Analýza: USA z donucení najíždějí na program »F-16 pro Ukrajinu«, komu to ale prospěje?

Setrvalá eskalace konfliktu na Ukrajině pokračuje, tedy totiž – dlouho omílané, ale ne příliš uvěřitelné téma vyslání letounů made in USA F-16 proti Rusku se stává realitou. Jak k tomuto dlouho odmítanému kroku vlastně došlo a co to znamená?

Americký prezident Joe Biden dnes na setkání s vedoucími představiteli skupiny G7 v japonské Hirošimě uvedl, že Washington podpoří mezinárodní úsilí o výcvik ukrajinských pilotů v létání na moderních stíhačkách, včetně letounů F-16. »Řekl jsem Zelenskému, že USA společně s partnery začnou cvičit ukrajinské piloty na stíhačky čtvrté generace, včetně F-16,« řekl Biden na tiskové konferenci. Dodal, že USA a další země G7 budou Kyjevu i nadále poskytovat ekonomickou, humanitární a vojenskou pomoc »tak dlouho, jak to bude nutné«.

Již v sobotu Mychajlo Podoljak, poradce kanceláře ukrajinského prezidenta, tvrdil, že západní země už rozhodly o předání stíhaček F-16 Ukrajině. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že ukrajinští piloti »se těší na výcvik na stíhačkách F-16«.

Asistent amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Jake Sullivan konstatoval, že v nadcházejících měsících budou USA se svými spojenci jednat o tom, které země dodají Ukrajině stíhačky F-16. Sullivan připomněl, že podle americké administrativy nebyly stíhačky F-16 na seznamu prioritních dodávek Západu pro přípravu Kyjeva na protiofenzívu.

Dříve televizní kanál CNN citoval své zdroje, podle nichž Bidenova administrativa hodlá umožnit spojencům předat Kyjevu stíhačky F-16. Podle nich Bílý dům signalizuje evropským spojencům, že nehodlá blokovat dodávky stíhaček F-16, protože je pod neustálým tlakem Kongresu a dalších zemí. Představitelé americké administrativy si přitom nejsou vědomi žádné oficiální žádosti o vývoz letounů a úředníci ministerstva zahraničí zatím nedostali příkaz k vyřízení dokumentů k jejich předání.

Několik desítek stíhaček pro začátek

Ukrajina očekává, že pro začátek obdrží několik desítek stíhacích letounů F-16 ze západních zemí, uvedl v neděli mluvčí velení vzdušných sil ukrajinské armády Jurij Ignat.

»Nikdo je nebude předávat po částech, tyto letouny budou předávány po jednotkách. Celá jednotka je letka. V naší verzi je to 12 plus letadel, západní partneři jich mají více – až 18 letadel. Několik desítek jich tedy může být předáno Ukrajině jako první,« řekl Ignat.

F-16 Fighting Falcon

»F šestnáctka« je mezi stíhacími letouny fenomén, a jestli jí lze k něčemu přirovnat, tak nejspíš k sovětskému tanku T-34 z druhé světové války. V žádném parametru sice nedosahuje špičky, ale celkově konstrukčně prostě funguje, přitom poprvé vzlétla již v roce 1974 a do služby byla zařazena v roce 1978. Ne nadarmo se jich tak vyrobilo už téměř dva tisíce, v desítkách různých modifikací, a výroba přitom nadále běží. Cena také nepatří k těm nejhorším, cca 18 milionů dolarů za kus (velmi záleží na typu a vybavení). Proto také tyto stroje v současné době slouží v letectvech 26 států světa (je tomu stejně jako u největšího konkurenta MiG-29) a nyní například na jejich dodávku netrpezlivo čekají Slováci, protože se vzdali svých MiGů ve prospěch Ukrajiny.

I o vítezství v tendru, který začal v České republice v roce 2000 a nakonec ho vyhrály Gripeny, usilovaly F-16. Jenže už tehdy bylo zřejmé, že přeci jenom potřebují časté a velmi nákladné modernizace. USA mají navíc na vývoz svých vojenských technologií velmi přísné parametry a podmínky. Použití strojů je pak výrazně omezené a záleží pouze na vůli spojenců.

Co se týče operačního nasazení, tyto stroje byly nasazeny ve všech válkách, kterých se účastnily Spojené státy, a i mnoha dalších. Bojové zkušenosti s tímto letounem tak vysoce převyšují zkušenosti všech ostatních dohromady (krom MiG-29). A jen pro zajímavost – v roce 1996, po narušení řeckého vzdušného prostoru řecký pilot Mirage 2000 sestřelil tureckou F-16D.

Dostupné parametry:

• Maximální rychlost: 2124 km/h (ve verzi Lockheed Martin)
• Rychlost na úrovni mořské hladiny: 1470 km/h
• Akční rádius: 550 km s šesti pumami o 454 kg
• Dolet: 4800 km
• Dostup: 18 500 m
• Stoupavost: 255 m/s, cca 918 km/h
• Plošné zatížení: 430 kg/m²
• Poměr tah/hmotnost: 1,095
• Cena: cca 18 milionů dolarů (cca 432 milionů Kč)

Zatímco Bidenova administrativa překročila několik dalších červených linií v oblasti vojenské pomoci – schválila vše od řízených raket přes bezpilotní letouny až po tanky Abrams, o nichž kdysi tvrdila, že by mohly Rusko vyprovokovat – prozatím držela linii v případě letounů F-16 vyráběných společností Lockheed Martin.

Nyní však Washington udělal další krok – umožní ostatním zemím, které používají letouny F-16, aby na Ukrajinu vyslaly své vlastní stíhačky.

Nátlaková kampaň je vícestranným úsilím některých evropských vlád (Velká Británie, Belgie, Nizozemsko), amerických jestřábů a především ukrajinského vedení. Tento týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský cestoval po Evropě a obhajoval dodávky stíhaček.

V úterý se objevila nová zpráva, když Velká Británie oznámila zahájení mezinárodní koalice zemí zaměřené na nákup letounů F-16 pro Ukrajinu. Velká Británie uvedla, že v rámci dohody brzy zahájí výcvik ukrajinských pilotů pro létání na moderních stíhačkách; Belgie ji rychle následovala s tím, že by mohla piloty také vycvičit.

»Probíhá diskuse i o dalších typech stíhaček,« řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru s novináři na zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, které se konalo minulý měsíc na letecké základně Ramstein v Německu.

Bílý dům sice opakovaně odmítl možnost vyslání letounů F-16 amerického letectva, nikdy však úplně nevyloučil schválení transferu z jiné země. Státy, které od USA zakoupily letouny F-16 nebo jakýkoli jiný zbraňový systém, musí před jejich převodem do třetí země nejprve požádat Washington o souhlas. USA v minulosti za republikánské i demokratické administrativy žádosti zamítly, pokud existovaly obavy z převodu konkrétních citlivých technologií.

Bidenův tým navrhl, aby se s diskusí o vyslání stíhaček F-16 počkalo až na okamžik, kdy nastane příměří. Někteří evropští spojenci se však již vydali cestou poskytování moderních stíhaček – nebo alespoň výcviku – Kyjevu.

Kampaň F-16 nabírala na obrátkách celý tento týden. Již v úterý Londýn po setkání britského premiéra Rišiho Sunaka a nizozemského premiéra Marka Rutteho oznámil zahájení činnosti koalice zemí, které začnou pracovat na vyslání letounů na Ukrajinu. Mluvčí nizozemské vlády ale později uvedl, že »neexistuje žádná dohoda s britskou vládou ohledně letounů F-16 pro Ukrajinu«, ačkoli tato osoba potvrdila, že oba představitelé o této otázce jednali.

Spojené království na letounech F-16 nelétá, ale zdá se, že je ochotno zahájit výcvik ukrajinských pilotů v pokročilejší taktice vzduch -vzduch, kterou by se museli naučit, pokud by dostali stíhací letoun 4. generace. Nizozemsko je jedním z malé skupiny spojenců NATO, kteří přecházejí z letounů F-16 na F-35. Tento krok v příštích letech uvolní desítky stíhacích letounů. Nizozemsko má ve službě 48 letounů F-16, zatímco Belgie, Polsko a Dánsko brzy také přejdou na tento nový typ.

Přezbrojení made in USA

Ignat tento týden na vládním kanálu Telegram napsal, že Kyjev plánuje v příštích letech »nahradit celou naši flotilu letadel právě tímto typem lehké, snadno použitelné stíhačky«.

Ukrajina v současnosti létá s letouny Su-24M, Su-25, MiG-29 a Su-27 ze sovětské éry a »víceúčelový stíhací letoun F-16 je schopen plnit celou škálu úkolů, které tyto čtyři typy stíhaček plní,« uvedl. »Ano, možná není tak výkonný, ale díky modernizaci, díky vysoce přesným zbraním může pro Ukrajinu udělat spoustu užitečných věcí při obraně našeho státu.«

Přesto ne všichni američtí zákonodárci jsou pro vyslání F-16. Senátor Mark Kelly ve středu uvedl, že sice podporuje, aby Ukrajina nakonec letouny dostala, ale z krátkodobého hlediska má obavy z jakýchkoli transferů. Ruské systémy protivzdušné obrany »nyní představují pro jejich letouny MIG-29 docela významnou hrozbu,« řekl, »budou ochotni nasadit letouny F-16 do stejného prostředí?«. Dodal, že ačkoli testovací program pro dva ukrajinské piloty v Arizoně v tomto roce proběhl dobře, má »obavy, jak rychle by to mohli zprovoznit a jak efektivní by to bylo právě teď v tomto boji«.

Nátlak jako bumerangový efekt

Debata o schválení letounů F-16 třetích stran se neliší od debaty o vyslání tanků, která se vedla na začátku roku, kdy země, které provozují tanky Leopard, prosily Německo, aby tento transfer schválilo. Jenom tomu bylo přesně naopak. USA jednostranně vyhlásily dodávky tanků Abrams i s vědomím, že k tomuto transferu nedojde dřív, jak v řádu roku, aby přiměly Německo k vyslání tanků Leopard. Tomu se přitom Němci od počátku úporně bránili. Nyní se děje totéž v bledě modrém ohledně stíhacích letounů, akorát za nátlaku Velké Británie a Nizozemska na USA.

Mimochodem německý kancléř Olaf Scholz již avizoval, že účast země na dodávkách stíhaček F-16 z německých zdrojů na Ukrajinu rozhodně nejsou na pořadu dne. »Především všichni vědí, že taková letadla ani nemáme,« řekl Scholz. Z evropských uživatelů tedy teoreticky připadají v úvahu jako dodavatelé pouze Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko či Řecko, Slovensko na své F-16 stále čeká, Česká republika rovnou dojednává nákup F-35.

Ruská odezva

Snaha Západu poslat na Ukrajinu moderní stíhačky přitom podle náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška nese »obrovská rizika«. »Vidíme, že západní země se nadále drží scénáře eskalace, což pro ně nese obrovská rizika,« uvedl Gruško v rozhovoru pro agenturu TASS. »V každém případě to budeme brát v úvahu při tvorbě plánů. Máme všechny potřebné prostředky k dosažení našich cílů,« dodal.

Biden dnes prohlásil, že od ukrajinského vůdce Zelenského obdržel záruky, že ukrajinské ozbrojené síly nepoužijí stíhačky čtvrté generace F-16 k postupu na ruské území. Na otázku novináře na tiskové konferenci na okraj hirošimského summitu skupiny G7, zda dodávka stíhaček F-16 povede k eskalaci konfliktu, Biden odpověděl: »Mám od Zelenského jasné ujištění, že je nepoužijí k postupu na ruské území.«

Nastane očekávaná změna?

I sám Biden přiznal, že v současné situaci by dodávka stíhaček nic na bojišti nezměnila a to ani na ovládnutí Bachmutu ruskými silami. I vrcholní představitelé Pentagonu neustále opakují, že podle jejich názoru nejsou stíhačky F-16 tím, co Ukrajina v této fázi konfliktu potřebuje. »Zaměřujeme se na ukrajinské priority pro tento boj a západní moderní letadla jsou asi na osmém místě,« řekla například minulý měsíc při slyšení ve Sněmovně reprezentantů pro ozbrojené složky vedoucí kanceláře Pentagonu pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti Celeste Wallanderová. A je to snad poprvé, co ani zbrojaři nejsou příliš nadšení, že jejich produkty půjdou na odbyt, přičemž budou otestovány na skutečném bojišti třetího tisíciletí. Po selhání systému Patriot je totiž zřejmé, že mohou velmi rychle ztratit na hodnotě ve prospěch konkurence. Ale rozjetý vlak nelze zastavit.

Ve skutečnosti případná dodávka F-16 vůbec neznamená zvrat na bojišti. A to už jenom proto, že pro tyto letouny neexistuje vhodné zázemí a na Ukrajině ani až na nemalé výjimky nejsou pro ně uzpůsobeny vzletové plochy. Znamená to ale pokračování ve válečné spirále a větší semknutí všech zúčastněných s konfliktem, protože stíhačky znamenají i servisní personál z řad zemí NATO a od toho je už jen krůček k oficiální přítomnosti ozbrojených sil NATO. I kdyby ony F-16 vlastně nikdy nevzlétly, což je vzhledem k hustotě protiletecké obrany více než pravděpodobné, jedná se o signál, že válka se bude vést skutečně až do posledního Ukrajince a že není cesty zpět.

Tomáš Cinka