V sobotu se na Slovensku uskuteční první kolo prezidentských voleb. Po vítězství Roberta Fica jsou naši východní sousedé spolu s Maďarskem mainstreamovými médii označováni za černé ovce Evropské unie. Volby tak v jistém slova smyslu dají odpověď na to, zda občané schvalují jeho politiku.
Slovenské prezidentské volby fungují prakticky na stejném principu jako volby v České republice. Jedná se o přímou volbu a hlasují občané starší 18 let. Volby mohou teoreticky skončit již v prvním kole, pokud daný kandidát získá více než 50 procent hlasů. V případě, že se tak nestane, následuje za dva týdny, tedy 6. dubna, druhé kolo, v němž se utkají dva nejúspěšnější kandidáti. Na rozdíl od České republiky jsou na Slovensku volby pouze jednodenní. Volební místnosti se v sobotu otevřou v 7.00 a hlasovat bude možné až do 22.00.
Ve hře je nyní devět kandidátů. Současná prezidentka Zuzana Čaputová, která byla úzce spjata s bývalou vládou, se klání nezúčastní, byť by podle Ústavy mohla. Z výsledků posledních průzkumů vyplývá, že favoritem je předseda Národní rady Slovenské republiky, lídr strany Hlas – sociální demokracie Peter Pellegrini. Jako nejhlasitější opoziční představitel vstupuje do boje bývalý ministr zahraničí Ivan Korčok. Černým koněm ve volbách pak může být soudce a politik Štefan Harabin.
O prezidentskou funkci dále projevili zájem Marian Kotleba, Ján Kubiš, Igor Matovič, Patrik Dubovský, Krisztián Forró, Milan Náhlik.
Další dva kandidáti – Andrej Danko a Róbert Švec z boje odstoupili, přičemž oba podpořili Štefana Harabina s odůvodněním, že nechtějí tříštit hlasy.
Hlavní kandidáti jsou ale oni tři výše zmínění.
Peter Pellegrini
Předseda Národní rady Peter Pellegrini podle průzkumů vede, byť ne zas tak výrazně, aby zvítězil již v prvním kole. Pellegrini pochází z Banské Bystrice. Vystudoval obor finance, bankovnictví a investování na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici a Ekonomickou fakultu na Technické univerzitě v Košicích. Následně začal podnikat. V roce 2014 byl ministrem školství, vědy, výzkumu a sportu, mezi lety 2014 a 2016 byl poprvé předsedou Národní rady SR a v období 2016 až 2018 místopředsedou vlády a ministrem pro investice a informatizaci. V letech 2018–2020 byl předsedou Vlády SR. Po parlamentních volbách v roce 2020 působil jako místopředseda Národní rady SR. Od září 2020 je předsedou politické strany HLAS-SD, když opustil po neshodách Ficův SMER-SD. Přesto Pellegrini a Fico po parlamentních volbách vytvořili vládní koalici společně se Slovenskou národní stranou (SNS). Pellegriny tak má podporu současné vládní většiny.
Ivan Korčok
Druhým favoritem je slovenský diplomat a politik Ivan Korčok, který také pochází z Banské Bystrice. Korčok vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě a v letech 1991–1995 absolvoval postgraduální studium na Institutu mezinárodních vztahů Univerzity Komenského v Bratislavě. Působil jako ministr zahraničních věcí Matovičovy vlády a poté i Hegerovy vlády, jakožto bezpartijní nominant strany SaS.
V letech 2005 až 2009 působil jako velvyslanec v Německu. Následně byl v letech 2009–2015 stálým představitelem Slovenska při Evropské unii. V letech 2015 až 2017 byl zmocněncem vlády pro předsednictví SR v Radě EU. V letech 2018–2020 působil ve funkci velvyslance ve Spojených státech.
Štefan Harabin
Jako třetí z výraznějších kandidátů je Štefan Harabin, který se narodil v Ľubici. Byť mu sázkové kanceláře příliš šancí na druhé kolo nedávají, patří k výrazným osobnostem slovenské politické scény. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Soudcovskou praxi začínal v roce 1980 jako justiční čekatel Krajského soudu v Košicích. Do roku 1989 byl členem Komunistické strany Československa. Do funkce soudce byl jmenován 1. ledna 1983. Po »sametové revoluci« působil od roku 1990 na Krajském soudě v Košicích, v roce 1991 byl zvolen za soudce Nejvyššího soudu SR.
V letech 1998–2003 byl předsedou Nejvyššího soudu. Od 4. července 2006 do 23. června 2009 působil jako ministr spravedlnosti Slovenska v první vládě Roberta Fica. Na tento post ho nominovala strana ĽS-HZDS. 22. června 2009 byl Soudní radou SR, jejímž byl také předsedou, opětovně zvolen na post předsedy Nejvyššího soudu. V této funkci setrval do června 2014.
Na prezidenta neúspěšně kandidoval již v roce 2019, umístil se tehdy na třetím místě. Harabin je euroskeptik a kritik vztahu Evropské unie a Slovenska. Zejména brojí proti migračním kvótám. Kvůli podpoře Ruska byl dokonce v květnu 2022 zadržen a obviněn.
Sázkaři hovoří jasně
V současné době jsou sázky celkem jasně dané. Například podle Fortuny je na Petera Pellegriniho kurz 1.30, zatímco na Ivana Korčoka je kurz 3.35. Sekunduje jim právě pouze Štefan Harabin, ale až se závratným kurzem 99. To ovšem není nic proti zbytku startovního pole. Na Jána Kubiše stejně jako na Igora Matoviče je kurz 4000. Marian Kotleba, Krisztián Forró a Patrik Dubovský si pak vysloužili kurz 5000, přičemž »vede« Milan Náhlik, na nějž je kurz 6000.
Podle posledního průzkumu agentury Ipsos pak má Pellegrini něco přes 37 % hlasů. Na druhém místě by se s 36,6 % umístil Korčok, přičemž Harabin by získal 11,3 %.
Jeden z posledních průzkumů ovšem hovořil pro Korčoka. To komentoval na své stránce místopředseda Národní rady Ľuboš Blaha:
»Těsně před prvním kolem prezidentské volby agentura NMS ve své anketě umístila na první místo Korčoka. Zase zkoušejí ten ohraný scénář z minulé prezidentské volby, kdy dali Čaputovou na první místo s procenty jako v Severní Koreji, aby demotivovali její soupeře.
Tentokrát nemůžou dát Korčokovi žádný velký náskok, protože ten tragéd nemá v kampani co nabídnout, kromě svých brýlí, a v debatě s Pellegrinim se ztrapnil na čtyři zimy.
Ale aspoň ho hodili na první místo. Trapný pokus. Mimochodem, existuje jen jedna agentura, NMS, kterou využívají Sorosovy noviny SME. Stejná agentura před parlamentními volbami hodila na první místo PS-ko. Získali 2 % navíc a převzali 3 % od Smeru. Nepomohlo to…
Trapná je i Čaputová, která v Praze kopala do Slovenska a spolupracovala s pravicovou Fialovou vládou, která si z útoků na Slováky udělala stranický program.
Jenže podle průzkumu SANEP většina Čechů odmítá Fialovy útoky na Slovensko a zatímco 60 % Slováků podporuje Roberta Fica v obraně národních zájmů, Fialu podporuje jen 30 % Čechů. Navíc 70 % Čechů je pro mírová jednání na Ukrajině, Slováků dokonce 80 %. Nechci kecat Fialovi a Čaputové do života, ale jsou dost naivní.
Čaputová v Praze vyzdvihla Václava Havla jako svou velkou inspiraci. Hele, ten taky nenáviděl Slovensko, zničil nám průmysl a dostal peníze od západních mocností – gratulujeme.
Nepomohou ani zmanipulované volby, ani spektákly, ani útoky na Slováky – lid chce suverénní, svobodné a klidné Slovensko.«
Vyhrocený boj
Jak je vidět, boj je skutečně vyhrocený a je zaměřen především proti Pellegrinimu a on přitom rozhodně není protiunijní. Unijním kandidátem je ale Korčok, a tak většina útoků směřuje proti jeho hlavnímu soupeři. Bulvární média například často spekulují o jeho homosexualitě, právníci pak tvrdí, že jako předseda parlamentu nemůže kandidovat, protože se jedná o střet zájmů a své si k tomu řekla i končící prezidentka Zuzana Čaputová. Ta sice ve svém projevu nedoporučila volit nikoho, ale prezident by podle ní měl »vyvíjet legitimní tlak na změnu«. To v překladu znamená především rozsévat rozvrat ústavních institucí, vnášet chaos do vedení státu a jezdit do Bruselu. Na plné obrátky jedou také nevládní organizace, jimž současná vláda zatnula tipec.
Korunu všemu pak nasadil předseda strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka, který loboval přímo v Bruselu. Fico na sociálních sítích upozornil, že na zasedání Evropské rady v Bruselu ze všech stran dostával informace o tom, jak Šimečka přesvědčoval všechny, se kterými se setkal, že Slovensko by mělo přestat dostávat evropské dotace, protože by to mohlo pomoci Korčokovi v jeho prezidentské kampani. »PS, strana, které říkáme familiárně Proti Slovensku, prohrála bitvu o Lipšica, teď jí hrozí další porážka v prezidentských volbách. Její představitelé proto neváhají požádat orgány EU, aby Slovensko a jeho vládu za její suverénní postoj potrestaly. Požadují, aby města a obce neměly přístup k fondům EU, aby Slovensko trpělo tím, že PS neumí dělat politiku a neumí demokraticky odstavit od moci SMER – slovenskou sociální demokracii,« napsal Robert Fico. A podle komentátorů pak dokonce i český premiér Petr Fiala právě kvůli podpoře Korčoka vyvolal krizi a přerušil vládní vztahy se Slovenskem.
Naproti tomu na Korčoka téměř žádná špína v mainstreamu nepadá, krom toho, že pokud provládní politici dostanou prostor, tak upozorňují, že Korčok nikdy nepracoval pro Slovenské zájmy, ale pouze pro zájmy Bruselu a Spojených států.
Je vlastně prezident důležitý?
Stejně jako u nás není na Slovensku prezident tím, kdo rozhoduje o zásadních politických krocích v zemi, pokud za ním nestojí vláda. Přesto ale reprezentuje zemi na venek a může vládě mnohé kroky komplikovat. Slovenské volby tak jsou především referendem o současném směřování země a hodně bude záležet na účasti. Fico i přes obrovský tlak dokázal v parlamentních volbách vyhrát, ale vzpomeňme, že v prezidentských se mu to v roce 2014 nepodařilo. Tehdy ovšem byl u moci, stejně jako je ale nyní, i Pellegrini, který zdaleka nemá takové charisma. Na druhou stranu je ale více neutrální, což může být i výhodou. Korčok je jasným kandidátem Spojených států a Evropské unie, jak jsme ale již mnohokrát viděli, nemusí to stačit. I hlasy pro Harabina budou zajímavé, ukáže se, kolik Slováků je vlastně »radikálních« a jaké jsou nálady ve Střední Evropě.
S volbou prezidenta si však počkejme až na druhé kolo…
Tomáš Cinka