Na začátku roku 2024 jsou »nejistota« a »volby« dvě klíčová slova pro vývoj situace ve světě. Nové kolo konfliktu mezi Palestinou a Izraelem, další vývoj ukrajinské krize a zotavování světové ekonomiky jsou hlavními důvody nejistoty v tomto roce. Rok 2024 je také »rokem globálních voleb«, kdy se v řadě zemí konají významná hlasování. Výsledky voleb budou mít významný dopad nejen na tyto země, ale také na regionální a globální prostředí.
Severní Amerika: prezidentské volby v USA ovlivní svět
Prezidentské volby v USA v roce 2024 se budou konat 5. listopadu. V souboji o Bílý dům se pravděpodobně utkají současný demokratický prezident Joe Biden a bývalý prezident Donald Trump, který se ujímá vedení v Republikánské straně.
Očekává se, že boj mezi oběma stranami se vyostří a americká společnost bude ještě více rozpolcená, čímž se zúží prostor pro umírněné centristy.
Pod volebním tlakem se očekává, že se Bidenova administrativa bude letos usilovně snažit o zlepšení v ekonomice, imigraci, vzdělávání a dalších oblastech. Probíhající palestinsko-izraelský konflikt a ukrajinská krize mohou zvýšit význam zahraniční politiky ve volbách.
Analytici uvedli, že pokud se Bidenovi podaří prodloužit svůj mandát, bude Washington pravděpodobně pokračovat ve své současné politice, zatímco pokud se k moci opět dostane Trump, americká domácí i zahraniční politika projde velkými změnami. Pokračování nebo změna vnitřní a vnější politiky USA bude mít různý vliv na různé regiony, neboť Spojené státy mají tendenci zasahovat do záležitostí jiných zemí.
Ekonomové předpovídají, že americká ekonomika bude v roce 2024 pravděpodobně kolísat mezi pozvolným klesáním a mírnou recesí. Znovuotevření cyklu snižování úrokových sazeb Federálním rezervním systémem je vysoce pravděpodobnou událostí, která bude mít významný dopad na globální ekonomiku.
Eurasie: ukrajinská krize bude pokračovat, Rusko chce spolupracovat s globálním jihem
Probíhající ukrajinská krize vstoupí koncem února do svého třetího roku, jen několik týdnů před nadcházejícími prezidentskými volbami v Rusku, které jsou naplánovány na březen.
Jedná se o první volby od roku 2022, kdy Rusko zahájilo speciální vojenskou operaci proti Ukrajině. Svou kandidaturu nedávno ohlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Průzkumy veřejného mínění po celou dobu ukrajinské krize soustavně ukazují na trvalou podporu speciálních vojenských operací i Putina. V současné době převládající nálady veřejnosti v Rusku naznačují vysokou pravděpodobnost Putinova znovuzvolení.
Očekává se, že v roce 2024 bude Rusko pokračovat ve svém boji se Západem o Ukrajinu. Pod vlivem vnitropolitických sporů a nálad domácí veřejnosti, mimo jiné, mohou Spojené státy snížit svou pomoc Ukrajině, ale ne zcela upustit od její podpory.
Ukrajina již dříve zrušila parlamentní volby v roce 2023 a jako důvod uvedla probíhající konflikt. Pokud jde o prezidentské volby plánované na rok 2024, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský uvedl, že jsou v současné době nevhodné. V zemi se však stále ozývají hlasy, které prosazují konání voleb v plánovaném termínu. Vývoj v této záležitosti a možný dopad na celkovou situaci je třeba sledovat.
Od vypuknutí ukrajinské krize se rozpory mezi Ruskem a Západem prohloubily, což vedlo k nárůstu významu globálního Jihu v ruské diplomacii. Očekává se, že posílení spolupráce s globálním Jihem bude ústředním bodem ruské zahraniční politiky v roce 2024.
Rusko v tomto roce zastává funkci rotujícího předsedy BRICS a v říjnu bude hostit summit BRICS v Kazani, jehož cílem je další posílení spolupráce mezi členy BRICS.
Euroasijský region byl v posledních letech svědkem nárůstu regionálních konfliktů a zesílení geopolitického soupeření mezi hlavními mocnostmi. Tváří v tvář této náročné situaci budou euroasijské země v roce 2024 usilovat o vyváženější a diverzifikovanější přístup k zahraniční politice, aby optimalizovaly národní zájmy a zároveň zajistily stabilní sociální a hospodářský rozvoj.
Blízký východ: konflikt mezi Palestinou a Izraelem vyvolává turbulence, regionální státy usilují o větší nezávislost
V době, kdy svět slaví příchod nového roku, se současný konflikt mezi Palestinou a Izraelem nijak nezmírňuje a jeho dopad se přenesl z oblasti politiky a bezpečnosti i do ekonomické a sociální oblasti.
Ačkoli se stále častěji ozývají hlasy volající po dalším příměří v Gaze, které by zmírnilo humanitární krizi, stále není jisté, zda je Izrael, podporovaný Spojenými státy, ochoten zastavit své vojenské operace.
Konflikt vnesl na Blízký východ nestabilitu a nejistotu a ovlivnil vztahy mezi arabskými zeměmi a Izraelem – obnovení procesu normalizace arabsko-izraelských vztahů se v krátkodobém horizontu jeví jako beznadějné.
Hlavní mocnosti budou mít v regionu vliv i v roce 2024. Spojené státy budou usilovat o udržení své hegemonie v regionu na pozadí klesajícího vlivu v důsledku strategické kontrakce Washingtonu na Blízkém východě. Vzhledem k tomu, že Bílý dům bude i nadále v drtivé většině podporovat Izrael bez ohledu na arabské požadavky a návrhy, bude se rozkol mezi arabskými státy a Spojenými státy dále prohlubovat.
V roce 2024 se v Íránu uskuteční dvoje klíčové volby – parlamentní volby a volby do Shromáždění odborníků. Jejich výsledky ovlivní domácí i zahraniční politiku země a přenesou se i na regionální úroveň.
S tím, jak se vývoj globálního prostředí zrychluje, se snaha o mír a rozvoj stává konsensem stále většího počtu blízkovýchodních zemí. Hlavní země v regionu se staly nezávislejšími než kdykoli předtím a regionální mocenská struktura se stává multipolárnější.
Vzhledem k tomu, že se země v regionu aktivně podílejí na úsilí o utváření mezinárodního systému, stávají se důležitou silou globálního Jihu.
Asie-Pacifik: nevyhraněné postoje států a USA vytvářející potíže
Asijsko-pacifický region, který je hlavním dějištěm americké »indicko-pacifické strategie«, zažívá v posledních letech soustavné narušování ze strany USA.
Vzhledem k tomu, že »velmocenské soupeření« se mezi americkými politiky upevňuje jako konsenzus, bude volební rok 2024 pohánět Washington k intenzivnějšímu vměšování do asijsko-pacifického regionu za účelem domácích zisků. To může zahrnovat vytváření »malých kruhů« k podněcování konfrontace, čímž dojde k eskalaci regionálního napětí.
Konkrétně se jedná o Tchajwanský průliv, Jihočínské moře a Korejský poloostrov, které jsou předpokládanými ohnisky narušení amerických vztahů v asijsko-pacifickém regionu.
V roce 2024 se budou v několika zemích regionu konat důležité volby, mimo jiné volby vedení japonské vládnoucí Liberálnědemokratické strany, parlamentní volby v Jižní Koreji, volby do dolní komory parlamentu v Indii, jakož i prezidentské volby v Indonésii a parlamentní volby v Pákistánu.
Očekává se, že tyto volby budou mít zásadní dopad na politickou situaci v příslušných zemích, následně ovlivní regionální dynamiku a potenciálně vytvoří vedlejší účinky na širší geopolitickou situaci v asijsko-pacifickém regionu.
Základním postojem většiny asijsko-tichomořských zemí je podporovat spolupráci, usilovat o rozvoj a udržet si nezařazenou pozici mezi hlavními mocnostmi. Díky společnému úsilí regionálních zemí se očekává, že výhled pro asijsko-pacifický region v roce 2024 bude převážně mírový, což podpoří příznivé podmínky pro stabilní regionální hospodářský rozvoj.
Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) z října 2023 se předpokládá, že asijsko-pacifický region v roce 2024 zaznamená hospodářský růst ve výši 4,2 %, což překoná celosvětové tempo 2,9 %.
Čína se jako významná asijsko-pacifická země důsledně zavázala k udržování míru a stability v regionu a k podpoře spolupráce, rozvoje a sdílené prosperity mezi regionálními národy.
Na 30. zasedání ekonomických lídrů Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC) v listopadu 2023 Čína navrhla společné budování příštích »zlatých 30 let« pro Asii a Tichomoří. Probíhající jednání o verzi 3.0 čínsko-asijské zóny volného obchodu proběhla v průběhu loňského roku v několika kolech konzultací, přičemž obě strany chtějí rozhovory uzavřít do roku 2024.
Na rok 2024 jsou naplánovány akce, jako je Rok mezilidských výměn Čína-ASEAN, které mají v nadcházejícím roce posílit vyhlídky na spolupráci mezi Čínou a zeměmi asijsko-pacifického regionu.
Evropa: obměna vedení EU ovlivní politiku, krajní pravice může dál posilovat
V roce 2024 bude Evropa čelit mnoha politickým a bezpečnostním nejistotám. Na červen jsou naplánovány volby do Evropského parlamentu, které mohou vést ke změnám na klíčových postech, jako je předseda Evropské komise, předseda Evropské rady, prezident Evropské centrální banky, nejvyšší zmocněnec pro zahraniční a bezpečnostní politiku a předseda Evropského parlamentu.
Tyto změny by mohly významně ovlivnit budoucí politiku Evropské unie (EU). Ústředním bodem bude otázka, zda by si současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se těší podpoře Spojených států, mohla zajistit znovuzvolení.
Je také pravděpodobné, že v novém roce dojde k dalšímu posílení krajně pravicových politických sil v Evropě. Krajně pravicové strany získaly významný vliv v zemích, jako je Finsko a Nizozemsko, a v roce 2023 vstoupily do vlád nebo vyhrály parlamentní volby.
V souvislosti s vleklou ukrajinskou krizí a palestinsko-izraelským konfliktem může nový příliv uprchlíků do Evropy posílit podporu protiimigračních krajně pravicových hnutí.
Ukrajinská krize bude pro EU i v roce 2024 představovat hlavní bezpečnostní problém. Některé země EU mohou s Ukrajinou podepsat dvoustranné bezpečnostní dohody, v nichž se zaváží k dlouhodobé zpravodajské a vojenské pomoci. Nesouhlasné hlasy v rámci EU však naznačují, že Unie jako celek by mohla váhat s přijetím zásadních opatření.
Pokud jde o ekonomickou oblast, prognózy institucí, jako je MMF a Evropská centrální banka, naznačují mírné oživení EU v roce 2024 a zmírnění potenciální inflace. Nicméně průzkumy naznačily také méně optimistický růst v Německu, které je ekonomickým motorem EU.
Afrika: zkoumání rozvoje uprostřed rizik týkajících se bezpečnosti a stability
Vzhledem k tomu, že se Africká unie stala v roce 2023 členem skupiny G20 a Egypt a Etiopie se staly členy skupiny BRICS, účast a vliv Afriky na globální dění v novém roce výrazně vzrostou. Zvýšené zapojení Afriky do globálních otázek poskytne významnou podporu rozvoji kontinentu na strategické úrovni.
Posiluje se také spolupráce mezi africkými zeměmi. Rychle pokračuje budování Africké kontinentální zóny volného obchodu (AfCFTA), přičemž komplexní obchod by měl být prostřednictvím této platformy zahájen v roce 2024. Očekává se, že v roce 2024 bude dohodu AfCFTA implementovat třicet afrických zemí.
Centrální banky deseti afrických zemí se připojily k Panafrickému platebnímu a zúčtovacímu systému, jehož cílem je do roku 2024 získat účast všech afrických centrálních bank.
V roce 2024 se uskuteční nové zasedání Fóra pro spolupráci Číny a Afriky (FOCAC), které se zaměří na širší spolupráci mezi Čínou a Afrikou v různých oblastech pro blaho jejich národů. Současně spolupráce v rámci iniciativy Pásmo a stezka nadále nabízí Africe rozvojové příležitosti.
Stabilita a bezpečnost zůstávají pro region subsaharské Afriky i v roce 2024 naléhavými otázkami. V západní Africe a v oblasti Sahelu dochází v posledních letech k častým politickým otřesům. Na pozadí slabého hospodářského oživení a nevyřešených bezpečnostních otázek by k podobným událostem mohlo dojít i v novém roce.
Otřesy jsou rovněž doprovázeny sílícími hlasy proti západní kontrole a zasahování do dění v Africe, což naznačuje, že vztahy mezi africkými zeměmi a jejich bývalými koloniálními mocnostmi a Evropskou unií se mohou ještě více zkomplikovat.
Nedávné prezidentské volby na Madagaskaru a v Demokratické republice Kongo, stejně jako nadcházející prezidentské volby v Jihoafrické republice, Senegalu a dalších zemích v roce 2024 budou mít přímý dopad na trajektorii těchto zemí a celého regionu. Přijetí výsledků voleb příslušnými stranami bude utvářet situaci v těchto zemích i v širším regionu.
Latinská Amerika: »levice« versus »pravice« a klíčový rok pro spolupráci s Čínou
Po neúspěchu levice v ekvádorských prezidentských volbách a nástupu krajně pravicového argentinského prezidenta Javiera Mileie do úřadu se druhá vlna »růžového přílivu« v Latinské Americe potýká s protivětrem v souvislosti s dlouhodobými ekonomickými problémy.
Vzhledem k tomu, že rok 2024 se v regionu stává klíčovým volebním rokem, v němž se uskuteční volby v Salvadoru, Panamě, Dominikánské republice, Mexiku, Uruguayi a Venezuele, budou jejich výsledky rozhodovat o tom, zda politická trajektorie Latinské Ameriky projde rekalibrací z »levice« na »pravici«.
Výsledky voleb mezitím významně ovlivní probíhající oživení latinskoamerické integrace a účinnost mechanismů řešení regionálních sporů. Všechny tyto faktory ovlivní řešení regionálních konfliktů, včetně politické krize v Guatemale a územních sporů mezi Venezuelou a Guyanou.
Předpokládá se, že spolupráce mezi Čínou a Latinskou Amerikou bude v roce 2024 plodná. Očekávaný summit fóra Čína-CELAC (Společenství latinskoamerických a karibských států) by se měl z plánu změnit ve skutečnost.
V roce 2024, kdy budou země Latinské Ameriky předsedat skupinám G20 a APEC, by měl tento region upoutat pozornost celého světa. Na tomto pozadí bude svolání summitu fóra Čína-CELAC sloužit jako silná demonstrace široké shody a pozitivního pokroku »globálního Jihu« při budování nového paradigmatu mezinárodních vztahů založeného na vzájemném respektu, férovosti, spravedlnosti a oboustranně výhodné spolupráci.
(Xinhua)