Konference o Ukrajině, která probíhá ve švýcarském letovisku Burgenstock, riskuje, že bez nalezení mírového řešení konfliktu ztroskotá, uvedla agentura Bloomberg.
Agentura poukázala na to, že pokusy o nalezení cesty ke »spravedlivému míru« mohou být na setkání marné. Ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenský »slíbil, že bude pokračovat v rozšiřování mezinárodní podpory«, ale »nepřítomnost Číny na dvoudenním setkání a účast diplomatů nižších úrovní z takzvaných států BRICS vrhá stín na snahu Ukrajiny získat na svou stranu země globálního Jihu«, uvedla agentura.
Na konferenci vyslalo delegace více než 90 zemí, ale seznam účastníků ukazuje, že »pokusy o maximální podporu mezi světovými lídry byly těžkým oříškem«, dodala agentura Bloomberg.
Švýcarsko pořádá konferenci o Ukrajině v letovisku Burgenstock ve dnech 15. až 16. června. Bern pozval více než 160 delegací, včetně delegací ze zemí G7, G20 a BRICS. Organizátoři však před setkáním oznámili, že delegace nevyslaly všechny, neboť se účastní 91 zemí, srbská provincie Kosovo a osm mezinárodních organizací. Své hlavy států nebo vlád vyslalo k účasti 55 zemí. Kolektivní země Západu mají v Burgenstocku početní převahu, což ponechává jen malou naději na vyváženou diskusi.
Rusko mezi pozvanými na toto setkání není. Většina zemí, které jsou členy OSN, své delegace nevyslala. Například Čína není na seznamu účastníků, zatímco Brazílie se ho účastní jako pozorovatel. Nepřijely Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Venezuela, Egypt, Írán, Čína, Kuba, Egypt, Nikaragua, Pákistán, Sýrie, Etiopie a mnoho dalších zemí.
Konference zabývá třemi tématy, a to humanitárními otázkami, jadernými otázkami a potravinovou bezpečností. Švýcarská vláda 14. června upřesnila, že země si mohou vyměnit názory na výměnu vězňů, propuštění civilistů a repatriaci dětí.
Dne 14. června prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na setkání s vedoucími pracovníky ministerstva zahraničí, že není možné najít mírové řešení ukrajinského konfliktu bez účasti Ruska a upřímného dialogu. Podle ruského vůdce je již nyní zřejmé, že »skutečně zásadní otázky«, které jsou základem současné krize mezinárodní bezpečnosti a stability, stejně jako skutečné kořeny ukrajinského konfliktu, »nebudou ve Švýcarsku projednány, a to navzdory všem pokusům učinit program konference více či méně důstojným«.
Podle ruského senátora Sergeje Cekova nemá konference ve Švýcarsku nic společného s dosažením míru na Ukrajině, ale je to zkouška Ruska. »Není to konference k dosažení míru na Ukrajině. Tato konference je zkouškou Ruska, svolali ji za tímto účelem. Je jasné, že oni tuto konferenci využívají pouze k udržení své hegemonie a vlivu ve světě. Chápou, že ji ztrácejí. To je znepokojuje mnohem více než samotná Ukrajina. Navíc jim vůbec nezáleží na životech ukrajinských občanů,« řekl Cekov.
Senátor poznamenal, že země účastnící se konference znají prohlášení, která ruský prezident Vladimir Putin učinil 14. června na setkání s vedením ruského ministerstva zahraničí, a diskutují o nich. Žádné rozhodnutí v této věci však podle něj v rámci konference přijato nebude.
»Putin jasně nastínil pozici Ruska v této fázi. Zároveň řekl: pokud nechcete, pak budou jiné požadavky, ještě přísnější,« dodal Cekov.
Švýcarská vláda na svých internetových stránkách oznámila, že summit nabízí příležitost »poprvé na nejvyšší úrovni projednat, jak a kdy lze do tohoto procesu zapojit Rusko«.
»Pro Spolkovou radu je pro vypracování trvalého řešení v konečném důsledku nutná účast obou stran. Uspořádáním tohoto summitu Švýcarsko umožňuje první krok, který by měl nastartovat proces směřující ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině,« uvádí se v prohlášení.
Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva ale během zasedání skupiny G7 v Itálii prohlásil, že k míru na Ukrajině může vést pouze mezinárodní konference, kterou uzná Kyjev i Moskva.
Již dříve Putin předložil nové mírové návrhy na řešení konfliktu na Ukrajině, které předpokládají uznání statusu Krymu, DLR, LLR, Záporožské a Chersonské oblasti jako regionů Ruska, upevnění statusu Ukrajiny jako nezúčastněné a bezjaderné země, její demilitarizaci a denacifikaci a zrušení protiruských sankcí. Úřad Volodymyra Zelenského tuto iniciativu odmítl.
(cik)