Analýza: Jágrův rekord, sparťanský veletoč i triumf Dynama. Taková byla základní část extraligy

Vlak jménem »základní část hokejové extraligy« dnes vjel do konečné stanice. Máme za sebou 52 kol, která byla dramatická, bavila diváky a o mnohém napověděla. Ale nerozhodla. Nyní bude vše zapomenuto a o mistrovi i dalších medailistech rozhodne až play off. Dnešní analýza tedy bude věcná, ovšem s ohledem na to, že teprve nyní jde do tuhého, nikterak klíčová pro další osud nejcennější domácí hokejové trofeje.

HC Dynamo Pardubice (1. místo, 108 bodů)

Sto let klubu se rozhodl majitel Petr Dědek oslavit stylově – ziskem medaile, nejlépe té nejcennější. Proto sáhl k nebývalé posilovací akci. Před sezonou přivítal nový kouč Radim Rulík hned sedm akvizic se zkušenostmi jak z NHL, tak vrcholných evropských lig nebo reprezentace. Roman Will, Peter Čerešňák, David Musil, Tomáš Dvořák, Lukáš Radil, Tomáš Hyka a Lukáš Sedlák způsobili, že se Pardubice rázem staly favoritem číslo 1 na titul, a to i podle kurzů sázkových kanceláří. Základní část to naplnila, i když napsat, že »beze zbytku«, by bylo příliš odvážné. Vítěz základní části sice byl znám již 19. února po 48. kole, ale k rekordnímu zisku Liberce ze sezony 2015/16 v podobě 118 bodů se Dynamo nepřiblížilo. Varující jsou například i statistiky duelů se Spartou, druhým velkým adeptem na titul, kterou Východočeši porazili v sezoně jen jednou, a to v době její krize, kdy hledala trenéra. Jinak Pražané vzájemným duelům vládli. A zdviženým prstem pro pardubického favorita jsou ani ne tak některé poslední zbytečné ztráty s outsidery, protože mu de facto už o nic velkého nešlo, jako spíše bilance domácích zápasů. Na vlastním ledě jsou Pardubice až třetí se ziskem 50 bodů, venku tedy byly mnohem úspěšnější. I tak ale platí, že vstupují do play off z nejvýhodnější pozice a jako velký favorit. A mimochodem – první čtveřici v bilanci plusových bodů v základní části tvoří kompletní výčet pardubických hokejistů (Radil, Čerešňák, T. Zohorna, R. Kousal).

HC Vítkovice Ridera (2. místo, 102 bodů)

Největší překvapení základní části. Ostravané se více než polovinu sezony přetahovali s Pardubicemi o první příčku a pak si poměrně v pohodě hájili tu druhou (před mocně finišující Spartou, jíž nevyšel vstup do sezony a pak musela jen »honit bycha«). Tým táhli tři produktivní útočníci Roberts Bukharts, Dominik Lakatoš a Peter Mueller. Aby měl tým tři hráče v nejlepší desítce střelců, to už je neobyčejná bilance – také velmi vypovídající. Vítkovice pod vedením úspěšného kouče Miloše Holaně překonaly rekord klubu v zisku bodů v základní části. Dosavadním nejlepším součtem bylo 92 bodů, které shodně získala vítkovická mužstva v sezonách 2010/2011 a 2017/2018. Zmínit je ale potřeba ještě jeden základní stavební kámen, a ten se dá najít mezi tyčemi – brankář Aleš Stezka, kterého si pochvaluje i reprezentační kouč Kari Jalonen, pod nímž plzeňský rodák loni poprvé chytal v národním týmu.

HC Sparta Praha (3. místo, 99 bodů)

Některé sázkové kanceláře dávaly před sezonou na roveň šance Pardubic a Sparty na titul. Také Pražané posílili, ale především vsadili na novou trenérskou dvojici Pavel Patera, Patrik Martinec. Olympijský vítěz a trojnásobný mistr světa Patera při své premiéře v roli hlavního kouče na úvod sezony prohlásil, že za jeho hráčských dob byli zvyklí na to, že cokoli jiného než první místo je neúspěch. Jenže hvězdami nabitý tým se pod jeho vedením trápil – a co může být výstižnější, než že jeho následovník Miloslav Hořava přebíral tým v hluboké krizi a na třinácté, tedy předposlední příčce! Jenže pak začala obří stíhací jízda (to už ve dvojici se Švédem Hansem Wallsonem), která se zastavila na třetí příčce. Spartu může těšit hlavně to, že byla se 60 body suverénně nejúspěšnějším týmem doma a v O2 areně vytvořila nový nejvyšší sezonní průměr v návštěvnosti (10 837 diváků na zápas). Sparťané překonali svůj vlastní rekord ze sezony 2019/2020 o více než pět stovek diváků na utkání Tipsport extraligy! Mrzet je může dlouhodobé zranění předsezonních posil Jakuba Krejčíka a Dominika Simona, naopak se zdá, že se jí povedlo vyřešit v podobě Jakuba Kováře a jeho dvojky Josefa Kořenáře dlouhodobý brankářský problém. Jak na tom je ale Sparta doopravdy, to ukáže až play off.

Mounfield Hradec Králové (4. místo, 88 bodů)

Mountfield v předešlé sezoně vyhrál základní část, ale pak nedokázal na své výsledky navázat v play off, když padl hned ve čtvrtfinále s Mladou Boleslaví. Ve stávající sezoně to nebyla žádná sláva ani v základní části, tedy alespoň do ledna. Po 34 kolech byli Východočeši až na osmém místě, ale pak se nadechli k mohutnému finiši, který je katapultoval až do elitní čtyřky, která má jistotu čtvrtfinále. Od prohry v Liberci ve 40. kole si připsal hned deset výher v řadě, a to všechny za tři body. Velkou zásluhu na tom má Henri Kaviaho, finský brankář ve službách Hradce, jenž vychytal hned sedm čistých kont, což se žádnému jinému gólmanovi elitní tuzemské čtrnáctky nepovedlo. Tahouny týmu byli i nejproduktivnější hráč Mountfieldu Jakub Lev či střelec Aleš Jergl. Nejvíce plusových bodů nasbíral obránce Bohumil Jank. A hlavně – základní část zakončil Hradec domácí výhrou nad konkurenčními Pardubicemi, což je ta nejsladčí třešinka na dortu. Dost možná se oba rivalové utkají i v play off, a to v semifinále.

Bílí Tygři Liberec (5. místo, 87 bodů)

Bílí Tygři se chlubí nejproduktivnějším obráncem extraligy, kterým je Lotyš Uvis Janis Balinskis. Celkově však jejich hlavní zbraní byl především vyrovnaný kádr. Sezonu absolvovali bez velkých výkonnostních výkyvů, jak směrem vzhůru, tak směrem dolů. Na čtvrté místo nakonec nedosáhli, ale i tak budou jedním z černých koňů play off. Kometou letošní sezony je především nejproduktivnější hráč týmu zpod Ještědu, třiadvacetiletý rodák z anglického Burnley Oscar Flynn. V předkole play off čeká Liberecké plzeňská Škodovka, což je bezesporu souboj těžkých vah, ale s ohledem na konstantnost ve výkonech Tygrů v základní části si je v případných dalších bojích bude přát za soupeře asi málokdo.

HC Oceláři Třinec (6. místo, 80 bodů)

Čtyři zápasy = čtyři porážky. Tak odstrašující byl vstup úřadujícího mistra do sezony. Z hlediska ambicí měli být Oceláři dle bookmakerů letos tím třetím vzadu za Pardubicemi i Spartou. Ale na třetí příčku se vyšvihli až v polovině soutěže. Hodně jim scházel zraněný kapitán Petr Vrána, nicméně střelecky se letos daří zejména duu Martin Růžička, Marko Daňo. Jeden ovládl kanadské bodování soutěže s 52 body za 23 branek a 29 asistencí, druhý střeleckou tabulku, když v 51 duelech rozvlnil soupeřovy sítě devětadvacetkrát. Ovšem ani to nepomohlo k lepší než šesté příčce v tabulce základní části. Odstrašující byla hlavně série od poloviny ledna do konce února, kdy ze 14 zápasů Oceláři hned v jedenácti odešli jako poražení. Fanoušci si neoblíbili kouče Zdeňka Motáka, který zatím nenavazuje na práci Václava Varadi, strůjce tří titulů v řadě. Vše se ale může změnit v play off, do něhož ovšem tentokrát Třinec nejde v roli favorita. I hráči uznávají, že tituloví adepti jsou letos jinde.

HC Kometa Brno (7. místo, 72 bodů)

Brněnská Kometa sice nepatřila mezi hlavní adepty na medailové příčky, ale i tak se čekalo, že se bude pohybovat úplně někde jinde než v druhé polovině tabulky. Sezonu přitom odstartovala skvěle, hlavně říjen byl parádní. Celek s řadou posil zvítězil v deseti z jedenácti duelů a pral se o čelo tabulky. Jenže pak přišla krize, a to i vinou zranění některých klíčových hráčů. Nepomohl ani dočasný návrat majitele a asistenta reprezentačního kouče Libora Zábranského na střídačku, takže do toho Kometa v polovině prosince »řízla« a odvolala trenéra Martina Pešouta. V tu dobu měla za sebou sérii devíti duelů, v nichž vyhrála jen na nájezdy nad Olomoucí. Ani příchod Patrika Martince ale propad dlouho neřešil a fanoušci skandovali »Bojujte za Brno!« Závěr základní části už byl lepší – a na přelomu ledna a února se dokonce Kometě povedlo nevídané: vyhrát čtyři duely v řadě za tři body. Pyšná, navzdory problémové sezoně, může být i na některé dílčí statistiky. Je nejméně trestaným klubem v extralize a její gólman Dominik Furch má nejvyšší procentuální úspěšnost zákroků.

HC Olomouc (8. místo, 71 bodů)

Olomoucká Mora měla lepší první polovinu sezony, kdy se držela mezi elitní čtyřkou. Pak ovšem začala ztrácet a výsledkem byl pád na osmou příčku. Dost za to mohla ale rozsáhlá marodka v závěru, kdy klíčové hráče museli zastoupit junioři i dorostenci. Trenér Jan Tomajko ale například při úterním duelu na Spartě ukázal, že Hanáci mohou být nepříjemní pro každého favorita, když zvolí svoji precizní defenzivu. Dá se předpokládat, že právě z ní budou chtít udělat díru do světa i play off, zvláště když se jim vyprázdní marodka. Na úvod vyřazovacích bojů extralig čeká Olomoucké karlovarská Energie, pričemž výhodu domácího začátku mají oni.

Energie Karlovy Vary (9. místo, 68 bodů)

Energie byla na počátku tak trochu anomálií extraligy – v sedmi kolech si připsala pět porážek, ale ta dvě vítězství stála za to. Vary totiž zvítězily na ledě mistrovského Třince i v O2 areně, kde v sedmém dějství zdolaly vicemistra Spartu. Celkově se po celou sezonu držely ve spodních vodách, ale až na první čtvrtinu nikdy neměla plné kalhoty z případného sestupu. Litovat může jen špatné bilance domácích zápasů, jelikož v nich získala jen 35 bodů, což je druhá nejhorší bilance ze všech týmů. Pro srovnání – venku patří Energii sedmé místo se ziskem 33 bodů, které bohužel nerozšířila dnes v zápase na Kladně, kde již o nic moc nešlo.

BK Mladá Boleslav (10. místo, 67 bodů)

Mladoboleslavští měli v této sezoně nač navazovat. V minulé sezoně dokráčeli na čtvrtou příčku, když ve čtvrtfinále vyřadili vítěze základní části z Hradce Králové. Třeba se jim povede překvapit favority i v nadcházejícím play off, ale v základní části to nyní rozhodně nebylo ono. Dokonce se na počátku ledna musel pakovat kouč Ladislav Čihák. V té době měl Bruslařský klub bilanci, kterou lze nazvat bez váhání jako strašidelnou. Prohrál pětkrát v řadě a devětkrát z deseti duelů. Čihákův nástupce Jiří Kalous zázraky nedokázal a tým se musel ještě před týdnem strachovat o to, zda se ho nebude týkat baráž. Jistě není bez zajímavosti, že mužstvo z města automobilů vyhrálo venku jen čtyři zápasy v normální hrací době! A finský obránce Alex Lintuniemi opanoval bilanci minusových bodů v extralize (23), což si málokdo samozřejmě přeje zažít…

HC Verva Litvínov (11. místo, 67 bodů)

Slavný kouč Vladimír Růžička, držitel dvou světových titulů v trenérské roli, měl litvínovskou Vervu vrátit na výsluní. Ani on však není čaroděj, jak se ukázalo. S Litvínovem v minulé sezoně skončil třináctý, tudíž mimo bran play off, ovšem i tak dostal nabídku k prodloužení smlouvy, na niž kývnul. Nový ročník však byl v podání týmu pod jeho vedením ještě horší než ten předcházející. Než byl 24. října minulého roku odvolán, připsal si s mužstveem jen dvě výhry. To bylo po čtrnácti kolech, kdy se »chemici« topili na poslední příčce s pouhými devíti body a čtyřbodovou ztrátou na třinácté Kladno. Litvínov v té době prohrál sedmkrát za sebou a získal během této série jediný bod. Růžičkův nástupce Karel Mlejnek od svého nástupu chytil šanci za vlasy a Verva začala vyhrávat. Není bez zajímavosti, že například proti Spartě má pozitivní bilanci. Litvínov v pohodě dokráčel do předkola play off a ani se nemusel bát do poslední chvíle před strašákem jménem baráž o udržení v extralize…

Škoda Plzeň (12. místo, 65 bodů)

Zatímco fotbalisté z města piva bojují o titul a v podzimní části byli dokonce nejlepší, hokejová Škodovka letos příliš nezářila. V uplynulé sezoně skončila po základní části šestá, ale vypadla hned v předkole s Mladou Boleslaví. Přesto dostali trenéři Václav Baďouček a Miloš Říha důvěru. Ani příprava před novou sezonou však nebyla nejlepší, no a vstup do extraligy rovnal se katastrofě. Jakkoli se zdá, že dvě porážky na úvod nejsou ničím převratným, vedení Plzně mělo jiný názor a v rekordně krátké době odvolalo své kouče. Po druhém kole je vystřídal Petr Kořínek, který na střídačce střídal povedenější momenty s těmi méně povedenými. Výše než na dvanácté místo, poslední postupové z hlediska předkola, to ovšem nestačilo…

HC Motor České Budějovice (13. místo, 61 bodů)

Českobudějovický Motor si v minulé sezoně dokráčel pro překvapivé bronzové medaile, ale v základní části právě skončeného ročníku na senzační loňské tažení nedokázal navázat. A tak když zkušený Michal Vondrka hovořil po pátečním duelu kdo s koho proti Kladnu o »velké úlevě«, bylo to velmi vypovídající. Motor mohl slavit záchranu po výhře 5:2 nad Jágrem a spol., ovšem fanoušci si stejně přáli hlavu kouče Davida Čermáka. Ten se ujal týmu poté, co v prosinci povýšil z asistentské pozice a nahradil odvolaného Jaroslava Modrého, jenž dostal ultimátum už v polovině října po sérii devíti porážek. Tým musel porazit Plzeň, aby si Modrý zachránil křeslo – stalo se, Jihočeši zdolali Škodu 3:2 po samostatných nájezdech. Jenže hned po Štědrém dni už Modrý padáka dostal. Vedení reagovalo na to, že Motor spadl na předposlední příčku a z celého extraligového pelotonu měl nejhorší bilanci zápasů venku. Kromě toho, že se Čermákovi povedlo tým zachránit, nic z toho, co se stalo důvodem k vyhazovu pro jeho předchůdce, se do konce základní části nezměnilo. České Budějovice končí předposlední a může je strašit bilance zápasů venku, kde si připsaly pouhých 20 bodů. Nikdo na tom není hůře…

Rytíři Kladno (14. místo, 57 bodů)

Už při vstupu do sezony se hovořilo o Kladnu jako o největším adeptovi na baráž o záchranu v extralize a 52 kol tyto prognózy vskutku naplnilo. Již před dnešním posledním duelem měli Rytíři svůj osud zpečetěn. Zatímco České Budějovice musely žehrat na špatnou bilanci venkovních zápasů, Kladnu se paradoxně nedařilo doma. Na svém ledě získali Rytíři jen 35 bodů za 11 výher a 15 porážek. Venku ale táhli. Každý byl zvědavý na hrající legendu – Jaromíra Jágra. A například do O2 areny, kde ho sparťanští fanoušci moc nemusejí, dorazilo na počátku ledna 14 292 diváků. Mimochodem – právě Jágr byl nejskloňovanějším extraligovým hráčem i v zahraničí, když s padesátkou na krku překonal Gretzkého rekord v počtu vstřelených gólů v profesionálních soutěžích. Bylo to 6. února 2023 při utkání s Třincem a branka nesla číslo 1099. Jágr i nadále nepřestává pálit do černého, ovšem ani poreprezentační finiš, kdy hrálo Kladno ze sedmi duelů pětkrát doma, k vyhnutí se baráži nevedl. A to navzdory faktu, že Tomáš Plekanec skončil mezi nejlepší trojkou v kanadském bodování soutěže (49 bodů, 16+33). Teď bude muset udržet střelecký a nahrávačský apetýt v nevyzpytatelné baráži, na niž bude mužstvo čekat předlouhý měsíc…

Petr Kojzar

FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková