V některých městech a obcích se budou konat společně s prvním kolem prezidentských voleb místní referenda. Vyplývá to z informací na webu ministerstva vnitra v seznamu konaných místních referend. Občané tak budou v pátek a v sobotu 13. a 14. ledna rozhodovat nejen o hlavě státu, ale i o tom, co je pálí přímo doma.
Referendum je podle zákona platné, pokud se ho zúčastní alespoň 35 procent oprávněných voličů. Výsledek referenda je pro zastupitele závazný, pokud by pro něj hlasovala nadpoloviční většina hlasujících a současně minimálně 25 procent všech oprávněných voličů.
Občané tentokrát budou hlasovat například o zástavbě lokality, o stavbě bytového domu místo historického mlýnu, větrných elektráren, průmyslové haly, o projektu obnovy areálu kostela a související výstavby víceúčelového objektu, takzvaného rondelu, o zákazu hazardu, či o obnově litinové vřídelní kolonády. Některá tato témata mohou vzbudit dojem »Koho to zajímá?« Přesto si některá z nich přiblížíme.
O vyhlášení místního referenda v Opatovicích nad Labem na Pardubicku o chystané stavbě velké průmyslové haly rozhodl krajský soud. Spolek Sousedé proti hale nasbíral pro návrh na vyhlášení referenda přes 600 podpisů. Zastupitelé Opatovic loni v září nerozhodli o vyhlášení referenda, podle soudů aktivisté podali svůj návrh 4. července, o dva dny později, než měli. Přípravný výbor se proto obrátil na pardubickou pobočku Krajského soudu v Hradci Králové, aby referendum vyhlásila místo obce, a soud jim vyhověl. Lidé by v referendu měli odpovědět na otázku, zda požadují, aby orgány obce Opatovice učinily veškeré možné kroky k tomu, aby zabránily výstavbě průmyslové, výrobní, logistické, montážní nebo skladové haly na konkrétních pozemcích. Průmyslovou halu o výšce 16,5 metru chce investor vybudovat na poli mezi velkou okružní křižovatkou a Čeperkou.
Referendum si před časem vymohla opozice. Ta nyní řeší i další problém. Opatovice se po více než třech měsících od komunálních voleb dočkaly volby vedení obce. Kvůli nejasnostem s výkladem zákona o obcích ji dlouho odkládaly. »Nové vedení se od předchozího příliš neliší,« řekl staronový starosta Pavel Kohout (Opatovice podle vás). Opozice postup vedení obce kritizuje a před volbou odešla z jednacího sálu. Zastupitelé ve středu zvolili také místostarostu a tři radní, pouze jeden z nich dříve ve vedení obce nebyl.
Volby v Opatovicích, kde žije více než 2000 voličů, vyhrálo sdružení Opatovice pro lidi se sedmi mandáty z 15. Šest zastupitelů získalo uskupení Opatovice nad Labem a Pohřebačka pro lidi, dva sdružení SNK Opatovic a Pohřebačky. Koalici vytvořila sdružení Opatovice podle vás a SNK Opatovic a Pohřebačky.
Není však zcela jisté, zda byla volba rady zákonná. Den před ustavujícím jednáním zastupitelstva odstoupila Patra Vohralíková (Opatovice nad Labem a Pohřebačka pro lidi) a s ní i všichni náhradníci, čímž klesl počet zastupitelů na 14. Opozice má za to, že se rada podle zákona o obcích volí v sídlech velikosti Opatovic s minimálně 15 zastupiteli, čemuž nasvědčuje i stanovisko ministerstva vnitra, které si opoziční sdružení Opatovice nad Labem a Pohřebačka pro lidi vyžádalo. Ministerstvo ale zdůraznilo, že jeho stanovisko není právně závazné. Závazný výklad právních předpisů mohou v konkrétním případě podávat pouze soudy.
»My jsme všechny členy rady zvolili, a protože víme o situaci, která nastala, máme zpracovanou supliku, kterou pošleme na ministerstvo vnitra, že žádáme o potvrzení správnosti volby, nebo vyvrácení. Ministerstvo vnitra bude tuto věc řešit v rámci soudů, jsou na to rozdílné názory a musí rozhodnout soud,« uvedl Kohout.
Opozice s přijatým postupem nesouhlasí. »Považujeme volbu za nezákonné jednání, takže jsme se jí nezúčastnili. Soud bude rozhodovat dlouho, na což starosta spoléhá. Je zvyklý si všechno schvalovat v radě, bez veřejnosti, bez opozice, za zavřenými dveřmi,« řekl lídr opozičního sdružení Opatovice nad Labem a Pohřebačka pro lidi Nathaniel Filip Aras.
V pražských Řeporyjích se lidé mohou vyslovit k výstavbě bytových domů na místě bývalého Trunečkova mlýnu v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí. Také zde jde i o vyhrocené vztahy v obci. Referendum si svými podpisy vymohli místní obyvatelé, kteří s projektem nesouhlasí. Městská část v čele se starostou Pavlem Novotným (ODS) se naopak chce s investorem dohodnout. Starosta sdělil, že podle něj jde o politický boj.
Ruina bývalého mlýna se nachází na stavební parcele v Dalejském údolí. Pozemky podle katastru nemovitostí vlastní firma Starten Prague, s.r.o. Podle odpůrců by výstavba bytů narušila charakter přírodního parku. »Chceme, aby Dalejské údolí zůstalo přírodě a nám všem k odpočinku, procházkám a pohledům do zeleně, a nikoli do zdi,« uvedli na svém webu.
Odpůrci nejprve proti výstavbě zorganizovali petici a následně podpisy posbírali i pro uspořádání referenda. K jeho vyhlášení bylo podle organizátorů nutné sehnat 680 podpisů, nakonec jich bylo přes 800.
Kritici výstavby nesouhlasí s argumentací radnice, že nemůže bránit stavbě na soukromých stavebních parcelách. Městská část podle nich má možnosti, jak stavbě bránit, a minimálně by neměla se zástupci investora podepsat dříve zmiňovanou smlouvu o spolupráci. Otázka v referendu bude směřovat k tomu, zda má radnice podniknout všechny zákonné kroky, aby stavbě zabránila.
Novotný k situaci sdělil, že celou kauzu považuje za součást politického boje. »Je to politická předvolební petice, co se přelila do referenda. Řeporyje, mateny návodnou otázkou, udělají chybu, ale jejich vůle je mi svatá. Jsem z toho smutný, ale nemohu porazit všechno,« uvedl starosta.
»Developerem motivované vedení MČ Praha Řeporyje zarputile prosazuje výstavbu developerského projektu a argumentuje mimo jiné tím, že místo je strašidelné a nebezpečné a developer výstavbou bytového domu lokalitu zkultivuje a že odpůrci výstavby stejně nevědí co s lokalitou udělat. Příznivci zachování krajiny vědí co s lokalitou dělat. O nové podobě oblasti Trunečkova mlýna je potřeba otevřít veřejnou diskuzi a vybrat nejlepší z celé řady návrhů. Možností, co s prostorem udělat, je opravdu nepočítaně. Nejjednodušší variantou je odstranění sutin a zbytků stavby a nechat prostor přírodě, která se o revitalizaci postará sama. V lokalitě lze vybudovat odpočinkový prostor, dětské hřiště, cvičební prvky pro děti i dospělé, lze udělat rekonstrukci části mlýna a vytvořit v něm třeba muzeum mlynářství, lze tam postavit menší výletní restauraci nebo občerstvení s posezením – vždy s minimalizovanou dopravní obsluhou. Existuje i nápad na zřízení muzea Řeporyjí a zemědělských a řemeslných tradic, dá se vytvořit galerie soch v přírodě, přírodní divadlo, skautská klubovna nebo základna ochránců přírody. Nápadů je nepočítaně,« uvedl na Facebooku člen přípravného výboru Radek Sedlář.
V obci Habřina se uskuteční místní referendum k projektu obnovy areálu kostela na vrchu Chloumek a související výstavby víceúčelového objektu, takzvaného rondelu. Informovali o tom na webu zástupci obce. Památkově chráněný římskokatolický poutní kostel svatého Václava je vzdálen z centra Habřiny asi 1,5 kilometru.
Obyvatelé Habřiny se v referendu mohou vyslovit, jestli souhlasí s tím, aby zastupitelstvo obce podniklo veškeré nezbytné kroky včetně udělení nutných souhlasů k tomu, aby se projekt uskutečnil, uvedl úřad. Hybatelem projektu je Spolek na obnovu kostela sv. Václava na Chloumku.
Obnova areálu na dohled dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří je rozdělená na dva projekty. Jedním je rekonstrukce historických objektů a druhým je novostavba rondelu, tedy kruhového objektu zapuštěného pod úroveň povrchu. Náklady na obnovu areálu se podle původních odhadů pohybují v řádech desítek milionů korun.
Rondel by podle spolku měl sloužit především jako pietní místo, místo pro meditaci a příležitostně pro konání duchovních či společenských akcí. Vzniknout by měl v prostoru mezi areálem kostela a novodobým hřbitovem. »Tento nový prvek má prostý tvar kruhu a odkazuje tak na prehistorické kruhové rondely, kterých je v archeologických nálezech v okolní krajině velké množství,« uvedl spolek.
Technické zázemí, tedy malá provozní kancelář, toalety a šatny, budou umístěné v rekonstruovaném domě hrobníka a zvonici. Po obvodu krytého ochozu je navržena galerie, v případě nepříznivého počasí bude možné atrium zastřešit lehkou konstrukcí. Veškeré prostory budou bezbariérově přístupné, uvedl spolek.
Podle autorů projektu podzemní rondel odkazuje také na legendu z přelomu 11. a 12. století, kdy se nedaleko konala bitva a jeden zraněný šlechtic na útěku před pronásledovateli našel úkryt na Chloumku v jezevčí noře. Svatému Václavu měl učinit slib, že když to přežije, postaví na jeho počest kapli.
Areál na Chloumku byl podle spolku v minulosti součástí duchovního a společenského života a historie místních obyvatel, konaly se tam bohoslužby, svatováclavské poutě.
Obyvatelé Kladna budou mít možnost rozhodnout o tom, zda má město na celém svém území zakázat hazardní hry. Nejvyšší správní soud (NSS) nepřiznal odkladný účinek kasační stížnosti města proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze, který referendum vyhlásil. O samotné stížnosti města i podnětu společnosti Euro Queen, která je provozovatelkou hazardních her, bude soud rozhodovat až později, s největší pravděpodobností po referendu. Usnesení, které se týká jen nepřiznání odkladného účinku, je dostupné v databázi soudu.
Kladno poukazovalo na možnou újmu, která by vznikla v případě, že NSS nakonec referendum zneplatní. Podle soudu však Kladno »ani vzdáleně« neuvedlo, jakou konkrétní újmu pro město samotné vyhlášení referenda znamená.
»Jestliže by NSS přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, fakticky by tak, s ohledem na krátkou dobu zbývající do stanoveného termínu místního referenda vyhlášeného krajským soudem, znemožnil jeho konání,« stojí v usnesení. Soud připomněl, že konání referenda spolu s prezidentskými volbami je pro město organizačně i finančně výhodnější než případné samostatné konání po finálním rozhodnutí NSS o kasačních stížnostech.
Za konáním referenda stojí iniciativa Kladno bez hazardu. Město plebiscit samo nevypsalo, uskuteční se až na základě rozhodnutí Krajského soudu v Praze, podle kterého byly podpisové archy i další náležitosti v pořádku.
Iniciativa shromáždila 6000 podpisů obyvatel Kladna. Podle zákona je třeba pro konání referenda získat podporu nejméně deseti procent voličů. Město má téměř 70 000 obyvatel, z toho je voličů přes 50 000. Podle soudu měl přípravný výbor předložit minimálně 5207 podpisů, město mu jich ale uznalo 5155. Soud k tomu připočetl jako řádné podpisy dalších 181 lidí. »Návrh na konání místního referenda tak prokazatelně podpořilo alespoň 5336 oprávněných osob,« stojí v usnesení krajského soudu.
Lidé budou odpovídat na otázku, zda souhlasí s tím, aby statutární město Kladno na celém svém území kvůli ochraně veřejného pořádku a zvýšení bezpečnosti učinilo veškeré možné kroky ve své samostatné působnosti k bezodkladnému zamezení provozu hazardních her.
V Kladně dříve platila vyhláška, která měla od roku 2021 hazard ve městě ukončit. Po nástupu primátora Milana Volfa (Volba pro Kladno) v roce 2020 umožnilo zastupitelstvo fungování 12 heren na přesně určených adresách a zákaz hazardu zrušilo.
V Karlových Varech se o stavbě repliky litinové kolonády místo současné Vřídelní kolonády hlasovalo už před pěti lety. Referendum tehdy ale nebylo platné, voličů se zúčastnilo málo. V lednu 2018 hlasovalo v referendu 33,66 % voličů, většina z nich se tehdy vyslovila pro návrat litinové kolonády v podobě z roku 1879.
Aktivistům, kteří za návrat litinové kolonády bojují, se podařilo nasbírat dost podpisů pro to, aby město muselo referendum vyhlásit znovu. Podle vedení města se ale ani v případě souhlasu voličů se stavbou repliky kolonády moc nezmění, město na ni nemá peníze. Současná Vřídelní kolonáda byla postavena v 70. letech minulého století ve stylu brutalismu. Podle odpůrců ale nezapadá do vzhledu města.
V Dobříši na Příbramsku se uskuteční referendum o zástavbě v oblasti Brodce. Lidé se mají vyjádřit k tomu, zda by městské pozemky v Brodcích měly zůstat nezastavitelné. Zároveň bude referendum zjišťovat, zda mají být zachována a zpřesněna pravidla etapizace v územním plánu, tedy aby se na dalších místech začalo stavět až poté, co bude zastavěno 85 % plochy rozestavěných lokalit. Vyslovit by se lidé měli i k tomu, zda se má město rozvíjet do okolí na úkor zemědělské půdy, zeleně či lesů.
V Horních Bludovicích na Karvinsku budou obyvatelé odpovídat na otázku, zda souhlasí, aby se obec pokusila zabránit stavbě haly na výrobu a zpracování plastových výrobků. Ani zde není situace klidná, lidé protestují proti tomu, že jim radnice poslala vzor volebního lístku s vyplněným souhlasným políčkem. Považují to za ovlivňování z pozice úřadu.
V Horní Řasnici na Liberecku budou lidé rozhodovat o výstavbě větrných elektráren. Společnost W.E.B Větrná energie má v plánu nad údolím s obcemi Horní Řasnice, Dolní Řasnice a Krásný Les postavit devět větrných elektráren o celkovém výkonu 37,6 až 55,8 megawattu. Část místních je proti. Mají obavy z přílišné blízkosti elektráren u domů, hluku, negativního vlivu na krajinu i velikosti elektráren. Firma obce z Frýdlantska oslovila už před třemi lety. Tehdy v anketách obyvatelé všech tří obcí její záměr podpořili. Podle odpůrců jim ale společnost prezentovala projekt s elektrárnami o menším výkonu.
Referendum o podpoře výstavby větrných elektráren na území obce se koná také v Pteníně na jihu Plzeňska. Místní budou hlasovat, zda má obec přijmout od investora miliony korun na rozvoj.
V Dudíně na Jihlavsku se obyvatel budou ptát na to, jestli souhlasí s tím, aby vedení obce činilo kroky potřebné k tomu, aby v Dudíně vyrostl domov pro seniory. Zařízení by mohlo v obci vytvořit nová pracovní místa, kromě lékařů a sociálních pracovníků budou totiž potřeba i zaměstnanci, kteří zajistí provoz. Zároveň by v domově mohla být vyčleněná místa pro klienty přímo z Dudína. Obec má pro stavbu vytipovaná dvě místa.
Ať rozhodnou lidé…
Referendum je důležitý nástroj přímé demokracie.
»Vedli ho k Pilátovi a prej, jak že to vidí
a von jim povídá, ať vo tom rozhodnou lidi
a když jsme rozhodli, tak řek, že se za nás stydí
a šel se z toho trochu vopláchnout…« zpívá Ivan Hlas.
I tak by se to dalo brát…
Ale ano, referendum je opravdu důležitý nástroj přímé demokracie. Jak ale vyplývá z údajů o místních a krajských referendech, není zájem o přímé rozhodování občanů tak vysoký, jak by se mohlo zdát z médií a prohlášení některých politiků.
Obecné, celostátní referendum, zatím není možné uspořádat – s výjimkou referenda vyhlášeného na základě jednorázového ústavního zákona jako v případě referenda z 13. a 14. června 2003 o přistoupení ČR k EU. Referendum je možné pořádat od roku 2011 i na krajské úrovni.
V roce 2007 proběhlo 38 referend, z nichž velká část se týkala výstavby radarové základny USA, kdy toto téma značně rozdělovalo společnost. To se odrazilo i na průměrné účasti, která v tomto roce dosahovala rekordních 62 %.
V roce 2014 proběhlo 47 referend, průměrná účast byla 42 % a 24 ze 47 hlasování bylo platných a závazných – tedy pouze ve 24 referendech hlasovalo dostatečné množství občanů, aby byla obec vázána jejich výsledkem.
Cílem těchto řádků rozhodně není ovlivňovat, jak kde hlasovat. Ani polemizovat, zda je pořádání referend správné. Ona vlastně i přímá volba prezidenta je svým způsobem referendum. Tam ovšem není ona klauzule o závaznosti s ohledem na účast. To by se pak možná někteří divili…
Zbyšek Kupský
FOTO – Facebook