K našim velkým demokratickým vzorům patří jistě přední západní státy. Že máte občas dojem, že to jaksi nesedí? Že štvanice na údajně špatnou volbu občanů v těchto zemích nemají nic společného nejen s demokracií, ale také s elementární lidskou slušností? Já také. Řekl bych, že nám dávají jednu podivnou lekci z demokracie za druhou. Nejde přitom zdaleka jen o většinový volební systém, který je v USA, Velké Británii a ve Francii, přestože je méně demokratický než volební systém poměrného zastoupení.
Německo
Volební kampaň před volbami do Evropského parlamentu v sousedním Německu měla vážné stíny. K největším patřil útok muslima nožem na aktivistu německá pravicové, protiimigrační Alternativy pro Německo v Manheimu 31. května 2024. Aktivistu na ulici pobodal nožem. Přítomný policista tomu přihlížel. Když jiný občan přišel napadenému na pomoc, policista zaklekl jeho, nikoliv útočníka. Muslimský útočník se mu »odvděčil« tak, že se ho jal bodat nožem do krku, až z toho policista v nemocnici zemřel. Inu, čiň čertu dobře, peklem se ti odmění…
Neméně otřesné byly návrhy zakázat stále vlivnější pravicovou, protiimigrační stranu Alternativu pro Německo (AfD), jež zaznívaly z řad vládnoucího nesourodého liberálního semaforu (Sociální demokracie, Zelení, Svobodní demokraté). AfD a nová strana Sáry Wagenknechtové totiž odmítají nejen německou účast na válce na Ukrajině, ale také pro Německo zničující, převážně muslimskou migraci do Německa. Že obě tyto strany mají zejména na východě země masovou podporu a v evropských volbách Alternativa skončila druhá a strana Sáry se také neztratila? Prý tím hůř pro Alternativu! My si tu naší demokracii od nikoho nenecháme rozvracet, i kdyby to mělo časem znamenat vládu nového pána s knírkem!
Francie
Nejde mi o nářky mainstreamu, že francouzští voliči nepochopili (údajnou) genialitu francouzského prezidenta Emanuela Macrona (jaké má priority, není příliš jasné ani dnes, po sedmi letech jeho vlády, neboť je mistr v mlžení a novinářský mainstream je zase mistrem v obelhávání společnosti) a tu jeho nekompetentní politiku mu pořádně spočítali nejprve ve volbách do Evropského parlamentu. Když poté vyhlásil ve velmi krátkém termínu předčasné parlamentní volby, spočítali mu to podruhé. Francouzskou demokracii prý zachránila (?) jen úzká spolupráce francouzských středových liberálů E. Macrona s volebně účelově sjednocenou levicí před druhým kolem voleb. Jinak mohla pravicová, protiimigrační strana Národní sdružení Marie Le Penové získat absolutní většinu ve francouzském parlamentu a zablokovat další účast Francie na válce na Ukrajině. Byla by to prý tragédie, kam by přišli nejen francouzští zbrojaři.
Měl jsem tu čest nebo smůlu ve Varšavě v televizi shlédnout zahájení Olympijských her v Paříži. Ze čtyřhodinového programu za 1,5 miliardy eur v silně zadlužené Francii se zvedal místy žaludek, zvláště křesťanům, které tam nemilosrdně tupili. Parodování slavné Poslední večeře Leonarda da Vinciho osobami LGBT bylo jen jedním z řady hrubých faulů. Nejdrtivější byl čtvrtý jezdec Apokalypsy na světlém koni nesoucí olympijskou pochodeň. Chtěli nám vzkázat, že naše západní civilizace umírá? Nevím. Tak to dopadá, když se velká věc svěří člověku o kvalitách českého sochaře Davida Černého, viz skandál zvaný Entropa aj. Se sportem, natož olympijským, to nesouviselo ani náhodou.
Spojené státy americké
Demokracie ve Spojených státech amerických (USA) má řadu specifik, povražděním velké části domorodého indiánského obyvatelstva v 18. a 19. století počínaje, přes vraždy řady nepohodlných politiků včetně čtyř prezidentů USA a pokusy o zavraždění řady dalších, velmi složitý volební systém při volbách prezidenta až po nelítostný diktát velkých peněz ve volebních kláních. Bez nich se sebelepší občan může dostat maximálně do městského zastupitelstva, rozhodně ne výš. Pokusy o kriminalizaci nepohodlných konkurentů nejsou specifikem v USA, jak by se podle pokusů poslat D. Trumpa do chládku mohlo zdát. O tom by mohli hodiny vyprávět nejen Alena Vitásková, Andrej Babiš či Marine Le Penová.
Bohatou tradici mají i volební podvody, kryté zkorumpovanými soudy. Asi nejslavnější se stal při volbách prezidenta G. Bushe mladšího v roce 2000 proti ekologu Albertu Gorovi, kdy Nejvyšší soud USA zakázal přepočítat hlasy na Floridě, kde podle všeho došlo ke značným nesrovnalostem. To rozhodlo, že se Bush mladší stal prezidentem USA a následně rozpoutal nesmyslné války v Afghánistánu a v Iráku. Tu první v rámci svaté pomsty za krutý atentát 11. září 2001 proti Světovému obchodnímu centru v New Yorku, byť dodnes nebyl předložen jediný důkaz, že byl organizován z Afghánistánu, spíš to vypadá na práci tajných služeb USA. Přepadení Iráku bylo motivované snahou uloupit mu velké ropné bohatství, jak později přiznal náměstek ministra obrany USA Wolfowicz. Dvacetiletá válka v Afghánistánu a dvanáctiletá válka v Iráku stály USA pět až šest biliónů dolarů. Do této obří částky není započteno zničení napadených zemí a zabití asi dvou miliónů jejich občanů.
Velkým volebním podvodem bylo i zvolení prezidenta Joa Bidena v roce 2020, kdy za mohutné mediální podpory soudy USA odmítly projednávat četné stížnosti na podezření z velkých volebních podvodů, podaných příznivci protikandidáta republikána Donalda Trumpa. Tak to vypadá, když jsou soudci voleni občany a hrozí jim od nich i odvolání. Pak nesoudí podle zákona, ale podle přání velmi často zmanipulovaného davu, nebo také nesoudí vůbec.
Upřímně řečeno, volební systém v USA je extrémně děravý, prostě ráj pro volební podvody. Ví se o tom desítky let, ale možnosti podvodů se neustále rozšiřují, zvláště prostřednictvím korespondenční volby, která je naprosto nekontrolovatelná, a ve státech ovládaných americkými demokraty hojně rozšířená.
Se schopnostmi značně starého a nemocného J. Bidena, navíc zapleteného do vícera kriminálních kauz (zde si se svým hlavním rivalem D. Trumpem nemá co vyčítat), to bylo všelijaké už v době jeho podivného zvolení prezidentem. Od té doby se jeho schopnosti řídit USA dál zhoršovaly, až klesly praktiky na nulu.
Přestože se J. Biden ukazoval stále méně způsobilý vykonávat úřad prezidenta USA, vedení amerických demokratů ho protlačilo za kandidáta na znovuzvolení prezidentem ve volbách, jež se uskuteční začátkem letošního listopadu. Nedávno se provalilo, že když J. Biden pohořel v televizním duelu s kandidátem republikánů D. Trumpem, doporučil svému okolí »eliminovat Trumpa«. Když atentát na Trumpa selhal, dále zesílil tlak na Bidenovo odstoupení z kandidatury. Nakonec dosáhli svého, Biden už kandidovat nebude. Na jeho místo byla aklamačně 99 % hlasů volitelů demokratů zvolena stávající viceprezidentka Kamala Harrisová. Co vlastně umí, nikdo netuší. Zdá se ale, že by mohla být loutkovodiči snadno ovládána.
Velká Británie
Předčasné volby ve Velké Británii 4. července 2024 a následné převzetí moci labouristy proběhly hladce. Problém je, že se sotva měsíc od jejich konání ukazuje, že nic podstatného nevyřešily a že se Velká Británie dál potápí nejen »díky« své velmi aktivní účastí na ukrajinské válce, na níž se nemá nic měnit, ale také v krvi v důsledku sílícího teroru převážně muslimských migrantů a jejich potomků proti domorodému britskému obyvatelstvu, byť politici a mainstreamoví novináři se ze všech sil snaží maskovat skutečný stav věcí.
Když počet muslimů v té či oné zemi dosáhne určité hranice, údajně 10 %, začnou se tvrdě prosazovat vůči nemuslimům, vraždy nevyjímaje. To se již delší dobu děje i ve Velké Británii. Současnou krizi začal neplnoletý potomek rwandského migranta, který 29. července 2024 nožem pobodal devět dětí a dva dospělé v taneční škole v městě v Southport na severozápadě Anglie. Zavraždil tři děti a podnítil rozsáhlé protesty domorodých britských obyvatel, které se vzápětí rozšířily do dalších britských měst. Následovalo velké lhaní úřadů a mainstreamových novinářů podle nechvalné zásady politické korektnosti – snažili se věc bagatelizovat – a tvrdé zásahy policie proti protestujícím. Protesty následně nepřekvapivě přitvrdily a místy přerostly v násilnosti. Brutální policejní zásahy včetně využití jízdní policie se zaměřily na protestující britské obyvatelstvo. Zatímco v Severním Irsku společně protestovali donedávna znesváření protestanti a katolíci, v Anglii protestující spolu s policií napadli i maskovaní »levičáci« a radikální muslimové vykřikující nechvalné »Alláhu Akbar!« Akce nové britské vlády na podporu migrantů nemají ale se skutečnou levicovou politikou nic společného.
Někteří si všimli, že nepokoje propukly vesměs v chudých regionech, zaplavených migranty a jejich potomky. V bohatých regionech, odkud migranty posílají do chudých regionů, k nepokojům nedošlo. Příznačný byl ostrý protest domorodých Britů před hotelem v Rotherhamu, který od jisté doby neslouží cestovnímu ruchu, ale k ubytovávání migrantů. Cestovní ruch představuje pro region určitý přínos, migranti naopak potenciální návštěvníky od návštěvy příslušných regionů odrazují. Třídní boj také je, když vládnoucí buržoazie vítá či jen toleruje příchod množství kulturně a nábožensky nekompatibilních cizinců v naději, že tak srazí beztak nízké mzdy domácích pracovníků. Systém, kdy migrant za to, že nelegálně překročil britskou státní hranici a prohlásil se za uprchlíka, nemusí pracovat, nemusí se snažit sžít s britskou společností a dostává sociální dávky podstatně vyšší, než chudí domorodí Britové, je velice špatný. Předchozí konzervativní vláda vytvořila málo funkční systém deportace nelegálních migrantů do Rwandy. Nová labouristická vláda ho zrušila.
Olej do ohně přilévá i nový britský, údajně levicový premiér Keir Starmer. Nejprve napomenul společnosti, provozující sociální média, aby reagovaly na podle něj nepravdivé tvrzení, že útočníkem byl »radikální islamistický migrant«. Dle britského premiéra byly protesty kriminálními výtržnostmi »jasně vedenými krajně pravicovou nenávistí«. Krátce po násilnostech v Rotherhamu varoval, že »krajně pravicová lůza« bude »litovat«. »Tato vláda se s nimi vypořádá,« řekl. Je to stejný Keir Starmer, který vyjádřil podporu mnohem divočejším nepokojům v USA, vedených tehdy pod hlavičkou Black Lives Matter (BLM) po zabití George Floyda. Tehdy vyzval k solidaritě (s pleněním) a poklekl.
Prostě, dvojí metr, pokrytectví jak vyšité. Jestli mu dobře rozumím, vraždění domorodých Britů noži převážně muslimskými migranty a jejich potomky i přes zákaz vlastnit nože, platný ve Velké Británii od roku 2016, vážný problém není a Starnerova vláda hodlá dál podporovat převážně muslimskou migraci do Velké Británie. Náhrada domorodých Britů migranty se má urychlit. Konečně, na jejich hlasech labouristé Keira Starmera dnes do jisté míry ve volbách závisí.
Závěr
Mám za to, že protidemokratické praktiky v zemích našich západních vzorů by nás měly varovat.
Jan Zeman