Francouzi jdou v neděli počtvrté za dva měsíce k volebním urnám, a po dvou kolech prezidentských voleb a prvním kole voleb parlamentních tak nyní definitivně rozhodnou o novém složení dolní komory parlamentu a tedy i dalšímu směřování země.
První kolo minulou neděli sice vyhrála centristická koalice prezidenta Emmanuela Macrona Spolu (Ensemble) s 25,72 procenta hlasů, ale jen velmi těsným rozdílem (o necelou desetinu procentního bodu), před uskupením Jeana-Luca Mélenchona NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie), která dostala 25,66 procenta. Konkrétně to znamená rozdíl zhruba 20 tisíc hlasů. Za Mélenchonovou aliancí skončila třetí s 18,68 procenta pravicová strana Národní sdružení (RN) Marine Le Penové.
Navíc se už objevily pochybnosti o regulérnosti voleb. Manuel Bompard, který kandidoval v Marseille, uvedl, že NUPES dostala o 200 000 hlasů více, než bylo do výsledků započítáno. Bompard ale své tvrzení ničím nedoložil.
Klíčové v neděli bude především to, kolik voličů odradí už čtvrté hlasování za dva měsíce. Minulou neděli jich přišlo jen 47,5 procenta, což byla pro první kolo parlamentních voleb rekordně nízká účast. Podle analytiků voliči v posledních letech ztrácejí zájem o parlamentní volby částečně právě proto, že se konají tak brzy po volbách prezidentských. Vybírání poslanců považují mnozí Francouzi za méně důležité, navzdory tomu, že parlament schvaluje zákony.
V dubnových prezidentských volbách Mélenchon jen těsně skončil třetí, a nepostoupil tak do rozhodujícího druhého kola, v němž Macron opět porazil Le Penovou. Nyní má sedmdesátiletý politický veterán s koalicí NUPES podle průzkumů šanci na 150 až 210 křesel z celkových 577, zatímco Macronově alianci slibují průzkumy 255 až 300 hlasů oproti nynějším asi 346. Hrozí tak, že Macron na potřebnou většinu 289 křesel nedosáhne a bude muset hledat podporu dalších spojenců. Jen těžko tak bude prosazovat své »reformy«, například důchodovou.
Důchody i členství v EU jsou sporné body
Macronův plán zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu z 62 na 65 let patřil k nejviditelnějším bodům jeho prezidentské kampaně. Mélenchon naopak navrhuje důchodový věk snížit na 60 let a kromě toho se snaží voliče oslovit zvýšením minimální mzdy o 15 procent či zmrazením cen základních potravin. Nicméně i uvnitř Mélenchonovy koalice, která zahrnuje kromě jeho strany Nepodrobená Francie (LFI) také komunisty, socialisty a zelené, panují rozpory, například v názoru na členství v EU. To pevně podporují zelení a socialisté na rozdíl od druhých dvou členů koalice.
Podle opozice i některých analytiků francouzský prezident zřejmě velké obavy ze ztráty většiny v parlamentu nemá, když místo kampaně cestuje po Evropě. Tento týden byl v Rumunsku, v Moldavsku či v Kyjevě, kde podpořil Ukrajinu v její snaze získat postavení kandidáta členství v Evropské unii. K volebnímu programu svého největšího soupeře řekl: »Zmiňují 20krát slovo daně a 30krát slovo zákaz, tak jasně vidíte, o čem ten program je.«
Nicméně svým ministrům Macron pohrozil, že přijdou o křeslo ve vládě, pokud v neděli ve svých obvodech nevyhrají. Prohrát by mohli mimo jiné ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune či ministryně pro životní prostředí Amélie de Montchalinová, kteří v první kole skončili za kandidáty NUPES.
- Volební systém
Francouzský systém voleb do Národního shromáždění je dvoukolový většinový a poměrně složitý. Když to zjednodušíme, tak pokud v prvním kole v daném obvodu nikdo nezíská většinu, postupují do druhého kola ti, kteří dostali víc než 12,5 procenta, nebo minimálně první dva kandidáti.
Volební místnosti se v neděli otevřou v 08.00 a na většině míst se uzavřou v 18.00, v některých velkých městech se ovšem bude hlasovat až do 20.00.
Emmanuel Macron
Francouzský prezident má nyní rozhodně těžkou hlavu, protože občané jasně ukázali, že chtějí posun doleva a prezidentská aliance je tak pod tlakem. Hlavním tématem voleb totiž není zahraniční politika, což je struna, na kterou právě Macron hraje nejvíc.
Jean-Luc Mélenchon
Jestli je někdo vítězem prvního kola, tak je to jistě Jean-Luc Mélenchon. Jeho strategie skutečného spojení levice, o kterém by se nám v České republice mohlo leda tak zdát, slaví úspěchy. Mezi názory různých stran jsou sice někdy i podstatné rozdíly, ale jako celek sázejí na domácí politiku a nabízejí i řešení. Navíc se nevyhýbají konsenzu.
Marine Le Penová
Strana Marine Le Penové nemá takovou sílu, jak se při prezidentské volbě zdálo, a je dost možné, že kdyby tehdy ve volbách těsně nepřeskočila Jeana-Luca Mélenchona, že on mohl Macrona porazit. I tak má ale velký vliv, což je dáno především její osobností a pak také nespokojeností Francouzů s liberální politikou centristů. Je také ale vidět, že kandidáti z její strany nejsou tolik zakotveni v regionech. Každopádně první kolo znamenalo pro její stranu i tak velký úspěch a určitě v parlamentu posílí.
Komu zvoní hrana?
Koalice současného prezidenta Macrona přeci jen ještě letos nejspíš vyhraje. Bude to mít ale hodně na hraně. Příznivci Marine Le Penové totiž ve výsledku zvolí pravděpodobně nakonec raději Macronovy centristy než levici, pokud nebudou mít v daném obvodě svého kandidáta. Strategie Jeana-Luca Mélenchona se zaměřením na domácí problematiku ovšem slaví úspěch. Jeho koalice výrazně posílí pozice a při příštích volbách už to nejspíš vyjde. Le Penová se drží také, ale podobně jako v České republice SPD jsou zde prostě hranice, přes které u takto pravicové strany »vlak u voličů nejede«. Také se hodně ukazuje, že její frakce má sílu spíše v její osobě, než v celkovém hnutí.
Každopádně lze předpokládat, že ať už vyhraje kdokoliv, volby budou nejspíš zpochybněny a nebylo by divu, kdyby po právu…
Tomáš Cinka