Analýza: Vítězové a poražení české politické scény v roce 2024

Hnutí ANO, Filip Turek a koalice STAČILO! jsou politickými vítězi právě končícího roku 2024. Naopak kritických bylo uplynulých 366 dní zejména pro Českou pirátskou stranu.

Nejsilnější sněmovní opoziční hnutí ovládlo všechny tři volby v rámci uplynulého supervolebního roku. Nejprve v červnu zvítězilo ziskem 26,14 hlasů ve volbách do Evropského parlamentu a ziskem sedmi mandátů si o jeden polepšilo oproti roku 2019. Následně ovládlo ANO i krajské a senátní volby.

V září zvítězilo hned v deseti ze třinácti krajů, v devíti se dostalo do koalice a v osmi má obsazen post hejtmana. Jen ve středních Čechách hnutí STAN a koalice SPOLU vítěze voleb obešly.

Historický úspěch slaví ANO hlavně v Senátu. Nikdy v historii totiž volby, jež dokonce i jeho předseda Andrej Babiš označil za »složité«, nevyhrálo. Až letos, kdy získalo osm mandátů. Nejsilnější frakcí však i tak zůstal vládní klub ODS a TOP 09, který má v 81členné horní komoře 30 zástupců. Klub ANO nicméně posílil i předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta, jenž byl zvolen do horní komory na Břeclavsku.

ANO se stane s velkou pravděpodobností vítězem sněmovních voleb v příštím roce. Otázkou však je, s kým a zda vůbec dokáže utvořit koalici. V průzkumech veřejného mínění se pravidelně pohybuje nad třicetiprocentní hranicí, přičemž jeho volební potenciál se blíží k 40 %, což by znamenalo, že by za jistých okolností mohlo sestavit vládu samostatně (podle počtu propadlých hlasů).

Možným koaličním partnerem kromě zmiňované Přísahy se jeví i Motoristé sobě, kteří právě po boku hnutí Roberta Šlachty kandidovali do europarlamentu a úspěšně. Koalice získala dva mandáty pro Filipa Turka a Nikolu Bartůšek. A právě Turek je dalším z nesporných politických vítězů roku 2024.

Bývalý automobilový závodník, influencer, politický komentátor a podnikatel v jedné osobě, který nebyl ještě půl roku předtím znám široké veřejnosti, se nakonec stal kometou eurovoleb, když dostal od voličů druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů – 152 196. 

Pomohla mu i klíčová debata celých eurovoleb – 3. června na CNN Prima News, v níž se utkal s lídryní hnutí STAN Danuší Nerudovou. Debata byla uvedena jako »Střet dvou světů« a stala se nejen v přímém přenosu, ale především následně na internetu, suverénně nejsledovanější a nejskloňovanější v rámci celé kampaně. A také se rozšířil vtip: »Hnutí STAN získalo nominací Danuše Nerudové dva mandáty – Přísaze«.

Turek má nicméně blíže k Motoristům sobě, pro které byl rok 2024 rovněž jedním ze zlomových. Vybudovali krajskou strukturu a v prosinci uspořádali velký kongres v Praze. Turek se stal »čestným prezidentem« a potlesk v sále si vysloužil i exprezident Václav Klaus. V pražské hale Královka nechyběli mezi hosty ani zástupci hnutí ANO v čele s 1. místopředsedou a stínovým premiérem Karlem Havlíčkem.

Ostatně sami Motoristé vyhlašují, že by v případě úspěchu ve volbách do Sněmovny v příštím roce chtěli být koaličním partnerem Babišovu hnutí a ostře se vymezují proti liberální politice ODS. Poslední dva průzkumy je sice staví nad pětiprocentní hranici, potřebnou pro vstup do poslaneckých řad, ale do voleb v roce 2025 je ještě dlouhá doba.

Proto zpět k uplynulým třem volbám. A v nich se dá nalézt další z nesporných vítězů – koalice STAČILO! Kdo by to byl čekal po sněmovních volbách 2021, kdy komunisté se ziskem 3,6 procenta hlasů opustili poprvé od Listopadu 1989 parlamentní lavice!? Chytrá značka, která pod sebe skryla i další levicové a vlastenecké subjekty, fungovala.

STAČILO! získalo v červnových eurovolbách 9,56 % hlasů a kromě mandátu pro předsedkyni KSČM Kateřinu Konečnou zasedl v novém europarlamentu i právník Ondřej Dostál, nominovaný Sdružením nezávislých – Spojenými demokraty (SD-SN). A znovuzrození komunistů po boku dalších partnerů pokračovalo i v krajských volbách, kde STAČILO! uspělo v jedenácti ze dvanácti krajů, kde kandidovalo. A v tom Libereckém navíc není nic ztraceno, protože Ústavní soud dal koalici, které chybělo pouhých devět hlasů k překonání pětiprocentní hranice, za pravdu v její stížnosti a vrátil záležitost krajskému soudu v Liberci.

Pro sněmovní volby 2025 pak vzniklo dokonce i hnutí STAČILO, které zaregistroval známý bloger a poradce europoslance Dostála Daniel Sterzik. Smyslem, byť nevyslovovaným nahlas, je vyhnout se osmiprocentní hranici pro koalici dvou stran a jedenáctiprocentní pro tři a více stran či hnutí.

Možné je, že koalici po zvolení Jany Maláčové předsedkyní SOCDEM posílí také, rovněž aktuálně neparlamentní, Sociální demokracie. To se ukáže na samém počátku nadcházejícího roku, nicméně právě zde lze oslím můstkem přejít k poraženým tohoto roku.

Mezi ně patří právě nejstarší politická strana v naší zemi. SOCDEM se znovu nedostala do europarlamentu a v krajských volbách přišla o 24 mandátů. Dílčím úspěchem je naopak zisk senátního křesla pro Petra Víchu na Karvinsku či obhajoba hejtmanského křesla v Pardubickém kraji pro Martina Netolického. Ovšem ani to nemohlo zachránit stávajícího neúspěšného předsedu Michala Šmardu, který na říjnovém sjezdu v Hradci Králové ani nekandidoval. Právě on sice byl zvolen do Zastupitelstva Kraje Vysočina, ovšem mezi vítěze roku 2024 rozhodně nepatří, ba naopak. Strana pod jeho vedením chřadla a chřadla…

Absolutními králi v kategorii poražených jsou však především Piráti. Ti získali jen jediný mandát v eurovolbách a Waterloo pro ně znamenaly obě podzimní volby. Nula křesel v Senátu. A kraje? Strana prošla jen v jednom, a to v Plzeňském. I tam se však krčí v opozici s pouhými třemi mandáty.

Následně logicky rezignovalo vedení v čele s předsedou Ivanem Bartošem, který navíc dostal vyhazov z pozice ministra pro místní rozvoj. Piráti v reakci na rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) opustili vládu, a jakkoli krok ministerského předsedy, který byl Bartošovi oznámen telefonicky, vyvolal pozdvižení, je jasné, že dnes již bývalý předseda Pirátů naprosto zpackal digitalizaci stavebního řízení. Strana, jež právě vše, co souvisí s elektronizací, pokládala za jednu ze svých priorit a z hlavních volebních trumfů, při jejím zavádění zcela selhala.

A ještě zpět k Fialovi. Ten sice přímo nepatří mezi poražené roku, ovšem jestli na něčí adresu v uplynulých dnech a týdnech sršely vtipy v prvé řadě, pak právě na premiérovu. A to nikoli jen kvůli výroku o tom, že když dostane jeho vláda další čtyři roky, budeme tu mít platy jako v Německu a Rakousku…

I takový byl rok 2024, jakkoli vám to ve všech souvislostech může přijít všelijaké jiné než právě vtipné…

Petr Kojzar