V roce 2018 zazněla od Olivie Žižkové píseň o Evropě, že je v průseru, a to díky pánům z Bruselu. V té době se možná s tím dalo ještě něco dělat. Dnes to je mnohem horší, neboť se EU dala dobrovolně a trvale na scestí, a tím dala najevo, že není reformovatelná. V eurounijní pseudodemokracii se dějí věci, nad kterými rozum zůstane stát. EU se čím dál více zmítá v problémech. A bude hůř. Nárůst eurounijních problémů není nečekanou situací, neboť je logickým důsledkem jejího konání. V zastupující demokracii, která je podvodem na voličích a často vzdálená od demokratických principů, mají politické strany a hnutí zásadní vliv na veškeré dění ve společnosti. Proto míra kritiky ze strany politiků je limitovaná politickým názorem příslušné strany. Často se argumentační klamy stávají součástí jejich argumentace nebo argumenty nahrazují demagogií, která je předzvěstí degenerace. I odborník, který je v zajetí nějaké ideologie, začne plácat jen samé nesmysly. Ve špatně nastaveném systému lze snadno páchat zlo ve jménu dobra. Navíc špatný systém umožňuje, aby se do vysokých postů dostali nekompetentní politici – např. kariéristé, odborně neschopní, ale jinak schopní všeho. Důsledkem je hospodářská i společenská stagnace nebo i úpadek. Kritický názor občana, který je jiný než mainstreamový, se pro jeho nositele může stát trestným činem.
V EU nejde jen o neschopnost optimálně řešit nájezdy invazních migračních hord, kdy se ignoruje existence úspěšného australského modelu, který jako jediný dokázal této hrůze zabránit. Bruselští vládci vymysleli a předvádí další nectnosti. Green Deal, díky kterému Evropa nejenom ztratí konkurenceschopnost, ale který zároveň přinese zvýšení zadluženosti eurounijních států, jež jsou již dnes značně zadlužené. Z politického i ekonomického hlediska je Green Deal špatný, protože se státy EU nutí k »dobrovolnému« zavádění omezení přinášející vysoké náklady. Přitom propagátorům Green Dealu nevadí, že přeprava zkapalněného plynu a ropy tankery, nahrazujícími levný nákup a bezpečný tranzit z Ruska, je ekologickou zátěží. Cisternová loď každou hodinu spotřebuje asi 14 tun paliva. Např. Čína si taková omezení neklade a vesele staví nové uhelné elektrárny. Přitom státy EU se podílí na světových emisí CO2 asi z 10 %, a proto případné snížení emisí v EU není vůbec rozhodující. Dalším důsledkem Green Dealu budou výrazně vyšší ceny energií, benzínu a nafty. Ve spojení s dalšími omezujícími předpisy se výroba zdraží natolik, že levnějším konkurentům, kteří nepodlehli tomuto zelenému šílenství, nebudeme schopni čelit. Navíc, v případě válečného konfliktu, evropský průmysl není připravený, aby efektivně a plnohodnotně přešel do požadovaného válečného výrobního režimu. Američané sice Zelený úděl nezavedli, přesto se většina průmyslu přestěhovala do Asie, kde jsou nižší výrobní náklady. Američané však mají šanci svoji výrobu obnovit rychleji. Nebude je zdržovat rušení zákonů o Zeleném údělu.
Milankovičovy cykly a další vlivy…
NASA potvrdila, že na periodické klimatické změny mají zásadní vliv výkyvy slunečního záření způsobené precesí (perioda mezi 19 až 21 tisíci lety), cyklickou změnou sklonu zemské osy (perioda 40 tisíc let) a cyklickou změnou excentricity zemské dráhy kolem Slunce (s periodou necelých 100 tisíc let a s rozdíly v množství sluneční energie až 30 %). Jedná se o tzv. Milankovičovy cykly. Dále klimatické změny ovlivňují terestrické faktory (změny magnetického pole Země, pohyby kontinentů, mořské proudění, sopečná činnost atd.). Paleoklimatologie potvrdila velké změny klimatu v geologické historii Země, a to bez vlivu člověka. NASA potvrdila, že orbitální odchylky mají největší přímý vliv na klimatické změny.
Sebevražedné protiruské sankce
Stejně nesmyslné a samozničující jsou procesy spojené s protiruskými sankcemi, včetně zrušení dovozu levného ruského plynu a ropy. Tato eurounijní rozhodnutí vůbec neřeší příčiny rusko-ukrajinského problému, ale způsobí EU zbytečně velkou ekonomickou zátěž. Navíc to posílilo akceschopnost Ruska a jeho těsné sblížení s Čínou, což se už pozitivně odrazilo v hospodářském uskupení BRICS. V čínském souboji se Spojenými státy, které se snaží udržet si svou hegemonii, se strategickým spojencem Pekingu stalo Rusko, jaderná velmoc, která má také velký trh, značné přírodní a potravinové zdroje a vědecký potenciál. Rusko proto rychle zaměnilo EU za Čínu. Nejdůležitějším současným prvkem čínské strategie je sázka na Rusko a nezápadní svět, včetně rozsáhlého přerušení ekonomických vazeb se Spojenými státy. Byli to právě Američané a eurounijní vůdci, kteří nechtěně svým nesmyslným a velmocenským chováním donutil Rusko a Čínu, aby se spojili. Lídři EU, kteří jsou ve vleku USA, si zatím neuvědomili, do jakých budoucích problémů se dostanou v důsledku rusko-čínského spojení. Toto strategické partnerství vede k poklesu vlivu EU a podkopává řád založený na eurounijních pravidlech.
Emisní povolenky příkladem nesystémového uvažování
S tristním výhledem budoucího vývoje souvisí i prodej emisních povolenek. EU kdysi vymyslela emisní povolenky pro aktéry, kteří vypouštějí skleníkové plyny (tepelné elektrárny, průmysl atd.) s tím, že musí za každou tunu těchto emisí zaplatit jednu emisní povolenku. Původní cena byla pět eur za jednu povolenku. V současné době se platí asi 90 eur. Přitom EU připustila, aby veškeré emisní povolenky skoupili různí investoři nebo fondy. Otázkou je, zda i za tím není nějaká korupce. Počkali si, až se cena povolenky zvýší, aby jejich prodejem mohli získat obrovské peníze. Něco takového mohl vymyslet jen eurounijní úředník nebo politik odtržený od reality. Investiční fondy, které si koupily tyto povolenky za nesrovnatelně nižší cenu, je budou nyní prodávat s obrovským bezpracným ziskem. Za většinou těchto »investorů« stojí americké a německé penzijní fondy. Jde o velký byznys zakrývající se ekologii.
Je to jen další ukázka eurounijní darebnosti, neboť EU neřeší podstatu problémů, protože nedokáže systémově uvažovat a optimálně rozhodovat. V Bruselu se vytvořil vysoce přeplácený úřednický a politický moloch. Řízení EU se přetvořilo v autonomní systém, který si žije už jen vlastním životem. S tím pak souvisí iracionalita chování EK i EP, neboť je v zásadě nepředvídatelné.
A za to mají vládnoucí politici, zvláště ti bruselští, tak nehorázně vysoké platy a další finanční benefity. V této souvislosti se může vynořit otázka, zda se v případě bruselských politiků nejedná o skrytou korupci usnadňující schvalování nápadů mocichtivých globalistických elit při prosazování myšlenek NWO, a to cestou eliminace národní svébytnosti a svrchovanosti jednotlivých eurounijních států. To by totiž usnadnilo nastolení jejich totálního systému a bezbřehé ovládání lidské společnosti.
Iluze založená na klamu
Christine Margarete Anderson, poslankyně EP za Německo, prohlásila, že politické vládnoucí elity dělaly a dělají vše pro to, aby z nás udělaly součást nemyslící, poddajné masy, kterou budou moci zcela ovládat a my budeme na této globalistické elitě zcela závislí. Jedinou spásou je, když občan přestane mlčet, přestane se podřizovat a začne se bouřit.
Když se v roce 1989 zcela rozsypala »železná opona«, drtivá většina to pokládala za vítězství západní civilizace, která se považovala za nadřazenou ve všem a všem ostatním, což zplodilo naivní představu o konečné svobodě a pádu všech tyranií. Ale byla to jen iluze založená na klamu, že demokracie je spravedlivá a jako taková je schopná vyřešit všechny problémy lidstva. Přitom se zapomnělo na to, že mocní nejmocnějších ekonomik světa touží jen po jednom, a tím je ještě větší koncentrace moci spojená s představou nastolení jedné celosvětové vlády. Řeči o lidskosti a spravedlnosti jsou jen slovní proklamace zakrývající pravou tvář mocichtivých vládců.
Vyvážený systém jen dvou světových hráčů se pádem bipolárního světa změnil na nepředvídatelný systém nekontrolovatelných »multihráčů«. Tím se ztratila stabilizační schopnost jen jednoho mocného úhlavního nepřítele a došlo k atomizaci nepřátelských sil. Díky ziskuchtivosti zbrojařských lobby a všeobecně se rozvíjejícímu technickému pokroku se ničivé schopnosti každého z těchto nepřátelských multihráčů posunuly do výrazně ničivějších úrovní. Svět se tak dostává na mez stability, kterou může narušit kdokoli z dnešních světových hráčů. Takovou pověstnou poslední kapkou mohou být mocenské hrátky na Ukrajině, protože možnost celosvětové civilizační katastrofy kataklyzmatických rozměrů dosáhla vysoké pravděpodobnosti. Od prvního dne války na Ukrajině je to právě Evropa, která krvavě platí. Je to Evropa, ne Amerika, která přišla o víc než bilion eur díky nefunkčním sankcím. Je to Evropa, která chce nakupovat předraženou ropu a plyn v zemích mimo Rusko, přitom některé z nich tyto produkty bez skrupulí kupují od Rusů.
Západní civilizace je rozporuplná.Na jedné straně sebevražedná vstřícnost vůči muslimským migrantům založená na pseudolidskosti a výčitkách za chyby minulosti. Na straně druhé vojenské agrese založené na lžích zakrývajících skutečné mocenské zájmy některých světových mocností, které ve svých důsledcích plodí humanitární krize. Stačí uvést války v Afghánistánu, Iráku, Libyi, Sýrii, Gaze, nebo na Ukrajině.
Evropská unie stojí před krachem
Ten, kdo pečlivě sleduje vývoj událostí týkající se muslimské migrační invaze, jasně postřehl, že politický islám zvyšuje nátlak na Evropu. Počet mešit, které jsou zároveň centrem štvavé islámské propagandy, neustále roste. Převážně to finančně zajišťuje Saúdská Arábie a Turecko za účastí trapného souhlasu EU. Tento nebezpečný trend radikálně zvyšuje příval ilegálních imigrantů. K této mizérii samotná EU mlčí nebo vydává pochybná nic neřešící rozhodnutí, jakým je i »pakt o migraci a azylu«. Jasně se ukazuje, že politická elita a vedoucí představitelé západní civilizace se duchovně vyprázdnili. Začala se projevovat impotence v racionálním uvažování, projevující se v mnohých případech straněním muslimům, v nesmyslném »Zeleném údělu«, v neuvážených ekonomických rozhodnutích, v omezování suverenity jednotlivých států atd.
V této souvislosti cituji některé informace, které uvedl blog MAP 2052. Viktor Orbán ve svém projevu 27. července citoval závěry z tajné zprávy bankéře globalistů a ochránce eura, Maria Draghiho, o velmi špatném stavu EU. Premiéři jednotlivých zemí EU budou s touto zprávou seznámeni až po prázdninách. To mezi neinformovanými hlupáky vyvolalo obrovský rozruch. Orbán svůj názor ztotožnil s Draghiho závěrem a varoval, že Evropa (Západ) stojí před krachem. Že budoucí globální mocnosti světa budou země Asie (Čína, Indie a Indonésie). A že iracionální a naivní politika Západu do tohoto spolku dohnala i Rusko. Až se s těmito tajnými závěry po prázdninách seznámí i Petr Fiala, bude určitě od radosti vískat. Závěr Draghiho zprávy zdůrazňuje, že každé opatření EU bude k ničemu, pokud se jí nepodaří zajistit stejně levné energie, jako mají USA a Čína, které jsou až čtyřikrát levnější. Pokud to nenastane, pak se v Evropě neudrží ani průmysl, ani pracovní místa, a ani nový digitální průmysl. A jediný zdroj levných energií má Evropa jen z Ruska. Takže Green deal si můžete strčit – víte kam. A bez racionální dohody s Ruskem budou i ty nejskvělejší bruselské plány k ničemu.
Ukrajinci už mají války dost
Zelenský pod tíhou reality snad konečně dostane rozum. Jeho armáda se začíná rozpadat a ruská vojska zrychlila svůj postup a překonávají hlavní obranná postavení Ukrajinců. Válka zde nabyla výrazněji manévrovací způsob boje. Navíc Ukrajina už nemá kde brát nové vojáky, protože všichni mladí Ukrajinci se rozprchli po Evropě a nemíní bojovat za válečné plány Zelenského, který se nechal válečně zmanipulovat západním příslibem a propagandou. Mladí mají už dost tohoto zkorumpovaného komedianta. Nechtějí pokračovat ve válce. Chtějí mír i za cenu ztráty některých území. Ukrajinská média zvolila pštrosí politiku a raději se tomuto tématu vyhýbají. Jediné, co zpomaluje současný ruský postup, jsou ukrajinské drony. Ale s nimi se Putin rozhodl rázně skoncovat. Co tím myslel, uvidíme. Zjistilo se, že nejúčinnější zbraní proti náletům levných dronů je lovecká brokovnice a vycvičený lovec kachen.
Belgická veřejnoprávní televize RTBF odvysílala 24. července reportáž svých novinářů z návštěvy elitního 49. ukrajinského bataliónu »Karpatská Síč«. Tito belgičtí novináři zcela otevřeně informovali o šokujícím stavu ukrajinské armády. V reportáži vystoupili zcela vyčerpaní ukrajinští vojáci, včetně i těch, kteří byli násilím zmobilizovaní. V reportáži ukrajinští veteráni uvedli, že všichni dobrovolníci z roku 2022 jsou už buď mrtví, nebo invalidy, nebo se z útrap války zbláznili. Vojáci už mají války dost. Dovedete si představit, jak by nás asi informovala naše česká veřejnoprávní média? No, to vidíme dnes a denně.
Společensko-duchovní dekadence
To, že se nejedná jen o hospodářskou, ale i o společensko-duchovní dekadenci EU potvrdily také některé epizody zahajovacího ceremoniálu letošních olympijských her v Paříži. Svět přijal mnohé jeho prvky se smíšenými pocity, slušně řečeno, a proto ho stáhli z YouTube. Není čemu se divit. Zvláštně působila podivná LGBT individua. Jen těžko lze pochopit, že se olympijská vlajka pověsila vzhůru nohama. Morbidní bylo i svérázné připomenutí obrazu Leonarda da Vinciho »Poslední večeře«, která je důležitou událostí ze života Ježíše Krista. Šlo o rouhačskou show s devianty, urážející Kristovu poslední večeři, která je připomínkou nejvyšší křesťanské úcty.
Jinou křiklavou událostí dnešních dnů se stal pokus pluku Azov o »spanilou jízdu« po Evropě. Azov je vojenskou koncentrací ukrajinských neonacistů. Ale ukázalo se, že je v Evropě prakticky nikde nechtějí, protože svými projevy, symboly, vystupováním i tetováním až příliš připomínají jednotky SS. Zrušení jejich návštěvy v eurounijních zemích se raději okecává obavami o bezpečnost, aby se nemusela vyslovit skutečná pravda. A tak z velkého turné zbyl jen Vilnius a Praha. Má to snad znamenat, že v těchto dvou zemích fašizace společnosti postoupila nejdál? U nás navíc oficiální místa kolem jejich vystoupení hlavně mlží.
Poslední příležitost zvolit správnou cestu
Zdá se, že budoucnost Evropy se dostala na rozcestí, o kterém hovořil a před nímž varoval už Nostradamus ve svých vizích a centuriích. Pokud nezvolíme správnou cestu, pak nám zůstanou jen ty špatné a ještě horší. Je zapotřebí si uvědomit, že nemáme shůry dané žádné záruky. Promarníme-li i poslední příležitost, může se nám přihodit, že se staneme jen minulostí bez budoucnosti.
František Krincvaj
Mezititulky redakce