Analýza: K měření tzv. »uhlíkové« stopy

Klimatickou rovnováhu planety Země směrem k oteplování vychylují antropogenní, tj. lidmi vyprodukované emise tzv. skleníkových plynů – oxidu uhličitého CO₂, metanu CH₄, oxidu dusného N₂O, freonů, halonů… Alespoň podle dominantní klimatické teorie, hlásané tzv. velkým klimatickým panelem IPCC. Značka alternativy se nepřipouští ani do odborné diskuse, neboť by prý přestala být odborná.

V rámci toho v zájmu srovnatelnosti se jednotlivé skleníkové plyny přepočítávají na jednotnou míru radiace, tzv. CO_2ekvivalent (CO_2ekv.). Jedna tuna metanu je 25 tun CO₂, resp. CO_{2 ekv.}, 1 tuna N₂O je 210 tun CO_2ekv. Totiž, hlavní skleníkový plyn vodní pára a čtvrtý nejvýznamnější skleníkový plyn ozon O₃ nemají antropogenní emise a neobsahují uhlík, ale to prý nestojí za řeč. Aby se v tom pokud možno nikdo nevyznal, vcelku srozumitelný indikátor CO_2ekv. nahradili tzv. uhlíkovou stopou, jejíž definici pro jistotu tají. Údajně má jít o antropogenní emise reálně druhého, resp. třetího nejvýznamnějšího skleníkového plynu CO₂, resp. metanu, zbavené neuhlíkových složek.

Ano, průměrné koncentrace vodních par v ovzduší Země nestagnují. Už i IPCC přiznává, že se v letech 1990-2020 zvýšily. Je veřejným tajemstvím, že emise a koncentrace metanu se zvyšují mnohem rychleji než emise a koncentrace CO₂.

Nová šikana ze strany bank?

V posledních týdnech se množí zprávy, že filiálky zahraničních bank působících v Česku sledují uhlíkovou stopu svých klientů a upozorňují je na jimi produkované, údajně vysoké emise skleníkových plynů. Nejhorlivější je prý rakouská Raiffeisenbank, ale jmenována byla i Komerční banka a Československá obchodní banka.

Nechme stranou novotvar uhlíkové stopy, kterým se možná někteří klimaexperti snaží zakrýt obří průser zvaný klimatická politika EU, tzv. Zelená dohoda pro Evropu, Green Deal. Buzerace ze strany příslušných bank? Jistě. Příprava na šikanu našich občanů? Zřejmě ano.

Podívejme se, jak určují onu uhlíkovou stopu. Nechce se mi věřit, že správně, když ji chybně určuje i neomylný IPCC a neméně neomylná Evropská komise včetně španělské klimafanatické eurokomisařky pro klima.

Proto mě mile překvapil článek »Ševčík přesně doložil, co terorizuje Česko, a Trump to už zrušil« (3. 2. 2025, Parlamentní listy). Docent Miroslav Ševčík píše, že banky k určení uhlíkové stopy používají primitivní metodiku, kdy na jeden účet dávají platebními kartami registrované náklady na bydlení, na druhý náklady na dopravu, na třetí náklady na potraviny, na čtvrtý náklady na oblékání a obouvání apod. Prostě, nejen že já, neplatící kartou, mám nulovou uhlíkovou stopu. Oni ještě míchají hrušky s bramborami, přitom se nebere v úvahu, zda jde o domácí produkci nebo bůh ví odkud dovoz, například z Asie nebo z Latinské Ameriky. Nemám nic proti těmto zemím. Problém je jen ve skutečnosti, že doprava zboží na dálku má také jistou uhlíkovou stopu, která může být vyšší než uhlíková stopa příslušné výroby jak u nás, tak v daleké cizině.

Tato šikana se podle všeho týká jen středních vrstev. U chudých nic zajímavého nenajdou a boháče, kteří mívají i stonásobnou uhlíkovou stopu proti občanům chudým, určitě neurgují. Co kdyby kvůli tomu přešli ke konkurenci.

Jak (ne)počítat emise skleníkových plynů

V roce 2016 jako nedobrovolně nezaměstnaný jsem v rámci zachování své kvalifikace zkoušel vypočítat, kolik emisí skleníkových plynů vyprodukoval a vyemitoval za 42 let tzv. reálný socialismus. Neznal jsem oficiální Kyotskou metodiku a tak jsem ty emise počítal způsobem, jaký jsem považoval za správný, na základě chemických rovnic a atomových hmotností klíčových prvků. Kamarád, klasický energetik, mně dodal některé nezbytné technické koeficienty a já ke svému překvapení vypočítal, že z hlediska celkových emisí skleníkových plynů je z fosilních paliv nejhorší zkapalněný zemní plyn LGN, druhá nejhorší ropa, třetí nejhorší zemní plyn dopravovaný jen plynovody bez zkapalňování, čtvrtý nejhorší lignit, páté nejhorší hnědé uhlí a relativně nejméně špatné je černé uhlí. Nekalkuluji nízkoemisní, šetrné jaderné elektrárny, které se bojovníci za klima snaží zavřít jako první, a tzv. obnovitelné zdroje, jejichž klimatická náročnost je diferencovaná podle druhů obnovitelných zdrojů a místy s otazníky.

Solidní výpočty používané klimaexperty jsem nikdy neviděl. Vím ale o fotovoltaickém tunelu z let 2008-10 v ČR v úhrnném finančním objemu asi 600 miliard Kč, kdy někteří občané stojící u toho se nestoudně obohatili, slibovaná pracovní místa vznikla v Číně, fotovoltaické panely se vyráběly za cenu vysokých emisí nejsilnějšího skleníkového plynu SF₆ a v úhrnu se tak vyprodukovalo na Zemi v přepočtu na CO_2ekv. víc skleníkových plynů, než kolik jich svým provozem odvrátily. I když český průser s podporou obnovitelných zdrojů byl největší v EU a překonal i nechvalné španělské fotovoltaické elektrárny, vyrábějící elektřinu i v noci (jejich panely osvětlovaly reflektory poháněné naftovými agregáty, což se při vysokých výkupních cenách elektřiny z fotovoltaických elektráren vyplatilo a z hlediska stanovených pravidel bylo vše v pořádku), tak se za ten obří průser českým občanům dodnes nikdo neomluvil, prý nikdo za nic nemohl. Znáte to.

Výsledky svých výpočtů jsem konzultoval s příslušným pracovníkem Českého hydrometeorologického ústavu. Onen expert mně vyslechl a poté mně řekl, že jsem počítal špatně, doporučil mně to přepočítat podle oficiální kyotské metodiky, kterou mně dal. Ona oficiální metodika je zvláštní tím, že nepřímé emise skleníkových plynů nebere vůbec v úvahu.

Tato metodika stojí na principu, že se počítají jen emise ze spálení příslušného fosilního paliva (zde je zemní plyn nejméně špatný), zatímco já jsem počítal i úniky metanu při těžbě fosilních paliv (v energetickém ekvivalentu asi 0,5 % u uhlí a 2-4 % u ropy a zemního plynu včetně břidlicového) a uhlí rázem bylo klimaticky šetrnější než ropa a zemní plyn. Od klimatické šetrnosti je třeba odlišovat ekologickou šetrnost, tj. náročnost na tuhé emise, oxid siřičitý SO₂, oxidy dusíku NO_x ad., jakož i příspěvek zejména povrchové těžby uhlí k devastaci krajiny. Zde je uhlí nejhorší.

Je pravda, že při výrobě cementu a vápna se rozkladem vápence uvolňuje oxid uhličitý. Je pravda též, že po jeho spotřebě se CO₂ v maltě či panelu během 4-5 let zpátky zoxiduje na CO₂, takže se jeho přímé výrobní emise vymažou. To ale kyotská metodika nebere v úvahu a tak nadhodnocuje emise skleníkových plynů.

Při vázání CO₂ lesy počítá pouze hektary lesů, protože v mnoha zejména rozvojových státech indikátor »zásoby dřeva na pni« není znám. Tak byl přínos lesů v Česku před velkou kůrovcovou kalamitou výrazně podhodnocen. Když relativně přesná metodika nemůže být jednotná pro všechny státy světa, tak se prý musí použít jednotně metodika značně zavádějící.

Dnes vím, že u ropy a plynu jsem měl počítat plus 3-6 % metanu (z 95 % objemu zemního plynu) a u LNG musím připočítat ještě 8,66 % na zkapalnění a zpětnou konverzi na plyn, dále nějaké procento na dopravu (tankery také něco produkují jednak svým špinavým, zpravidla mazutovým pohonem, ale také »odpařováním« se přepravovaného LNG během cesty).

Oficiální metodika výpočtu emisí skleníkových plynů ale takové drobnosti ignoruje a následně přináší zavádějící výši emisí skleníkových plynů.

Co z toho plyne

Křižáckým tažením proti uhlí podporujeme zemní plyn a tím i zvyšování celkových emisí a následně i koncentrací skleníkových plynů v ovzduší, což podle koncepce IPCC zvyšuje globální oteplování klimatu. Naše domácí emise skleníkových plynů vychází příznivě. Problém je jen, že se ty rozsáhlé emise metanu provázející těžbu ropy a zemního plynu objevují ve statistice států ropných a plynových šejků, ne u spotřebitelů jimi vyvážených fosilních paliv, popř. jsou mimo statistiku (emise metanu doprovázející získávání břidlicového plynu v USA, který je nám tak vehementně vnucován, se nesledují vůbec). Existuje také položka »emise z mezinárodní dopravy«. Ano, další emise produkuje výroba LNG a doprava ropy a zemního plynu, především tankery. Doprava ropy a zemního plynu ropovody a plynovody je energeticky a následně i emisně málo náročná.

Pokud mají bojovníci za stabilitu klimatu takto špatně spočítané antropogenní emise skleníkových plynů, jak asi mají spočítanou klimatickou náročnost těch či oněch výrobků, pokud ji vůbec počítají?

Zdá se, že se tu někdo potutelně směje. Plynárenská lobby. Radši nepíši o militarizačních, válečnických a embargovacích hrátkách. Ono dopravovat zemní plyn v podobě LNG na trojnásobnou vzdálenost a místo plynovody tankery považuji za diletantství, byť nás může hřát vědomí, že jsme to těm Rusům nandali. Za trojnásobné ceny jsme koupili ruský zemní plyn derusifikovaný a pomohli zvýšit příjmy Ruska na válku s Ukrajinou, zisky překupníků a těžařů z USA. Že jde ekonomika EU a obzvláště Česka ke dnu, je prý jen malá vada na kráse. Však on to hrubý domácí produkt zamaskuje.

K tomu klimatičtí aktivisté a experti křičí, že se v roce 2024 na Zemi dále oteplilo a že málo realizujeme Green Deal. Že výsledkem jsou (neprokázaným – JZ) velké povodně, vichřice, sucha, požáry. Včetně těch, které založili dvounozí žháři.

Ano, vedra jsou zlá a mohou ohrozit i zdraví a životy lidí. Zvláště těch, kteří ignorují riziko veder. Vedra zvyšují i náklady na infrastrukturu. Byty a kanceláře je nutné stavět odolné nejen proti zimě, ale také proti vedrům. Za posledních 600 let procházíme šestým, povodňově aktivním obdobím a hlavně, v záplavovém území odpovědný občan nestaví. Tato elementární zásada se ale ve velkém ignoruje, zákon nezákon. Sílu větru v oku uragánu nejsme s to změřit ani dnes, datová základna je zde zjevně nedostatečná k větším závěrům. Někoho ale prý léčí jeho víra a věcné rozbory nepotřebuje. K velkým suchům významně přispívá stupňující se plundrování krajiny lidmi – zástavbou, odlesňováním, odvodňováním, vytvářením velkých lánů. O požárech asi škoda slov. Podle hasičů za 90 i více procent požárů může člověk, byť požáry v krajině přiživují i vedra a sucha.

Snižování antropogenních emisí skleníkových plynů považuji za nutné. Nesmí se ale dít cestou nestoudného obohacování spekulantů s povolenkami na emise CO₂. Nesmí se tak dít cestou ruinování ekonomiky a ožebračování obyvatelstva.

Že to jinak nejde?

Kdo nám brání, kromě fanatických bojovníků proti atomovým elektrárnám, rusofobům a sinofobům, tyto v úhrnu nízkoemisní elektrárny efektivně stavět? Kdo nám brání stavět spalovny, závody na energetické využívání odpadů, jež proti skládkování odpadů obnáší jen asi dvacetinu měrných emisí skleníkových plynů? Čeští ekologové – energetici a odpadáři. Kdo nám brání snižovat spotřebu paliv a energie výstavbou nízkoenergetických domů a zateplováním stávajících domů (až na výjimky typu historických památek)? Kdo nám brání na místo energeticky a emisně náročné dopravy silniční a letecké reálně preferovat úspornou dopravu kolejovou, zvláště pak železniční? Kdo nám brání dávat miliardy, v rámci EU stamiliardy do výzkumu a vývoje zařízení k využívání paliv a energie z obnovitelných zdrojů či elektromobilů, aby byly efektivní, na místo hloupého utrácení stamiliard na podporu cen paliv a energie z těchto neefektivních zdrojů vyrobených? Že tak postupuje ideologicky závadná Čína a s odstupem i USA? Ale je úspěšná, USA za ní klušou, zatímco evropští výrobci těchto zařízení vesměs zkrachovali, resp. automobilky krachují. Těch případů je samozřejmě mnohem víc. Jistě, než rozhodneme pro to či ono, musíme znát komplexní energetickou a emisní náročnost, jinak riskujeme vytloukání čerta ďáblem, resp. oteplování Zelenou dohodou…

Je také nutné rehabilitovat environmentální ekonomii. Přijetím obchodu s povolenkami na emise CO₂ ji sami radikální ekologové zařízli.

Jan Zeman