu již nabídlo Mexiko.

Levicově orientovaný Castillo stál v čele Peru pouhých 17 měsíců. V loňském roce těsně vyhrál volby jako kandidát za marxistickou stranu Peru Libre. Jeho rychlé sesazení podpořily Spojené státy. Naopak levicové vlády Mexika, Argentiny, Bolívie a Kolumbie ve společném prohlášení vyzvaly peruánské úřady, aby respektovaly »vůli lidu«, který si ho loni zvolil za prezidenta. Uvedly rovněž, že Castillo byl od nástupu do úřadu »obětí antidemokratického obtěžování« podle článku 23 americké konvence lidských práv o účasti na politickém a veřejném životě. Castillova vláda se od počátku potýkala s obstrukcemi v parlamentu, které často iniciovala Castillova výrazně pravicově orientovaná rivalka z prezidentských voleb Keiko Fujimoriová.

(ici, čtk)