Analýza: Vláda na bázi jen ideologie končí demagogií

Každá vláda založená jen na bázi ideologie, demokracii nevyjímaje, je více či méně zvrácená. Plyne to z principu ideologie, která zahrnuje vypracovaný sankcionovaný systém k prosazování těchto myšlenek. Je to ideologie vládnoucí skupiny, legitimizující určitá jednání a postoje zasahující do všech oblastí lidské činnosti. Někdy se tento proces chápe jen jako politická ideologie. Každá ideologie osahuje iracionální, propagandistické, arogantní, totalitní i cenzurní prvky. Základní rozdíl mezi ideologiemi se projevuje v tom, do jaké míry oklešťuje reálnou svobodu ve jménu dané ideologie. Přitom není důležité, zda je tak činěno skrytě nebo zjevně. Tyto propracované myšlenkové systémy jsou z mnoha důvodů nespolehlivé a nebezpečné, protože jsou odtržené od reality, kladou si často pofiderní cíle, mnohé se zakrývá lží a nejsou schopné systémově řešit vzniklé problémy.

Nacistické Německo přivedlo vládní ideologický systém téměř k dokonalosti. Drtivá většina Němců, od dětí až po dospělé, této ideologii podlehla, přestože německý národ byl vzdělaný. Mnozí Němci byli natolik ideologicky zpracovaní, že neprozřeli ani poté, když začali prohrávat válku a bomby jim padaly na hlavu. Proto poválečná denacifikace probíhala jen krátkou dobu, kdy byla řízena spojeneckými vítězi. Ale hned s nástupem Konráda Adenauera do funkce kancléře v roce 1949 byla denacifikace prakticky ukončena, a to pod jeho farizejským heslem, že »způsobila mnoho neštěstí a mnoho škod«.

Klasické ukázky ideologické demagogie

Jedním z křiklavých příkladů úmyslného zkreslování informací mainstreamovými médií a vládní garniturou je válečné zpravodajství. Názory na vojenské operace v době konfliktu jsou irelevantní a poplatné jen právě zastávané politické ideologii. Obě strany konfliktu z mnoha důvodů jen mlží a pravdu sdělují, jen pokud se jim to hodí. To platí zcela obecně pro obě strany konfliktu. Jinak řečeno, pokud vládní garnitura a její lokajská mainstreamová média zastávají názor, že informace od podporované strany jsou důvěryhodné, kdežto z té druhé strany propagandistické či lživé, pak jde o klasickou ukázku ideologické demagogie. Není čemu se divit, neboť obecně platí, že každá lokajská skupina, ať již vládní, mediální či jiná, nehodící se informace účelově zamlčuje, zkresluje nebo přímo lže. Abychom se netočili jen kolem konfliktu na Ukrajině, uvedu příklad z války v Zálivu.

Při této příležitosti si dovolím citovat mého přítele, autora několika publikací literatury faktu, arabisty, bývalého diplomata a znalce problematiky Blízkého východu, PhDr. Miroslava Belici. Vzpomínám si, jak po pádu Bagdádu převzala Česká televize vysílání CNN o svržení šestimetrové ocelové sochy na náměstí Firdous. Na této mystifikaci se podílel i zpravodaj České televize Michal Kubal tak, aby vyzněla věrohodně. Už tehdy mě zarazilo, proč jsou záběry na údajně nadšený dav Iráčanů jen z bezprostřední blízkosti sochy, a ne z celého náměstí. Proto jsem neuvěřil objektivitě tohoto zpravodajství. Ukázalo se, že oprávněně. Odpověď najde zvídavý čtenář v knize M. Belici »Co nezavály písky Mezopotámie«.

Svržení sochy připravil a zrežíroval specializovaný armádní útvar psychologických operací USA. Kubal se tak podílel na legalizaci scény údajně spontánního nadšení iráckých »davů«. Kubal se nezmínil, že náměstí bylo obklopeno americkými tanky a že kolem padající sochy, na níž a její bezprostřední okolí se soustředily objektivy kamer, jásaly namísto davu jen dva tucty Iráčanů, včetně členů Čelabího ochranky, kterou pár dnů předtím do Iráku dopravil americký vojenský speciál.

Přitom se zamlčovaly hrůzy v zajateckých táborech, kde bylo více zatčených členů strany Baas než zadržených vojáků. Nic se nehovořilo o negativních důsledcích rozpadu státu, o bídě, děsu a bolesti obyčejných lidí i celé země. Výsledkem této války a anglo-americké pomoci, byl krvavý bratrovražedný boj, infekce Al-Káidy, neuvěřitelná korupce, obrovské počty mrtvých Iráckých mužů, žen a hlavně dětí, drastický dopad sankcí prosazovaných Spojenými státy, které umocnily už tak neuvěřitelnou bídu civilního obyvatelstva. Vzdělaná inteligence hromadně emigrovala a z Iráku se stala nejnebezpečnější země.

EU se chová jako »Čtvrtá říše«

Při této příležitosti nelze nepřipomenout dnešní situaci v Sýrii, na které nese obrovskou vinu EU tím, že na základě ideologického hlediska podpořila a podporuje vládu teroristů z Haját Tahrír aš-Šám v Sýrii, vedenou tureckými a katarskými loutkami. Finanční podpora 235 milionů EUR je nejenom důkazem toho, že EU rozhoduje bez znalosti věci, ale zároveň dala signál, že se jí netýká vraždění sekulárně založených aláwitů a křesťanu v Sýrii. Je to nejenom hanba EU, ale i podpora genocidy ze strany těchto teroristů. EU si naivně myslí, že tato banda islamistů je protiruská a zároveň prozápadní. To je nejenom projev neznalosti islámu, ale také idiotismu. Muslimové nechtějí západní demokracii, chtějí jen pořádek ve jménu islámu. EU vůbec nechápe, o co těmto novým pánům v Sýrii jde. A nechápe nebo nechce pochopit ani Rusko. Úroveň eurounijních rozhodovacích procesů je nesystémová, protože převládají ideologicko-demagogické přístupy.

EU se chová jako »Čtvrtá říše«, coby pokračovatelka té Třetí říše, ale jinými neválečnými prostředky. I když ani to není zcela pravda, vzhledem k nedávným nesmyslným až nebezpečným prohlášením Francie a Velké Británie. O Čtvrté říši lze mluvit, protože u kolébky EU stáli prominentní nacisté a kartely, které vybudovaly Třetí říši. Stačí jmenovat vysoce postaveného nacistu a člena svazu »ochránců nacistického práva« Waltera Hallsteina, zakladatele EHS (budoucí EU) a následně prvního prezidenta nevolené Evropské komise. Dalším garantem pochybné a nedemokratické struktury EU se stal nacista, válečný zločinec a člen vedení IG Farben Fritze Ter Meera, odsouzený Norimberským procesem. Podílel se na zformování a podpisu tzv. Římské smlouvy, která vyvrcholila v Lisabonskou smlouvu z roku 2009. K ruce mu byl další nacista a vysoký funkcionář IG Farben, Carle Wurster. Přitom IG Farben od roku 1938 zahrnovala 880 mezinárodních korporací (500 německo-francouzských a 380 anglo-amerických). Vedle IG Farben se na německé nacistické mašinérii podílely banky a další kartely. V USA vznikla pobočka kartelu s názvem American IG. Z Norimberského procesu vyplynulo, že bez účasti korporací IG Farben by s největší pravděpodobností ke Druhé světové válce nedošlo.

Kdo se chce blíže seznámit s rolí nacistů při tvorbě poválečné Evropy, nechť si přečte publikaci německého autora Matthiase Ratha »Nacistické kořeny bruselské EU«. Kniha uvádí, jak byly převzaty plány nacistů na budování Třetí říše po skončení války. Tyto plány se oprášily pod novým označením EU. Autoři však zůstali stejní.

Rusko nelze přelstít. Ale Trump přelstil Evropu

Kdo ztratil paměť, je nepoučitelný.Nepoučitelnost lidské společnosti není jen ztrátou paměti a přepisováním historie, ale hlavně ideologickou masáží, které podlehnou ti, co ztratili kritiku rozumu, a proto se snadno stávají hříčkou ideologických lží. K tomu si vládnoucí elita přizpůsobuje výchovně-vzdělávací systém s podporou lokajských mainstreamových médií. Ukazuje se také, že touha lidí po spravedlivém systému, při nadvládě ideologie, je často vede k naivitě, ve které snadno podléhají cílevědomě předkládaným informacím. Vládní politika vedená jen z pozice ideologické demagogie vede k obrovským diskrepancím mezi realitou a zbožným přáním. To vždy vyústí v degeneraci rozhodovacích procesů a v iracionální chování, které snadno přejde k bifurkačnímu vývoji, a tím k nepředvídatelnosti. Ideologická nenávist a neplnění slibů a dohod vyústily v rusko-ukrajinský konflikt.

Trump s Putinem si postupně vyjasňují postoje, a proto mnohá oficiální prohlášení jsou divadélkem pro širší veřejnost. A zapomíná se na to nejdůležitější, že válka na Ukrajině je zástupná válka mezi Spojenými státy a Ruskem. Ukrajina je pouze prostředník. Spojené státy určily cíle této války, ke kterým patřila strategická porážka Ruska. Ti, co tvrdí něco jiného jsou lokajská mainstreamová média a neznalci situace nebo idioti. Proto role Ukrajiny je zcela nevýznamná. To se potvrdilo při rozhovoru Trumpa se Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu, kde byl ponížen. Dále pak v Rijádu, kde byl sice na jednání přítomen, ale nebylo mu povoleno vést delegaci.

Evropa, prostřednictvím Francie a Británie, zatím konala vše proti příměří. Vyjádřily jasné přání, kterým je porážka nebo pokoření Ruska. To je samozřejmě idiotská představa. Nechtějí nebo nedokáží pochopit, že to není možné. Pokud by EU realizovala tyto válečné plány, pak by riskovala vymazání Evropy jadernou válkou. Ale celoevropský konflikt je pro USA nepřijatelný a válka na Ukrajině je jeho potenciálním zdrojem. Spojené státy mají dnes zcela jiné priority. Proto se chtějí vymanit z evropské sítě problémů, neboť si potřebují uvolnit ruce k řešení svého hlavního úkolu, kterým je rostoucí síla Číny a americká ekonomika. Trump chce problém s Čínou vyřešit nevojensky, protože válečné řešení by vedlo jen k jaderné válce. Evropa, která byla od 2. světové války jen ve vleku USA, je překvapená dnešním vývojem, na který reaguje iracionálně. Jestliže Evropa donedávna trvala jen na vojenském pokoření Ruska, tak po jednání v Rijádu najednou otočila, podporuje příměří a říká, že míč je nyní na ruské straně. To znamená, že tento scénář byl pro Evropu jasně stanovený. Trump si uvědomil, na rozdíl od bruselské selanky, že Rusko nelze zahnat do pasti, neboť historie ukázala, že Rusko nelze přelstít. Ale Trump přelstil Evropu.

Jen blázen zopakuje stejnou chybu vícekrát

Putin přivítal a podpořil 30denní příměří, ale zároveň zdůraznil, že nejsou jasně stanovené detailní podmínky, bez kterých to nemůže fungovat. Dobře ví, že ďábel se skrývá v detailech. Linie fronty má téměř 2000 km a ruské jednotky dnes postupují po celé délce této linie s řadou možností obklíčit mnohá ukrajinská uskupení a eliminovat je. Není vůbec řešená otázka, zda v době této přestávky bude zmražená možnost jejího využití k další mobilizaci, dodávkám nových zbraní a k přeskupení vojenských jednotek. A s tím souvisí i neřešená kontrola a ověřování chování zúčastněných stran a stanovené sankce za případná porušení dohod. Putin zdůraznil, že samotná myšlenka je správná, neboť konflikt je třeba ukončit mírovou cestou, ale existuje mnoho nedořešených otázek, na které musí najít odpovědi v rámci rusko-amerických jednání. Proto došlo k poměrně dlouhému rozhovoru mezi Trumpem a Putinem přes zabezpečenou komunikaci.

Po skončení úspěšného telefonátu začalo být v Evropě »náramně veselo«. Zelenský se holedbal, že nebude na Putin–Trampově jídelníčku. Silácky vykřikoval, protože si uvědomuje, že vše bude podle not stanovených jednáním Spojených států a Ruska a že se jeho čas blíží ke svému konci. K tomu zaznělo zpovykané bzučení jak Macrona, tak Starmera i dalších politiků. Fiala s mnohými dalšími, jako obvykle, opět veřejně strašili své občany Ruskem.

Putin nechce nechat žádný prostor volnému výkladu, který vždy umožňuje zneužití. Jen blázen zopakuje stejnou chybu vícekrát. A Putin není blázen. Dobře si pamatuje, že západem garantované Minské dohody se nedodržely a šlo pouze o čas pro vyzbrojení Ukrajiny západní technikou a municí. Putin také není Gorbačov, který naivně uvěřil slibům Západu o nerozšiřování NATO k hranicím Ruska.

Putin také ví, že EU přistupuje k Rusku jen z pozice ideologické nenávisti. Západ Putina podcenil a nechal bez povšimnutí ukrajinské řádění vůči místnímu obyvatelstvu v Kurské oblasti. Úspěšný a rychlý zásah ruskými vojáky v Sudži vstoupí do dějin vojenského umění. Z Kurské oblasti začali ukrajinští vojáci tak rychle ustupovat, že na mnohých místech zanechali vojenskou techniku a někteří se převlékli do civilu nebo ruských uniforem. To jim ale nepomohlo, protože místní dokázali tyto ukrajinské násilníky identifikovat.

Volba Rijádu za místo jednání nebyla náhodná

Saúdská Arábie má přátelský vztah k Rusku a mají shodné zájmy v rámci OPEC. Saúdská Arábie kritizovala vyslance USA pro Blízký a Střední východ, Steve Witkoffa, za jeho výroky vůči Palestině a postoje k Izraeli s tím, že se vyjadřuje k záležitostem, o kterých nemá žádné znalosti. Ale na druhé straně byl chválen za to, že je výborný prostředník k vyjednávání s velmi blízkým vztahem k Trumpovi. A tak saudský princ Muhammad bin Salmán zavolal Putinovi, aby tohoto člověka přijal. Krátce na to byl Witkoff na cestě do Moskvy, údajně kvůli propuštění Američana, který byl v Rusku uvězněn za drogový delikt. To byla jen záminka, byť byl vězeň propuštěn. Ve skutečnosti šlo o předání zprávy od Putina k Trumpovi prostřednictvím důvěryhodného Witkoffa. Jednání nebylo jen o Ukrajině. Putin si k tomuto rozhovoru přizval ještě Kirilla Dmitrijeva, který v USA vystudoval Hardvardskou a Stanfordskou univerzitu. Jde o nekompromisního a talentovaného byznysmena, oddaného Putinovi s velkými vazbami na ruské oligarchy.

Musíme přestat předstírat, že vše se už vyřešilo v Rijádu při rozhovoru mezi USA a Ukrajinou. Tento příběh začal už během Trumpovy volební kampaně, kdy od poradců dostával rady, které proměnil v politická prohlášení. Rozhodnutí o řešení rusko-ukrajinského konfliktu, včetně stanovení za jakých podmínek, pravděpodobně už padlo během rozhovoru Trumpa s Putinem. A to bez mezičlánku jak EU, tak Ukrajiny. Lze předpokládat, že řešení situace kolem Ukrajiny se dostalo do závěrečné fáze. To potvrdil i Trumpův vyjednávač Witkoff.

Válčit s Ruskem bez podpory USA je předem prohranou partií

Fiala a jemu podobní neznalci si mohou vykřikovat, co chtějí. Kostky jsou vrženy. Je to i špatná zpráva pro Ukrajinu. Lze očekávat, že Spojené státy přijmou ruské podmínky, neboť Ukrajina ani Evropa nejsou pro ně partnerem, vzhledem k čínské prioritě. Americká administrativa jasně zdůrazňuje, že musí jednat podle reality, a ne podle nějakých přání. Poslední telefonát jistě není posledním krokem při vyjednávání mezi USA a Ruskem, ale je to nejdůležitější vyjednávání. Ukrajině nezbude než podmínky přijmout a to samé platí pro EU. Amerika si nebude s tímto eurounijním molochem pálit prsty a Evropa bez USA je natolik slabá, že už jen evropští blázni si troufnou vyskakovat. Válčit s Ruskem bez podpory USA je předem prohranou partií. Další šok pro EU vyvolala zpráva, že Spojené státy zvažují, že se vzdají pozice vrchního velení NATO v Evropě ve prospěch jiné země. Je zcela evidentní, že se jedná o předehru k odchodu USA z NATO.

Zkusit si rozpoutat válku s ruskou jadernou velmocí, pak Evropa skončí jako spálená země a bude jednou provždy vymazána ze zemského povrchu. I Rusko bude mít problémy, ale vzhledem k obrovskému území jadernou válku přežije. Narozdíl od Evropy. To si snad uvědomují i ti největší ideologičtí eurounijní idioti. Pokud ne, pak Evropě ani Bůh nepomůže.

Děj posledních dnů probíhá velmi rychle. Z jednání Putin – Trump se ne vše zveřejňuje. Ti, co se nenechali zblbnout ideologickou demagogií a zachovali si kritiku rozumu, to chápou. Ti ostatní jsou zaskočeni realitou, protože se nechali cloumat majestátem ideologie, a proto dnes nemají pocit štěstí. U ideologicky pokřivené společnosti je pocit štěstí vázán jen na naplněnost axiomů politické ideologie. Pokud se někdo dívá na svět prizmatem ideologické nenávisti, pak se jeho pocit štěstí utopí v této nenávisti.

František Krincvaj