AKTUALIZOVÁNO
Peru vyhostilo mexického velvyslance v Limě. S odvoláním na ministerstvo zahraničí o tom dnes informovala agentura Reuters. Důvod? Mexiko poskytlo azyl rodině sesazeného peruánského prezidenta Pedra Castilla, který je ve vazbě kvůli obvinění z údajného spiknutí a vzpoury. Peruánský parlament zároveň předběžně schválil návrh ústavního zákona, který má zemi přivést k předčasným prezidentským a parlamentním volbám. Ty by se ale měly konat až v dubnu 2024.
Peruánská ministryně zahraničních věcí Ana Cecilia Gervasiová v souvislosti s udělením azylu podle místních médií uvedla, že vláda prohlásila mexického velvyslance v Limě za personu non grata. Za důvod označila i »opakovaná vyjádření nejvyšších představitelů této země k politické situaci v Peru, která představují vměšování do našich vnitřních záležitostí«.
Šéf mexické diplomacie Marcelo Ebrard označil vyhoštění diplomata za »neopodstatněné a odsouzeníhodné«. Podle něj se mexický velvyslanec vždy choval v souladu s právem a principem nevměšování se do vnitřních záležitostí hostitelského státu. »Mexiko nezmění svůj postoj,« uvedl šéf diplomacie.
Šéfka peruánské diplomacie také oznámila, že vláda povolila Castillově rodině vycestovat ze země. Podle peruánských médií Castillova manželka a děti odletěli dnes ráno ze země společně s mexickým velvyslancem.
Castillova manželka Lilia Paredesová je sice vyšetřována v souvislosti se sítí na praní špinavých peněz a ovlivňováním veřejných zakázek, nebude to zřejmě ale tak horké, protože soud podle agentury Reuters zamítl návrh státních zastupitelů, kteří chtěli zakázat bývalé první dámě vycestovat do zahraničí.
O útočiště v Mexiku požádal i sám Castillo, který je ale ve vazbě kvůli obvinění z údajného spiknutí a vzpoury. Toho se měl dopustit, když na začátku prosince avizoval záměr rozpustit parlament a vypsat nové volby. Parlament pak záhy schválil jeho odvolání z funkce a novou hlavou státu se stala viceprezidentka Dina Boluarteová.
Dnes peruánský parlament předběžně schválil návrh ústavního zákona, který má vést k uspořádání předčasných parlamentních i prezidentských voleb v dubnu 2024, přičemž původně se měly konat až v roce 2026. Tímto krokem chce prezidentka Boluarteová vyjít vstříc požadavkům demonstrantů, kteří ovšem chtějí okamžité rozpuštění parlamentu. Zákonodárci přitom budou o zákoně hlasovat ještě jednou, podle agentury Europa Press se tak stane v únoru příštího roku.
Připomeňme, že podle listopadového průzkumu veřejného mínění není podle agentury AFP se současným parlamentem spokojeno 86 procent Peruánců. Při protestech, které vypukly tento měsíc proti Castillovu sesazení a jmenování nové prezidentky, zemřelo v Peru po zásazích armády a policie už 26 lidí. Demonstranti pořádají blokády, nebo se snaží zastavit provoz na letištích.
Levicově orientovaný Castillo stál v čele Peru pouhých 17 měsíců. V loňském roce vyhrál volby jako kandidát za marxistickou stranu Peru Libre. Jeho nynější rychlé sesazení podpořily Spojené státy. Naopak levicové vlády Mexika, Argentiny, Bolívie a Kolumbie ve společném prohlášení vyzvaly peruánské úřady, aby respektovaly »vůli lidu«, který si ho loni zvolil za prezidenta. Uvedly rovněž, že Castillo byl od nástupu do úřadu »obětí antidemokratického obtěžování podle článku 23 americké konvence lidských práv o účasti na politickém a veřejném životě«. Castillova vláda se od počátku potýkala s obstrukcemi v parlamentu, které často iniciovala Castillova výrazně pravicově orientovaná rivalka z prezidentských voleb Keiko Fujimoriová.
(ici)
Co podpoří „ušáci“ je podezřelé….