Nedávný útok na hydroelektrárnu a gigantickou nádrž Kachovka na Ukrajině poukázal opět především na současnou informační válku. Úderem byla způsobena humanitární katastrofa obřích rozměrů, přesto je ale přisuzován těm, kteří jím nejvíce trpí…
Připomeňme si pouze, že dne 6. června 2023 byla zničena stavidla vodní elektrárny Kachovka, což mělo za následek nekontrolované vypouštění vody z nádrže na řece Dněpr. Kachovská přehrada je součástí dněperské kaskády šesti vodních elektráren. Dokončená v polovině 70. let 20. století. Kaskáda na Dněpru sestávající z Kyjevské, Kanivské, Kremenčugské, Dněprodzeržinské, Dněperské a právě Kachovské přehrady umožňuje provádět každoroční regulaci průtoku Dněpru, využívat jej k zásobování energií, vodní dopravě, zavlažování pozemků na jihu Ukrajiny a severní části Krymského poloostrova. A nezapomínejme, že Kachovská nádrž je zhruba 25krát větší než Orlická přehrada. Zde jsou jen základní parametry:
Kachovská MVE je kanálová, kombinovaného typu, nízkotlaká, s turbínami s rotačními lopatkami. Byla vybavena jednokomorovou plavební komorou. Vodním dílem elektrárny procházela silnice a železnice. Součástí stanice bylo elektrické vedení 154 kV.
- maximální výška hladiny – 16,5 m
- instalovaný výkon MVE – 334,8 MW
- průměrná roční výroba elektrické energie – 1420 milionů kWh
- průtočná kapacita – 2500 metrů krychlových za sekundu
- délka hráze – 3850 m
- celková kapacita vodního díla – 21 400 metrů krychlových za sekundu;
- objem nádrže – 18,18 km krychlových
- vodní plocha – 2155 km2
Trocha historie
Dne 20. září 1950 přijala Rada ministrů SSSR výnos o výstavbě Kachovské MVE. Vodní elektrárna byla postavena v letech 1950-1956 speciálním stavebně-montážním oddělením Dněprostroj. První ze šesti turbín byla smontována 18. října 1955. 19. října 1959 byla Kachovská MVE s instalovaným výkonem 312 MW uvedena do komerčního provozu. Nová Kachovka vznikla na místě obce Klučivoje se zahájením výstavby elektrárny, v roce 1952 získala statut města.
V roce 1979 byl uveden do provozu Severokrymský kanál a voda z Kachovské nádrže byla přivedena do suchých a málo vodnatých oblastí Chersonské a Krymské oblasti Ukrajinské SSR.
Po rozpadu Sovětského svazu na Ukrajině v letech 1990-2020 probíhaly v několika etapách opravy, rekonstrukce a obnova Kachovské MVE. Zejména podnik Turboatom vyměnil turbíny na všech šesti hydroelektrárnách, instalovaný výkon elektrárny se zvýšil na 334,8 MW. Na území elektrárny byl postaven nový sanitární dům, přestavěna hydraulická dílna a další zařízení.
V roce 2000 byla elektrárna pojmenována po Pjotru Neporožném (1910-1999), ministru energetiky a elektrifikace SSSR v letech 1965-1985, členu korespondentu Ruské akademie věd.
Na Ukrajině se plánovalo zvýšení instalovaného výkonu elektrárny uvedením do provozu dalších hydroelektráren – výstavba Kachovské MVE-2 o výkonu 250 MW. V roce 2020 byl na základě nařízení ukrajinského kabinetu ministrů projekt rozšíření elektrárny zařazen na seznam prioritních investičních projektů. Od roku 2022 probíhala předběžná šetření, výstavba MVE-2 nebyla zahájena. V roce 2021 činil počet zaměstnanců elektrárny 215. Vlastníkem elektrárny byla ukrajinská státní společnost Ukrhydroenergo.
A současnost?
Poté, co ruské ozbrojené síly zahájily v únoru 2022 vojenskou operaci na Ukrajině, přešlo území elektrárny pod kontrolu ruské armády a Rosgvardie. Ruské ministerstvo obrany opakovaně informovalo o zabránění pokusů ukrajinské armády o útok na Kachovskou hydroelektrárnu, včetně použití raket.
V říjnu 2022 Volodymyr Saldo, pověřený šéf Chersonské oblasti, a Ruslan Aglajev, zástupce vojensko-civilní správy Nová Kachovka, informovali, že ukrajinské ozbrojené síly pravidelně ostřelují elektrárnu s cílem zničit přehradu. V listopadu 2022 byly turbíny vodní elektrárny odstaveny a výroba elektřiny v elektrárně zastavena.
Nebezpečná situace na Kachovské MVE se vyhrotila na přelomu dubna a května 2023, kdy silné deště způsobily, že hladina nádrže dosáhla kritické úrovně 17,1 m. Hrozilo tak protržení hráze. Za účelem upuštění vody byla 5. května otevřena jedna ze šantánových bran.
Kontroverze a tři varianty
Technicky vzato existují pouze tři možnosti, jak došlo k protržení přehrady. Tedy za prvé u nás protěžovaná verze, že jí odstřelili Rusové. Nejspíš to tedy udělali proto, aby museli evakuovat bezmála 22 tisíc s nimi sympatizujících obyvatel a odstřihnout přívod vody na Krym (kvůli čemuž především Kachovku původně obsadili). Za druhé, udělali to Ukrajinci, aby nemuseli slepě útočit proti opevněným ruským liniím, jak je k tomu někteří západní představitelé vyzývají – oblast na jihu až téměř k Oděse se totiž nyní stala neprůchozí. A současně by znemožnili manévrování ruských uskupení, navíc by opět odstřihli od zdroje vody tolik nenáviděný Krym a zkomplikovali život milionům lidí sympatizujících s Ruskem. Za třetí to ona přehrada opravdu už nemohla vydržet. Nebylo to poprvé, co byla ostřelována. Navíc přehrady proti proudu, které kontrolují Ukrajinci, byly (a jsou) naplno otevřené, tedy tlak vody sám o sobě mohl ledasco udělat – a momentálně jejich otevření situaci obyvatel níže po proudu nadále zhoršuje.
Realita vs. plky
Většina médií v našich končinách přitom přesto hlásá jednotně »vlastní pravdu«. Rusko se prostě samo sabotovalo. Jak ale připomněl předseda strany PRO Jindřich Rajchl, není to zdaleka poprvé. Příkladem je situace v Przewodowu, kde podle prvotních informací Rusko zaútočilo dvěma raketami na území členského státu NATO a okamžitě naši politici vyzývali k »tvrdé vojenské odpovědi«… Hned druhý den ale Joe Biden oznamuje světu, že to nebyly dvě rakety ruské, nýbrž jedna ukrajinská, přičemž jak USA, tak i Polsko, věděly díky systému AWACS od první vteřiny, že raketa byla odpálena z území Ukrajiny, a to navíc z oblasti, kam Rusko vůbec neútočilo, čili se nemohlo jednat o zbloudilou obrannou raketu. »A tedy je zřejmé, že to byla úmyslná provokace s cílem vtáhnout členské státy NATO do ukrajinského konfliktu,« upozornil Rajchl.
Dále také poukázal na situaci ohledně plynovodů Nord Stream. Opět je totiž z jejich sabotáže obviňováno Rusko, přesto, že sám Biden vyhrožoval jejich likvidací. Čeští politici opět trvají na svém, i když dokonce i CIA tvrdí, že se jednalo o »práci« Ukrajinců. »Je zcela zřejmé, že největšími dezinformátory na naší scéně jsou politici vládní pětikoalice. Neštítí se ani těch nejodpornějších lží a nejabsurdnějších obvinění,« konstatuje Rajchl.
A co třeba hnojiva?
Nikdo přitom pořádně neřeší třeba čpavkové potrubí, protože tam je viník naprosto jasný. 5. června vyhodili ukrajinští sabotéři – a Ukrajinci se k tomu otevřeně hlásí – do povětří čpavkový plynovod Toljatti-Oděsa v Charkovské oblasti. Potrubí prochází skrz Ukrajinu do Oděsy. Celková délka je 2417 km. Má průměr 355 mm a tloušťku stěny 8 až 12 mm. Na hlavní délce trasy leží potrubí v hloubce 1,4 m. Provoz komplexu zajišťuje 14 čerpacích stanic. Čpavek se přepravuje potrubím v kapalném stavu pod tlakem až 35 atmosfér. Projektovaná kapacita je 2,5 milionu tun ročně. V roce 2020 bylo čpavkovým potrubím přepraveno 2,355 mil. tun čpavku, z toho 2 mil. tun na vývoz po moři. Informace za rok 2021 nebyly zveřejněny.
Poté, co ruské ozbrojené síly zahájily 24. února 2022 na Ukrajině operaci, oznámila společnost TOAZ pozastavení tranzitu čpavku, aby zajistila bezpečnost lidí žijících v blízkosti čpavkovodu. Místo toho byly dodávky přesměrovány na železniční dopravu. Obnovení provozu potrubí následně bránila ukrajinská strana.
Dne 22. července 2022 přitom uzavřely Rusko, Ukrajina, Turecko a OSN v Istanbulu dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Rusko a OSN zároveň podepsaly memorandum o podpoře ruských zemědělských produktů a hnojiv na světových trzích. V rámci něj měla světová organizace pomoci obnovit vývoz ruských hnojiv, včetně odblokování dodávek prostřednictvím čpavkového potrubí Toljatti-Oděsa. Pokrok v jednáních o znovuotevření potrubí v prosinci 2022 oznámil náměstek generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Martin Griffiths, ale jeho slib, že dodávky budou zahájeny do jednoho až dvou týdnů, nebyl realizován. Nyní bylo potrubí vyhozeno do povětří…
Neúspěšná ofenziva, o nic jiného nejde
Je vcelku jasné, o co momentálně jde. Bylo jen otázkou času, kdy přehrada za současných podmínek zkolabuje nebo na ní bude proveden zničující úder. Však i z toho důvodu nařídil generál Surovikin opuštění Chersonu, jinak by se totiž při její likvidaci dostalo zde dislokované zhruba 30tisícové ruské vojenské uskupení do izolace. Spolu se zničením potrubí na čpavek a útoky v Bělgorodské oblasti se tak nejspíš jedná především o další zastírací manévr, že toliko slibovaná ofenziva je nereálná. Už jde nejspíš jen o to uškodit, co nejvíc to jde. I ty vysněné Leopardy se totiž už objevují na Youtube v plamenech. A další eskalace – to už znamená třetí světovou, pokud se mocnosti laskavě nedohodnou…
Tomáš Cinka