Analýza: Zbrojení, dálnice nebo Green Deal?

Naše šílená doba tropí hlouposti. Byl zveřejněn článek, kde někteří ekonomové zjišťují, že nelze současně financovat válečníky EU prosazované enormní zbrojení a prosazovanou výstavbu dálnic. Odvozují z toho, že je nutné v Česku zrušit Green Deal, Zelenou dohodu pro Evropu (viz Deník Alarm).

Jména oněch ekonomů nejsou důležitá. Podívejme se na věcnou stránku problému. Chce se říci, ach ty prostoto, páni ekonomové objevili Ameriku. Já bych je ale neodsuzoval, protože celá vládnoucí pěti či čtyř demolice ani toto nechápe a podle různých hlasování to nechápe ani nejsilnější opoziční strana, hnutí ANO 2011. Hrozící totální ekonomické zruinování ČR i EU je prý jen malou vadou na kráse.

Nesmyslnost zbrojení

Především je nesmyslné enormní zbrojení, rozjeté vládou Petra Fialy. Nemá smysl zbrojit v situaci, kdy 35 let tzv. transformace zničilo naši armádu, resp. z kdysi silné a respektované dvousettisícové Československé lidové armády zůstal nevelký expediční sbor (asi pět tisíc vojáků schopných nasazení do boje, podobně dopadla její slovenská část), připravený intervenovat kdekoliv na světě, kde budou Spojené státy potřebovat, jen ne bránit území Česka. Navíc tzv. Armáda ČR byla odzbrojena v rámci vojenské pomoci banderovské Ukrajině. Že významná část této pomoc byla na Ukrajině rozkradena a příslušné zbraně byly prodány kdejakým teroristům v půlce zemí světa, prý nevadí. Protesty proti této praxi ze strany řady afrických, asijských a latinskoamerických států prostě ignorujeme s tím, že děláme zásadovou politiku.

Že nerozkradenou část české i jiné západní vojenské pomoci Ukrajině ruští vojáci rychle přeměňují na šrot, je prý také jen malá vada na kráse. Že pokračování ve válce způsobilo kromě jiného na Ukrajině zjevnou demografickou katastrofu, prý také nestojí za řeč. Ukrajinci v žoldu Západu a svaté, nejen banderovské nemoci rusofobie mají válčit až do zabití posledního Ukrajince s vědomím, že se pak o Ukrajinu poperou neopeření supi. Na ukrajinském národě prý nezáleží, stejně jako nezáleží na národě českém.

Když po třech letech zničující války nový prezident USA Donald Trump začal jednat s ruským prezidentem Vladimírem Putinem mimo jiné o ukončení války na Ukrajině, hází do jednání vidle vedení EU, většiny členských států EU a nepřekvapivě i česká pěti, resp. čtyřdemoliční vláda.

Podivné nákupy zbraní

Že se nakupují zbraně buď zjevně nesmyslné (stíhačky F-35, nosič jaderných bomb, dle Elona Muska nejdražší šrot světa, s potenciálem přilákat odvetný jaderný útok druhé strany), nebo takové, které Rusové na Ukrajině velmi rychle ničí (tanky, obrněná vozidla, francouzské houfnice Ceasar atd.), navíc za dvoj až pětinásobné ceny proti cenám nákupu armádami jiných států NATO, je prý v pořádku. A nevěřte, že v pozadí je velká nekompetentnost a velká korupce.

Čeští generálové si zřejmě dosud nevšimli, že se na Ukrajině válčí jinak, než uváděly učebnice před rokem 2022 a než se válčilo ještě v roce 2022, že do hry zásadně vstoupilo dronové vojsko (poprvé rozdrtilo arménskou armádu na Náhorním Karabachu na podzim 2020 a podruhé v září 2023 a umožnilo tam Azerbájdžáncům provést totální genocidu domorodého arménského obyvatelstva, s plným pochopením vedení Evropské unie), a snaží se Česko připravit na minulou válku. Není to nic nového, ale pro Česko jde o velice ožebračující postup. Jedinou výhodou může být, že nebudeme považováni za nebezpečné nepřátele pro druhé. Mám za to, že obrovské množství ruskými drony zničené západní vojenské techniky na dálnicích, silnicích a silničkách východní Ukrajiny by mělo české generály varovat.

Kontroverzní program výstavby dálnic

Velice kontroverzní je ale i program výstavby dálnic, nejen v Česku. Dálnice se samozřejmě nestaví pro zlepšení životního prostředí a veřejného zdraví, jak je nám dlouhodobě nalháváno, ale proto, aby se mohla silniční doprava dále zintenzivnit a životní prostředí, veřejné zdraví a územní struktura přírody a sídel mohly ještě více narušit. Hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) zde evidentně nefunguje tak, jak by mělo, protože ministerstvo životního prostředí zde vydává vesměs souhlasná stanoviska, byť obvykle s určitými podmínkami. Diktátu dálničářů prý nesmí moc oponovat ani při hodnocení vlivů na životní prostředí dopravní politiky (SEA), ani při SEA Koncepce rozvoje dopravních sítí, ani při EIA jednotlivých úseků dálnic, resp. provádět EIA celé trasy dálnice se nepřipouští, protože by se mohlo ukázat, že těch negativ je moc. Veřejné zájmy, které má MŽP hájit, mají smůlu, protože v dopravní politice polistopadového Česka je hlavní reálnou prioritou silniční doprava a v jejím rámci výstavba silnic dálničního typu. Zejména odlehlejší venkov může být prakticky bez dopravy. Hory řečí o šetrnosti silniční dopravy, její prospěšnosti a také o vymyšlené preferenci šetrné železniční dopravy jsou náboženstvím dálničárů pro politiky a dále pro ekologicky negramotnou veřejnost.

Také v Česku tolik vyzdvihovaná preference automobilového průmyslu se hroutí, a to pod tlakem Green Dealu. Zatímco Číňané investovali stamiliardy na vývoj efektivních zařízení na výrobu zařízení pro využívání obnovitelných zdrojů paliv a energie a pro výrobu elektromobilů, v EU se promrhaly stamiliardy na dotace cen elektřiny ze zjevně neefektivních elektráren na obnovitelné zdroje a pokračuje se v tom spekulačním obchodem s povolenkami na emise oxidu uhličitého (CO₂).

Páni ekonomové usoudili, že musíme mít jak enormní zničující neefektivní zbrojení, tak všechny myslitelné dálnice. Obětovat musíme prý něco jiného. Zatímco vládní poslanci navrhují ještě více oškubat beztak zle postižené důchodce, prý své živoření za poctivou práci v zájmu nesmyslného zbrojení a válčení pochopí, tito ekonomové navrhují zrušit Green Deal. Zde bych s nimi i souhlasil, ale s jiným zdůvodněním.

Problémy Green Dealu

Green Deal má dosáhnout klimaticky neutrálního rozvoje členských států EU do roku 2050 a pokud možno ještě dříve. Je to cíl sice chvályhodný, jenže nebere v úvahu vícero věcí, navíc vedení EU odmítá klimaticky šetrné jaderné elektrárny, stejně jako radikální nevládní ekologové. Klimatické změny, vyjádřené v rozhodující míře jako globální oteplování, nezpůsobují zdaleka jen emise skleníkových plynů, zejména CO₂, jak tvrdí experti velkého klimatického panelu IPCC a autoři Green Dealu. V rámci skleníkových plynů dominuje vodní pára, přitom se její podíl na koncentracích skleníkových plynů zvyšuje. Role CO₂ a metanu v ovzduší je poměrně malá. Dále je třeba vidět, že klima kolísá i vlivem přirozených faktorů. Nejde přitom jen o sluneční a další kosmické cykly. K oteplování klimatu významně přispívá také nárůst tepelných ostrovů větších a zejména velkých měst nad 100 tisíc obyvatel, pokračující rozsáhlé odlesňování a odvodňování krajiny ve světě, rozšiřování velkých lánů. Významné jsou i přímé vazby – rozsáhlé uvolňování metanu z věčně zmrzlé půdy a dna arktických moří a při těžbě ropy a zemního plynu včetně těžby z břidlic, ubývání bílých ploch, odrážejících sluneční paprsky, ubývání lesů a nárůst zastavěných území, pouští a polopouští atd. Jejich přehlížení je zjevně neudržitelné.

Chybné je i pojetí klimatických škod. Nelze prokázat vliv oteplování na nárůst vichřic, tajfunů a velkých povodní, navíc drtivou většinu povodňových škod způsobuje neodpovědná výstavba v záplavových územích. K nárůstu škod vlivem veder, such a krajinných požárů sice rostoucí oteplování také přispívá, ale mnohem větší vliv má špatné chování a hospodaření lidí.

Zásadní problém celosvětového úsilí

Úsilí o zmírnění klimatických změn musí být celosvětové. Státy Zelené dohody pro Evropu jistě mohou politikou razantního snižování antropogenních emisí CO₂ zničit svoji ekonomiku a vyhnat průmysl a zemědělství do států, tuto politiku neuplatňující. Protože ale skleníkové plyny působí stejně bez ohledu na místo působení, ve světové bilanci skleníkových plynů nula od nuly pojde a dopad na klimatické změny bude plus minus nulový, zatímco ožebračení obyvatelstva Česka i EU bude reálné.

Samozřejmě, pokud ve světě vládne takřka neomezená zvůle silných, zuří 10-15 válek (podle vymezení), některé velmoci ve velkém financují terorismus, ve velkém používají z hlediska mezinárodního práva nezákonná embarga atd. (už před 24. 2. 2022 se jen embarga uplatňovaná USA odhadovala na více než dva tisíce), ochraně stability klimatu se nepřekvapivě nedaří.

Ve světové bilanci antropogenních emisí skleníkových plynů, zvláště pak metanu, jsou přitom vážné mezery. Z některých rozborů lze odhadovat, že tři roky válčení na Ukrajině přinesly navíc antropogenní emise CO₂ ve výši přibližně jedné miliardy tun, tj. asi desetileté emise CO₂ České republiky. Cynik tvrdí, že to není moc, že jen série lesních požárů v jižní Kanadě v roce 2023 vyprodukovala 2,6 miliardy tun emisí CO₂ a mnohé ty požáry má na svědomí jeden jediný žhář. Já si to nemyslím. Nebude-li ve světě mír a bezpečnost, zapomeňme mimo jiné i na efektivní klimatickou politiku.

Nemá být řečeno, že by se stabilita klimatu neměla chránit. Ale odborně a bez zruinování ekonomiky a životní úrovně obyvatel.

Jan Zeman