Pro naše babičky byl křen v kuchyni nepostradatelný. Především na venkově, kde měl trs křenu vždy svoje místo. Pravděpodobně nevěděly, že ve starém Řecku lidé spojovali konzumaci syrového křenu s bystrým rozumem. Ale leccos jiného o léčivých účincích křenu věděly.
Křen je, ať se nám to líbí, nebo ne, nepostradatelný v kuchyni, a ani domácí lékárna se bez něj neobejde. Jak získat a nejlépe využít sílu tohoto běžného a zároveň zázračného kořene? Víme jak na to!
Křenové placky
Účinky křenových placek se předávají z generace na generaci. Je to prosté. Nastrouhaný křen rozprostřete na čisté plátýnko a překryjte ho gázou nebo dalším kouskem plátna. Křenovou placku přikládejte na bolestivá, revmatismem postižená místa. Při kašli placku pokládejte na hruď, nejlépe před spaním. V obou případech ji zajistěte převázáním proti posunutí. Mírného zčervenání pokožky se nemusíte bát, je to znak toho, že se prokrvuje, poté bolesti ustoupí, kašel se pozvolna zklidní. Ale pro jistotu kontrolujte, zda není kůže působením křenu podrážděná. Křenové placky jsou dobrým řešením i při léčení omrzlin.
Křen s jablky
Křen v malých dávkách povzbuzuje chuť k jídlu, usnadňuje odkašlávání i to, že má mírný močopudný účinek. Naše babičky mívaly k ruce křen nastrouhaný společně s jablky v uzavřených sklenicích. Ač v syrovém a nekonzervovaném stavu tato směs mohla být dlouho skladována, ano, v mírném chladu a na tmavém místě. Obdobně dlouho můžete uchovávat i šťávu vylisovanou z nastrouhaného křenu nebo směs strouhaného křenu s cukrem. Naložená červená řepa bez přidaných plátků křenu by těžko někomu chutnala. Což platí dodnes.
Křenový ocet
Bolí vás hlava, a tak si vezmete Paralen? Zbytečné! Lékem, a přírodním, je křenový ocet. Nastrouhaný křen dejte do zavařovací sklenice a zalijte ho octem tak, aby hladina sahala asi 20 mm nad vrstvu křenu. Nádobu uzavřete a nechte sedm až devět dní při pokojové teplotě, poté obsah sklenice prolisujte. Uchovejte na tmavém a chladném místě, podle potřeby potřete například spánky či čelo křenovým octem. Ale potírat jím můžete i jiná bolestivá místa, například klouby.
Křenový med
Křenový med je nejen léčivý, ale i dobrý. Smíchejte med a jemně nastrouhaný křen v poměru 1:1 a pak si »dejte« třikrát denně lžičku. Výborné řešení proti nachlazení, rýmě a pomáhá i při chřipce. A chutná i dětem, byť se zprvu tváří všelijak.
Křenová šťáva
Obdobně léčivé účinky má i křenová šťáva. Dostat ji z kořene vyžaduje trpělivost, ale není to složité. Ve starých receptech najdete dvě řešení k tomu, jak ji z kořene dostat. První říká, že křen třeba nakrájet na tenká kolečka, druhý pak volí křen strouhaný, podle naší zkušenosti je to lepší řešení. V obou případech však třeba křen dát na sítko, posypat cukrem a šťávu, kterou cukr z křenu vytáhne, pak sbírat v misce pod sítkem. Třikrát denně po lžičce – doporučujeme.
Křenový macerát
Na závěr je tu křenový macerát, česky řečeno výluh za studena. Na tenká kolečka nakrájený křen přelijte vodou o teplotě 15 až 20 °C a nechte při pokojové teplotě stát až dva dny. Občas, nejméně však dvakrát denně, protřepte či zamíchejte. Potom výluh přeceďte a třikrát denně po lžičce konzumujte. Skvělé řešení při velké únavě. A zkuste podobnou radu! Zalijte ve sklenici uložený, na tenké plátky nakrájený křen (asi 100 g), 500 ml červeného vína, nejméně dvakrát denně zamíchejte či protřepte a po třech dnech získáte zajímavý lék proti únavě, který se však nepije, ale konzumuje po již zmíněných lžičkách třikrát denně.
(jan)