Světová zdravotnická organizace (WHO) již od roku 1987 vyhlašuje 31. květen Světovým dnem bez tabáku. Při této příležitosti Státní zdravotní ústav (SZÚ) každoročně uveřejňuje výsledky reprezentativního šetření o užívání tabáku a alkoholu v rámci České republiky (NAUTA). V populaci ČR bylo v roce 2022 celkem 24,4 % kuřáků různých druhů tabákových výrobků. Významně přibývá uživatelů elektronických cigaret a nikotinových sáčků. Zejména mladí od 15 let častěji sahají po alternativách, aniž by před tím kouřili klasické cigarety. Co se týká alkoholu, v mezinárodním měřítku zůstává ČR mezi zeměmi s velmi vysokou spotřebou.
Údaje výzkumu byly získány od výběrového souboru 1784 jedinců. Výzkum je reprezentativní pro obyvatelstvo ČR ve věku nad 15 let z hlediska věku, pohlaví a regionální příslušnosti.
»Ačkoli veřejnost pravidelně slýchá a kuřáci se dočtou i na obalech výrobků, že kouření zabíjí, způsobuje rakovinu i další závažná onemocnění, například kardiovaskulárního systému, někteří lidé jako by tato fakta odmítali vnímat. I podle WHO je přitom tabáková epidemie jednou z největších hrozeb pro veřejné zdraví, kterým kdy svět čelil. Tabák každoročně zabije více než osm milionů lidí. Více než sedm milionů z těchto úmrtí je důsledkem přímého užívání tabáku, zatímco přibližně 1,2 milionu je důsledkem vystavení nekuřáků pasivnímu kouření. Alkohol je pak po kouření označován odborníky jako druhý nejvýznamnější rizikový faktor pro vznik rakoviny,«připomněla ředitelka SZÚ Barbora Macková.
TABÁK
V populaci ČR bylo v roce 2022 celkem 24,4 % kuřáků různých druhů tabákových výrobků, které zahrnují cigarety (průmyslově vyráběné i ručně balené), dýmky, doutníky, doutníčky a vodní dýmky. Denně kouří 20,6 % mužů a 12 % žen starších 15 let.
I přes občasné roční odchylky lze ale ve sledovaných letech 2012 – 2022 pozorovat trvalé snižování podílu kuřáků v populaci (prevalence /p/). Česká populace kouří převážně klasické cigarety. Podíl jiných tabákových výrobků určených ke kouření je malý.
Denní kuřáci kouří nejčastěji 15‒24 cigaret denně (30,2 %). Mezi všemi kuřáky vykouří muži v průměru přibližně o tři cigarety denně více než ženy. Podíl kategorie se spotřebou méně než pět cigaret za den je vyšší u žen než u mužů, zatímco spotřeba 25 a více cigaret denně je u mužů mnohem častější než u žen. V porovnání let 2021 a 2022 stoupl podíl kuřáků, kteří průměrně vykouří 25 a více cigaret denně, ne však statisticky významně (2,9 % vs. 5,6 %, p = 0,171). Nejvíce silných kuřáků zaznamenáváme ve věkové kategorii 45‒64 let (9,8 %). U nejmladší věkové kategorie 15–24 let takto silné kuřáky již druhý rok nenacházíme.
počet vykouřených cigaret
»S rostoucím tlakem opatření na kontrolu tabáku se tabákové společnosti snaží o vývoj a uvádění na trh nových alternativ tabákových výrobků, jako je zahřívaný tabák, elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky, které se snaží propagovat jako méně toxické a bezpečnější alternativy ke konvenčním cigaretám. Ve skutečnosti tyto produkty nejsou neškodné a mohou vystavit uživatele vyšším hladinám některých toxických látek. Navíc pokud obsahují nikotin, vzniká na jejich užívání velmi rychle závislost. Spotřeba nikotinu, zejména u dětí a dospívajících, má škodlivé účinky na vývoj mozku,«zdůrazňuje vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Marie Nejedlá.
Elektronické cigarety
V roce 2022 užívalo elektronické cigarety alespoň jednou měsíčně celkem 10,2 % respondentů, což ve srovnání s rokem 2021 (7,4 %) představuje nárůst o 2,8 p. b., který je statisticky významný (p = 0,003). Denně užívá elektronickou cigaretu 5,1 % osob, více muži než ženy. Největší podíl uživatelů nacházíme ve věkové kategorii 15–24 let (24,9 %), což představuje v porovnání s předchozími lety více než dvojnásobný nárůst. U starších věkových kategorií podíl uživatelů v porovnání s rokem 2021 také stoupl; u věkové kategorie 25–44 let o 2,7 p. b., u kategorie 45–64 let o 1,3 p. b., a u nejstarší věkové kategorie o 0,2 p. b. Podobnou situaci nacházíme také u denních uživatelů.
V porovnání s rokem 2021 můžeme pozorovat statisticky významně vyšší (p = 0,049) podíl uživatelů elektronických cigaret, kteří před užíváním elektronických cigaret nekouřili klasické cigarety (28,2 % v roce 2021 vs. 37,9 % v roce 2022). K nárůstu podílu došlo zejména u věkové kategorie 15–24 let (37,5 % v roce 2021 vs. 52,1 % v roce 2022), u níž jej můžeme vypozorovat již od roku 2019.
Podobně došlo k nárůstu uživatelů elektronických cigaret, kteří jsou bývalými kuřáky klasických cigaret (19,3 % v roce 2021 vs. 27,7 % v roce 2022). Podíl respondentů, kteří užívají elektronické cigarety a současně kouří cigarety klasické, naopak klesl (52,5 % v roce 2021 vs. 34,5 % v roce 2022).
Respondenti mohli uvést více důvodů, proč užívají elektronické cigarety. Z výsledků je patrné, že podobně jako v roce 2021 nejvyšší podíl respondentů (36,2 %) užívá elektronické cigarety z důvodu menší škodlivosti pro zdraví. Druhým nejčastějším důvodem užívání je větší tolerance okolí k elektronickým cigaretám (26,8 %). Zhruba čtvrtina uživatelů (23,4 %) spatřuje v užívání elektronických cigaret prostředek k ukončení nebo omezení kouření klasických cigaret; v roce 2021 tento důvod uvedlo 25,4 % respondentů. Dalším důvodem k užívání elektronických cigaret bývá touha experimentovat (27,7 %), která je nejčastějším důvodem u nejmladší věkové skupiny 15–24 let. Jako jiný důvod užívání respondenti nejčastěji uvádí, že jim elektronické cigarety chutnají, dále je to nepřítomnost zápachu, užívání s přáteli nebo využití jako prostředku pro snižování stresu.
Zahřívané tabákové výrobky
»Na rozdíl od elektronických cigaret obsahují zahřívané tabákové výrobky tabák. WHO popisuje tabák v těchto výrobcích jako zahřátý bez dosažení vznícení za vzniku emisí obsahujících nikotin a jiné chemikálie. Tabákové společnosti označují zahřívané tabákové výrobky za méně škodlivé alternativy k cigaretám, nicméně WHO stále vyzývá k opatrnosti, neboť výzkum zahřívaných tabákových výrobků je méně rozvinutý než výzkum týkající se elektronických cigaret a následná rizika poškození, zejména po dlouhodobém užívání, zůstávají stále neznámá,«vysvětluje Nejedlá.
Podle údajů respondentů NAUTA 2022 v současné době užívá zahřívané tabákové výrobky 6,6 % dotázaných. V porovnání s rokem 2021 (7 %) můžeme pozorovat mírný pokles. Denně užívá zahřívané tabákové výrobky 4,3 % dotázaných (3,9 % v roce 2021); více ženy než muži. Nejvíce uživatelů spadá do věkové kategorie 25‒44 let, zatímco v roce 2021 bylo nejvíce uživatelů ve věkové skupině 15‒24 let.
Nikotinové sáčky
V roce 2020 byla do dotazníku nově zařazena také otázka užívání nikotinových sáčků bez obsahu tabáku. Nejvyšší zastoupení uživatelů nacházíme v nejmladší věkové skupině 15-24 let, kde došlo k nárůstu z 6,3 % v roce 2020 na 9 % v roce 2022.
Nikotinové sáčky se vkládají mezi rty a dásně. Neobsahují tabákové listy, ale formu dehydratovaného nikotinu (s přidanými příchutěmi), který se vstřebává do krevního oběhu přes sliznici v ústech. Sáčky také obvykle obsahují rostlinnou vlákninu, aromata a náhradní sladidla.
»Výzkumníci varují, že nikotinové sáčky bez obsahu tabáku oslovují zejména mládež a nekuřáky, protože se prodávají v různých ovocných příchutích, v atraktivních obalech a lze je používat diskrétně. Pokud nejsou regulovány, mohou ale obsahovat velké množství nikotinu,«dodává k nikotinovým sáčkům Nejedlá.
V porovnání s rokem 2021 (16,4 %) došlo v roce 2022 k poklesu množství osob, které jsou ve svých domovech vystaveny tabákovému kouři, a to na 14,7 %. Rovněž dlouhodobý trend je klesající (p = 0,003). Nicméně nadále přetrvává skutečnost, že nejvíce je tabákovému kouři v prostředí domova vystavena nejmladší věková skupina 15‒24 let, do které spadá i mládež ve věku 15‒18 let. Podle dosaženého vzdělání je pozorován rozdílný podíl ve prospěch osob s vysokoškolským či středoškolským vzděláním, které jsou kouři vystaveny méně. Klesající expozice tabákovému kouři se stoupajícím ukončeným vzděláním může souviset s menším podílem kuřáků u vysokoškoláků.
Podíl mužů vystavených tabákovému kouři na pracovišti je v celém souboru vyšší v porovnání se ženami; stejné je to i v případě nekuřáků. Bydliště ani vzdělání v tomto případě nehrají významnou roli. Z výsledků vyplývá, že v porovnání s rokem 2021 se zvýšil podíl osob vystavených tabákovému kouři na pracovišti (19,7 % v roce 2021 vs. 21,1 % v roce 2022), přičemž nekuřáci tvoří 16,8 %. Procento nekuřáků vystavených tabákovému kouři v uzavřených prostorách na pracovišti je i přes zákonem zakotvenou ochranu nezanedbatelné a vyžaduje další sledování a úsilí o nápravu.
Více než čtvrtina (27,1 %) současných kuřáků udává, že se v průběhu roku 2022 pokusila přestat kouřit (muži 28,9 %, ženy 24,1 %). Největší procentuální zastoupení těch, kteří se pokusili přestat, bylo ve skupině nejmladších kuřáků ve věku 15–24 let (33,3 %). Nejvyšší snahu zanechat kouření mají respondenti s vysokoškolským vzděláním, s nižším vzděláním toto úsilí klesá.
»Mnoho zemí zavádí komplexní balíčky na kontrolu a regulaci tabáku a prodej klasických cigaret pozvolna klesá. Tabákové společnosti agresivně uvádějí na trh nové produkty – jako jsou e-cigarety a zahřívané tabákové výrobky – a lobbují u vlád, aby omezily jejich regulaci. Mnohdy je obtížné charakterizovat tyto nové produkty a to s sebou přináší i mnoho regulačních problémů. Zároveň tabákový průmysl a související průmyslová odvětví propagují tyto nové produkty jako ‚čisté‘, ‚bez kouře‘ nebo bezpečnější a tvrdí, že jsou účinnými pomocníky při odvykání. Nové tabákové výrobky nabízejí tisíce příchutí, díky nimž jsou přitažlivé. Když mladiství a děti tyto výrobky zkouší nebo používají, je u nich více než dvakrát větší pravděpodobnost, že budou v budoucnu kouřit klasické cigarety. Tabákový průmysl získává nové zákazníky a činí další generaci závislou na nikotinu. To nemůžeme dopustit,« uvedla vedoucí Kanceláře WHO v ČR Zsofia Pusztai.
ALKOHOL
V reprezentativním souboru dospělé populace (věk 15+) uvedlo časté pravidelné pití alkoholu (tj. denně nebo obden) 15,9 % dotázaných. Proti předchozímu roku jde o hodnotu jen nepatrně vyšší – o 0,5 p. b. Trvalou (celoživotní) abstinenci uvedlo 3,6 % dotázaných (v roce 2021 to byla 4 %). Abstinenci v posledním roce pak deklarovalo 11,7 % respondentů. Dlouhodobou abstinenci udává celkem 15,3 % reprezentativního vzorku. V roce 2021 bylo dlouhodobě abstinujících 17,7 %.
Mezi lety 2014–2020 spotřeba alkoholu mírně stoupala. V posledních dvou letech naopak poklesla na hodnoty srovnatelné s rokem 2016. Výpočet byl proveden jednak pro celý soubor včetně abstinentů, jednak pro tu část souboru, která alkohol během posledního roku konzumovala. Tímto postupem byla celková spotřeba alkoholu v roce 2022 spočítána na 7,2 litrů alkoholu na osobu včetně abstinentů. Oproti předchozímu roku byla spotřeba nevýznamně vyšší (2021 – 6,9 litrů). Nezahrneme-li do výpočtu spotřeby abstinenty, pak je celková spotřeba na hlavu 8,5 litrů alkoholu (8,3 litrů v roce 2021 a 9,5 litrů v roce 2020). Muži mají ve srovnání s ženami výrazně vyšší spotřebu (10,8 oproti 6,1 litrům).
Časté pití nadměrných dávek alkoholu při jedné konzumní příležitosti (binge drinking), tj. týdně nebo častěji, udává 12,4 % dotázaných (muži 17,1 %, ženy 8 %).
Nejrozšířenějším alkoholickým nápojem je pivo, výrazně jej preferují muži (46,8 % mužů pije pivo týdně nebo častěji). Preferovaným nápojem žen je víno, pravidelně týdně a častěji ho konzumuje 24,1 % dotázaných žen. Destiláty pilo týdně a častěji 14,2 % mužů a 5,4 % žen.
Do kategorie »škodlivá spotřeba alkoholu« spadá 8 % dotázaných, 8,9 % mužů a 7,1 % žen. Za škodlivou spotřebu alkoholu je v této studii považován průměrný denní příjem 60 a více gramů etanolu pro muže a 40 a více gramů etanolu u žen.
U 37,4 % respondentů zjišťovali lékaři jejich konzumní zvyklosti a 8,4 % doporučili omezit pití alkoholu. Omezit pití nejčastěji doporučovali osobám se škodlivou spotřebou alkoholu. Náhled na nutnost omezit svou spotřebu byl mezi respondenty nízký – potřebu omezit spotřebu reflektují jen 2 % dotázaných.
Poslední graf dokládá vyšší prevalenci kuřáctví u osob rizikově a škodlivě konzumujících alkohol. Mezi abstinenty je výskyt kuřáctví nižší, než je populační průměr. Ve skupině se škodlivou spotřebou alkoholu byl podíl kuřáků 44,6 %. Ve srovnání s umírněnými konzumenty je míra kuřáctví mezi muži i ženami v kategorii škodlivého pití řádově vyšší, u mužů o 14 p. b., u žen téměř trojnásobně (15,6 % proti 46 %). Pokud jde o věk, je spojitost rizikového a škodlivého pití s kouřením silná v širokém pásmu dospělosti od 25 do 64 let věku, u škodlivého pití zůstává podíl kuřáků vysoký i v nejstarší věkové skupině 65 a více let. Souběh kouření s nadměrným příjmem alkoholu představuje zvýšená zdravotní rizika.
Souhrn
Kritická analýza konzumních zvyklostí dospělých Čechů za období let 2012 – 2022 naznačuje vysokou míru stability. Mezi jednotlivými roky měření jsou sice dílčí rozdíly, ty však nelze interpretovat jako zásadní změnu trendu. V mezinárodním měřítku patří ČR mezi země s velmi vysokou spotřebou alkoholu. To má samozřejmě negativní zdravotní, sociální a ekonomické dopady.
Pití alkoholu má silný vztah ke kouření tabáku. Mezi umírněnými konzumenty alkoholu je jen 22,7 % kuřáků, tedy o 1,7 procentního bodu méně než v celé populaci, avšak mezi rizikově a škodlivě pijícími je kuřáků výrazně více (32,8 %, resp. 44,6 %). U excesivních konzumentů alkoholu se zdravotní rizika násobí kvůli souběžnému působení rizikových faktorů souvisejících s kouřením.
Zbyšek Kupský
GRAFY – SZÚ, FOTO – archiv autora
To je vidět v „supermaketech“…