Analýza: Kazetová munice aneb Nejdřív velké fuj a nyní další zázračná pomoc Ukrajině

»Navzdory humanitárním obavám« pošlou Spojené státy kontroverzní kazetové bomby, jejichž zákaz podepsalo více než 100 zemí. Je už tedy situace na bojišti natolik zoufalá, nebo je třeba udělat dojem před summitem NATO?

Bidenova administrativa v pátek oznámila, že do příštího zbrojního balíčku Spojených států pro Ukrajinu v hodnotě 800 milionů dolarů zahrne kazetové bomby, obrněná vozidla a rakety protivzdušné obrany.

Prezident Joe Biden přiznal, že trvalo nějakou dobu, než se »nechal přesvědčit« k poskytnutí těchto kontroverzních zbraní, ale zdůraznil, že je důležité podpořit ukrajinské dodávky munice a zároveň zachovat americké zásoby, a také diskutovat o tom, jak Kyjev plánuje bomby nasadit.

Na humanitární obavy ohledně kontroverzních kazetových bomb reagoval také poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. »Uznáváme, že kazetová munice vytvořila riziko poškození civilního obyvatelstva nevybuchlou municí,« řekl Sullivan během tiskového brífinku v Bílém domě. »Proto jsme rozhodnutí odložili na tak dlouho, jak jen to bylo možné, ale existuje také obrovské riziko civilních škod, pokud se ruské jednotky a tanky převalí přes ukrajinské pozice a obsadí další ukrajinské území a podrobí si další ukrajinské civilisty, protože Ukrajina nemá dostatek dělostřelectva.«

List Washington Post napsal, že rozhodnutí Bidenovy administrativy následuje po měsících interních debat o tom, zda tuto munici, kterou většina zemí zakazuje, poslat. Podle deníku byla předmětná zbraň, dělostřelecký granát M864, poprvé vyrobena v roce 1987. Střílí se z houfnic ráže 155 mm, které Spojené státy a další západní země již Ukrajině dodaly.

Co to je kazetová minuce a jaká jsou rizika jejího použití?

Kazetová puma se do určeného prostoru přepraví obvykle pomocí letounu, balistické rakety či dělostřelectvem. Nad cílem se kontejner v určité výšce otevře a tím uvolní submunici. Submunice tvořená např. malými bombami se rozlétne a při dopadu pokryje poměrně velký prostor. Typickým použitím je nasazení proti živé síle.

Kazetová munice je určena k ničení více cílů najednou tím, že shazuje výbušné »pumy« na rozsáhlé území, čímž hrozí potenciální nebezpečí usmrcení civilistů nebo jiných nechtěných cílů. Nevybuchlá submunice navíc může »odpočívat« v zemi i dávno po válce a stále tak zůstává hrozbou.

Podle posledního hodnocení Pentagonu, z doby ale před více než 20 lety, má tento dělostřelecký granát »dud rate« přibližně 6 %, což znamená, že nejméně čtyři ze 72 submunicí nesených každým granátem zůstanou nevybuchlé na ploše přibližně 22 500 metrů čtverečních.

Mluvčí Pentagonu Patrick Ryder oznámil, že Spojené státy jsou připraveny poskytnout Ukrajině kazetovou munici, která představuje nejmenší hrozbu pro civilní obyvatelstvo. Mezi ty, o jejichž poskytnutí Washington uvažuje, nebudou podle něj patřit starší varianty s údajnou mírou nespolehlivosti vyšší než 2,35 %.

»Kazetová munice patří k nejškodlivějším zbraním pro civilní obyvatelstvo, protože bez rozdílu na velkém území rozptyluje bomby, které často nevybuchnou při prvním dopadu a zanechávají po sobě odpadky, které zamořují obce a ohrožují civilisty, zejména děti, i desítky let po skončení konfliktu,« napsala v prohlášení americká organizace U.S. Cluster Munition Coalition, která podporuje komplexní zákaz amerických kazetových bomb.

Úmluva

Většina zemí světa také již přistoupila k Úmluvě o zákazu kazetové munice. Ta byla podepsána v roce 2008 v Dublinu. Podle této úmluvy smluvní strany mohou vlastnit jen určité minimální množství kazetové munice k výzkumným, tréninkovým a jiným stanoveným účelům. Za Českou republiku úmluvu podepsal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Někteří významní uživatelé kazetové munice, jako např. USA, Rusko, Čína, Indie, Pákistán, Sýrie a Izrael však úmluvu nepodepsali. Mimo jiné ji nepodepsala ani Ukrajina. Kazetové bomby se přesto jak v minulosti dávné i nedávné těší nadále »veliké popularitě«.

Známé konflikty, při nichž byla použita kazetová munice

• Válka ve Vietnamu – Během vietnamské války používaly USA kazetové bomby při náletech na cíle ve Vietnamu, Laosu a Kambodži.

• Konflikt v jižním Libanonu – Během konfliktu v jižním Libanonu v roce 1978 použily IDF kazetové bomby poskytnuté Spojenými státy.

• Válka na Západní Sahaře – Během 16 let (1975-1991) trvajícím konfliktu na území Západní Sahary shazovala marocká královská armáda (RMA) kazetové bomby.

• Sovětsko-afghánská válka – Během sovětsko-afghánské války Sověti proti mudžahedínským povstalcům používali kazetové bomby, aby nepříteli znemožnili nacházet bezpečná útočiště.

• Válka o Falklandy – Sea Harriery Královského námořnictva svrhly během války o Falklandy v roce 1982 na argentinské pozice kazetové bomby BL755.

• Grenada – Spojené státy během invaze na Grenadu v roce 1983 shodily 21 kazetových bomb Rockeye.

• Válka v Náhorním Karabachu – Ozbrojený konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií v Náhorním Karabachu v letech 1992-1994 vedl k použití kazetové munice proti vojenským a civilním cílům v regionu. Od roku 2010 zůstává 93 km² mimo dosah kvůli kontaminaci nevybuchlou kazetovou municí.

• První čečenská válka – Použita Ruskem v Šali v roce 1995.

• Jugoslávie – Použily ji USA, Spojené království a Nizozemsko. Během bombardování Jugoslávie ze strany NATO v roce 1999 bylo na Jugoslávii svrženo přibližně 2000 kazetových bomb obsahujících 380 000 submunice, z nichž Královské letectvo svrhlo 531 kazetových bomb.

• Afghánistán – Spojené státy a další země NATO použily v počáteční fázi operace velké množství kazetové munice. Koalice použila 1228 kazetových bomb obsahujících 248 056 pum.

• Irák – V roce 1991 Spojené státy, Francie a Spojené království shodily na Irák 61 000 kazetových bomb, které podle HRW obsahovaly 20 milionů submunice. V letech 2003-2006 Spojené státy a jejich spojenci zaútočili na Irák 13 000 kusy kazetové munice, která obsahovala dva miliony submunice, podle HRW. Koaliční síly použily kazetovou munici v obytných oblastech v několika případech a země dodnes patří k nejvíce zamořeným, přičemž bomby představují hrozbu jak pro americký vojenský personál v oblasti, tak pro místní civilisty.

• Libanon – Hojně využívána Izraelem během izraelské invaze do Libanonu v roce 1978, okupace Libanonu v letech 1982-2000 a také Hizballáhem během libanonské války v roce 2006. Během izraelsko-libanonského konfliktu v roce 1982 použil Izrael na cíle v jižním Libanonu kazetovou munici, z níž mnohá byla americké výroby. Izrael použil kazetové bomby také v libanonské válce v roce 2006.

• Gruzie – Gruzie i Rusko byly obviněny z použití kazetové munice během rusko-gruzínské války v roce 2008. Gruzie použití přiznala, Rusko to popřelo.

• Libye – V dubnu 2011 bylo oznámeno, že síly plukovníka Kaddáfího použily kazetové bomby v konfliktu mezi vládními silami a povstaleckými silami, které se snažily svrhnout Kaddáfího vládu, během bitvy o Misurátu. Tyto zprávy vláda popřela a ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová uvedla, že si »není vědoma« konkrétního použití kazetových nebo jiných nerozlišujících zbraní v Misurátu. V Libyi byl nalezen výmetný kanystr pro submunici typu 314 A AV vyrobený ve Francii, která se konfliktu účastnila, přestože Francie je smluvní stranou mezinárodní úmluvy, která kazetovou munici zakazuje.

• Sýrie – Během syrského povstání se objevilo několik videí od povstalců ukazujících kazetové bomby.

• Jižní Súdán – Zbytky kazetových bomb objevil odminovací tým OSN v únoru 2014 na úseku silnice poblíž Boru, hlavního města státu Jonglei.

• Ukrajina – Organizace Human Rights Watch oznámila, že »ukrajinské vládní síly použily počátkem října 2014 kazetovou munici v obydlených oblastech města Doněck«.

• Intervence v Jemenu pod vedením Saúdské Arábie – Podle organizací Human Rights Watch a Amnesty International byly proti húthijským milicím v Jemenu použity vojenskou koalicí vedenou Saúdskou Arábií kazetové bomby dodávané Brity a USA.

• Etiopie – Novinář Christiaan Triebert z New York Times odhalil, že o bombardování Samre etiopským letectvem během války v Tigraji svědčí četné fotografie zbytků kazetových bomb sovětské výroby, pravděpodobně RBK-250.

Ještě před rokem to bylo velké »fuj«

No a co současný konflikt na Ukrajině? »Použití kazetové munice je válečný zločin,« řekla před rokem a půl tehdejší Bidenova mluvčí Jen Psakiová. Dlouho to tedy netrvalo, než se z kazetové munice stala ideální zbraň pro poražení Ruska. Mimochodem podle organizace Human Rights Watch zabila ukrajinská kazetová munice v loňském roce v Iziumu nejméně osm civilistů. Ukrajina tuto munici tedy již dávno používá. Zda jí používá Rusko, je otázkou. Informace o tom, že by tomu tak bylo, začaly být ve velkém zveřejňovány až ve chvíli, kdy USA oznámily svůj záměr poslat tam svojí kazetovou munici.

Reakce zbytku světa pak nejsou vůbec jednoznačné. Například Itálie či třeba Španělsko – oba signatáři oné úmluvy proti používání kazetové munice – se již proti možnosti dodávek ohradily. Proti pak jsou i mnozí němečtí poslanci. Výmluvné ale je, jak reaguje ukrajinská strana. »Jděte s těmi svými radami k čertu, pane Stegnere, nevíte, o čem mluvíte,« uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí Andrij Melnyk v reakci na prohlášení poslance německé vládní strany Ralfa Stegnera, v němž uvedl, že »Ti, kdo jednají ve jménu mezinárodního řádu a hodnot, takové zbraně dodávat nebudou«.

Mnozí vládní představitelé, včetně těch českých, ovšem naopak politiku USA podporují a vyjadřují k záměru dodat kontroverzní munici Ukrajině pochvalné komentáře i přes to, že jejich země je signatářem úmluvy o jejím zákazu. Už jenom proto se často spekuluje, zda jejich vyjádření nejsou naplněním skutkové podstaty trestného činu schvalování terorismu.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v neděli prohlásil, že podle jeho názoru by Berlín neměl v otázce dodávek kazetové munice na Ukrajinu Washingtonu překážet. »Je správné, že taková munice je v Německu spolkovou vládou zakázána a že Německo je proti takovým dodávkám,« řekl v rozhovoru pro televizní kanál ZDF. »Ale v současné situaci nemůžeme Spojeným státům stát v cestě,« dodal.

Eskalace ve stínu summitu

Když je něco efektivní, což bezesporu kazetová munice je, tak se to prostě využívat bude, obzvláště v situacích, kdy vám teče do bot. Pokud doposud Rusko kazetovou munici nevyužívalo, tak je jasné, že po dodávkách z USA ji rozhodně používat začne.

Ukrajině se na bojišti nedaří, to je více než zřejmé, ve stínu blížícího se summitu NATO je tak potřeba zamávat zázračnou berličkou, aby na něm náhodou Spojené státy netahaly za kratší konec. Mnoho zemí NATO má totiž plnění té bezedné díry zvané Ukrajina na svůj účet také plné zuby.

Jedno je ale vzhledem k dodávkám kazetové munice naprosto jasné – dohody očividně nic neznamenají, když je v sázce porážka, tedy pardon, vítězství… v současné době je více než zřejmé, že pokud nastává krize, z dohod se stávají jen cáry papíru…

Tomáš Cinka