Amerika krásná i zrádná

Nebudu psát o americkém kontinentu ani o Spojených státech amerických, jak by si snad podle názvu mohl někdo myslet. Budu psát o skupině asi 25 krásných vápencových lomů v Českém krasu mezi obcemi Mořina, Karlštejn a Bubovice, nazývaných Amerika, podle nedalekého statku. Tyto krásné lomy dovedou být zrádné, resp. hrubá neopatrnost si tam může vyžádat i daň nejvyšší. Nejznámější jsou Velká Amerika, Malá Amerika, Mexiko, dvojlom Pusťák (někdejší lomy C a D, hlavní vstup do podzemí na západě), Přírodňák (s dvěma jeskyněmi, štolou spojený s lůmkem E), dvojlom Liščí (též Želva). Ponurou atmosféru má lom Svatyně, nevlídná a jezírkem vápenného mléka dlouhá léta zamořená je Stará Amerika, půvabný je lom Soví ráj, špatně přístupné jsou Černý sup, Západ, lom »B«… Západní soused Staré Ameriky je prakticky zasypán škvárou, severní soused Velké Ameriky byl změněn na skládku odpadů.

Základní (Stará) štola se razila od východu, z místa ležícího za východním okrajem Velké Ameriky, severně od obce Mořina. Vedla západním směrem přes Velkou Ameriku, Mexiko, už za mé první návštěvy Ameriky v únoru 1975 nepřístupnou, dodnes pracující Mlýnici vápence, Starou Ameriku, Malou Ameriku, Pusťák, Západ. V řadě štol byly po ukončení těžeb vytvořeny zásypy, takže se staly neprůchodné. Zkazky, že část podzemí Ameriky drží příslušníci Sboru národní bezpečnosti – policisté, či že Stará štola vede až do kláštera ve Svatém Jánu pod Skalou, se nepotvrdily. Tajemství Ameriky doplňoval Hagen, jenž se měl za druhé světové války zbláznit, po válce se měl uchýlit na Ameriku a živit se lidmi, zvláště pak uprchlými trestanci a těmi, kdo se zřítili do některého z lomů Ameriky. Kdo chce, ať tomu věří, včetně báchorky, že byl v květnu 1969 zabit policisty při nějakém zátahu. V jiném smyslu byly zajímavé skutečné postavy – šéf karlštejnské kriminálky major Kudláček (tak byl trampy zván) do roku 1983 a bábinka Kubrichtová.

Když ražba štoly narazila na ložisko kvalitního vápence, začal se lámat tak, aby sám padal dolů, do štoly, kde se nakládal na důlní vozíky a vyvážel na jedno ze tří významných ukončení vlečky z Rudné Hořelic severně od obce Mořina. Lámali, lámali, až spatřili nebe. Byla to těžká a nebezpečná práce. Vyžádala si řadu obětí na životech dělníků pracujících v lomech. Pomníku se ale nedočkali a při současné asociální vládě jistě jen tak nedočkají.

Ráj romantiků

Těžba vápence v lomech systému Amerika skončila v 50. letech pro vysoké náklady a značnou úrazovost. Přesunula se do nového velkolomu Čeřinka, ležícího severně od Mexika. Vápenec z Čeřinky se zpracovává v Mlýnici, na místo vápenců z lomů Amerika. Celá Malá Amerika, většina Velké Ameriky a menší část Mexika zalila skalní jezera. Do někdejších lomů začali chodit trampové a další romantici. Rozhodně je co obdivovat. Romantika nepřekvapivě láká. Zvláště, když za všechno špatné může major Kudláček se svými hochy. A pokud to nešlo přičíst na vrub policistům, tak byl viníkem Hagen. Mohl i za to, že kluci, kteří se přepravili na voru k terase Malé Ameriky, tam vešli do podzemí lomu a první se tam vzápětí zřítil do zatopené štoly. Suchá nit na něm nezůstala. A hlavně byli vinni skutečností, že se tam nečepuje pivo.

Do lomů se lezlo zpravidla stržemi, opatřenými železnými lany. Za mých mladých let to bylo poměrně bezpečné, pokud nebyl rozmoklý terén. Problém byl, že se sem tam někdo, nejčastěji pod vlivem alkoholu, do některého z lomů, nejčastěji do Velké Ameriky, zřítil a vážně a občas i smrtelně se zranil. Policistům to pak otloukali o hlavu. Poté zejména v létě dělali ve štolách a v lomech razie. Uzavřeli několik málo přístupů do Velké Ameriky a Staré štoly, vstoupili tam se psy, a koho chytili, tomu za neoprávněný vstup do lomu dali blokovou pokutu 20 Kčs (dnes by šlo asi na 120 Kč) a vyvedli ho z lomu. Tedy, pokud nechytali uprchlé trestance, kteří z neznámého důvodu považovali americké podzemí za bezpečnou skrýš. Mnozí návštěvníci brali policisty sportovně a pokutu zaplatili bez reptání. Někteří se ale vztekali a proklínali všechny svaté. Slyšel jsem dva puberťáky zpívat: »Tri dni mňa naháňali, ještě mňa nedostali…« Zvláště puberťáci si pochvalovali, že ve Velké Americe mnozí chodí a koupou se nazí. »Tatínku, kdybys viděl, jaké měla krásné k…,« bylo možné zaslechnout. Slyšel jsem o bitce v Mexiku, kam za soumraku na hulákající opilé návštěvníky vlítli policisté z Mlýnice. Protože návštěvníci byli agresivní, poznali donucovací postupy včetně dýmovnic. Po pacifikaci přišlo pokutování.

Nedoporučovalo se vzývat Hagena. Jeden mladík si stěžoval, že po vzývání Hagena dostal pokutu. Ne za vzývání Hagena, ale za kouření v lese, navíc ve státní přírodní rezervaci Karlštejn, dnes součásti světového přírodního dědictví.

Někteří viděli v Americe tehdy populárního boha Přírody. Jeho srdcem mělo být obtížně přístupné Mexiko. Slyšel jsem i stížnost, že si tam chtěli říci »ano« a předseda národního výboru, dnes bychom řekli starosta, je tam odmítl oddat s výmluvou, že je tam vstup zakázán. Chtít po ctihodném pánovi, aby kromě jakžtakž cest slézal strží do Velké Ameriky, pak procházel štolou, za pomoci lana vylézal strmou štolou a pak šel ještě lehce zatopenou (Starou) štolou, spojující Velkou Ameriku a Mexiko (+ následně zpět), bylo trochu moc.

Sem tam bylo slyšet na Velké či Malé Americe nádhernou hudbu, linoucí se z kytary. Je tam několik akusticky výborných míst. Štolami se chodilo obvykle s baterkou, někdy i jen se svíčkou. Sem tam ji sfoukl průvan, který ve Staré štole a některých jejích odbočkách nechyběl. Zhasnutí svíčky šlo na vrub Hagena. Nejistota byla, když se objevila svítící baterka v protisměru. Obvykle to byli jen jiní návštěvníci.

Na Ameriku jsem chodil obvykle na jaře a na podzim, choval se tiše a nenápadně, takže jsem s trochou štěstí nikdy policejním zátahem ohrožen nebyl. O to víc jsem štval jedince, kteří tam v opici hulákali nebo nechali řvát magnetofon. Když byli chyceni u ohně v lomu či u fůry odpadků, byla pokuta podstatně vyšší. Nejhorší provinění bylo začít před policistou blít. I to se některým podařilo. Pro chatku v Přírodňáku neměli policisté pochopení. Slyšel jsem od kluka s holkou, která měla bříško, že se zapomněli ve Svatyni, když tam v noci v předstihu před policisty vlítnul pes. V první chvíli byli v šoku, ale teď už se prý na mimino těší. Zlé bylo, když kamarád utíkal před policisty po skalním mostě přes dvojlom Liščí, uklouzl, spadl a těžce si zranil chodidla. Kvůli dvaceti korunám hrozící pokuty! Dlouho, dlouho se z toho úrazu léčil a pořádně nechodí dodnes.

Kubrichtova bouda byla vždy útočištěm turistů všeho druhu. Skýtala občerstvení, jídlo a do své kapacity i noclehy. Tam nemohl pokutovat návštěvníky utíkající od Pusťáku či Malé Ameriky ani major Kudláček. Bábinka ji i ve svém vysokém věku odmítala opustit, byť jí její dobře postavené děti nabízeli pohodlné a poklidné dožití. Když v roce 1984 zemřela, vandalové vzápětí vydrancovali její boudu. Bubovický potok, který dosud tekl vedle ní, se poté o kus výš nad Bubovickými vodopády žalem propadl do země a více ho nikdo neviděl. Dnes je na místě Kubrichtovy boudy původní bouda nová v režii ochrany přírody.

American Boys

Zajímaví byli »American Boys«. Parta mladých kluků, pečující o Ameriku po svém. Trampům doporučovali nechodit na Ameriku přes Karlštejn, protože tam si je v maskáčích fotili západní turisté a publikovali pak články typu »Česká mládež se nevzdává!« V nedalekém Srbsku policisté naopak leccos přehlíželi. Taková byla nepsaná dohoda.

American Boys doporučovali chovat se slušně jednak z důvodu ochrany přírody (odnášet si své odpadky patřilo mezi samozřejmosti, vcelku se dodržovalo i nerozdělávání ohňů), jednak proto, že slušně se chovající návštěvníky policisté obvykle nechávali. Některá zasypání štol mezi lomy American Boys prokopávali. Jednou policisté American Boys časně ráno, zřejmě na základě udání, u Malé Ameriky zpokutovali. Možná došlo k záměně Malé a Velké Ameriky, neboť tam poté policisté vyrazili tamní početnou sešlost pokutovat. Dopoledne si American Boys všimli poblíž Malé Ameriky začínajícího požáru lesa ve státní přírodní rezervaci Karlštejn (dnes součást světového přírodního dědictví). Rozdělal ho tam a posléze opustil neukázněný německý návštěvník. Jeden kluk běžel pro pomoc, ostatní se snažili hasit. Brzy byli na místě hasiči. Za pomoci vody z jezera z Malé Ameriky požár rychle uhasili. Když se Němec, který požár způsobil, v karlštejnské vinárně doslechl, že v lese hoří, podnapilý sedl za volant a pokusil se ujet. Brzy skončil v příkopu, kde ho policisté zatkli a následně ho American Boys pomohli usvědčit. Major Kudláček chlapcům poděkoval a doporučil připsat si čerstvě zaplacenou pokutu ke škodám na propáleném šatstvu. Němec zaplatil pokutu, hasební zásah i škodu, jen ať prý ho nevydávají do rukou těch »lesních ďáblů«.

Po roce 1989

Ti, kdo čekali zlepšení poměrů v oblasti lomů Amerika, byli spíše zklamáni. Policisté tam sice přestali dělat pořádek, pardon, totalitu, jenže tam zavládla svobodná demokratická anarchie a sem tam i pěstní právo. Coby totalitáři byli fyzicky napadeni pracovníci státní ochrany přírody jen proto, že si dovolili některé taky návštěvníky upozornit, že jsou v přírodní rezervaci a v lese a že by se podle toho měli chovat. V roce 1994 shořely za podivných okolností dvě chaty poblíž zničené Kubrichtovy boudy.

Za socialismu si americké lomy vyžádaly v průměru jeden těžký, někdy i smrtelný úraz za rok. Nyní to byly nejčastěji tři těžké úrazy, někdy i smrťáky, za rok. Prý, když máme svobodu, tak na lidských životech zas tak moc nezáleží.

Velká Amerika a Mexiko se spolu s privatizací Mlýnice dostaly do soukromého vlastnictví. Byl to prý danajský dar. Nový vlastník se pokusil zlepšit ochranu lomů před pádem osob lepším oplocením, ale při velké nekázni to nebylo nic platné. Zvažoval do lomu umístit medvěda brtníka, ale to mu nepovolili. Naštěstí. Ono by s medvědem bylo víc obětí než bez něj. Na Velké Americe nechal zasypat některé štoly, zvláště pak štolu pod strží na západě, která kromě »zborcené« měla oblíbené větve »krasová«, »terasová« a »ústící ve stěně sousedního Mexika vedle jeskyní«. Nechal odstřelit strž na západním okraji Velké Ameriky, ač se po ní při jejím vybavení železným lanem slézalo do lomu poměrně bezpečně. Od té doby se slézá mnohem nebezpečněji strží na východě lomu. Přibyl můstek ke skákání do jezera z velké výšky. Jestliže za horkých letních dnů bylo za socialismu ve Velké Americe »plno«, nyní tam bývá doslova »našlapáno«. Koupání v jezeru Velké Ameriky v létě jistě potěšilo kdekoho, stejně jako dnes.

Stará Amerika a lomy kolem Malé Ameriky se dostaly do správy ochrany přírody. Stará štola byla do jistě míry úspěšně uzavřena. Romantici jsou odkazováni na Den otevřených vrat. Samozřejmě bez romantiky. Že by se romantika stávala přežitkem?

V roce 1994 pracovník stráže Chráněné krajinné oblasti Český kras chytl skupinu ekologů ve velké strži Malé Ameriky. Prý co tu děláme, dostaneme pokutu… Když mezi námi spatřil exministra životního prostředí Ivana Dejmala, začal koktat: »Tebe, Ivane, nikdy, ne!« Rázem bylo vše v pořádku. Tedy, krátce na to jsme v sousedním Liščím lomu ucítili kouř. Onen pracovník tam vzápětí chytil mladíka u rozdělaného ohně. Dal mu pokutu.

Čeští turisté vyznačili žlutou barvou cestu z Mořiny k východnímu okraji Velké Ameriky. Tam postavili dvě vyhlídkové terasy do lomu. Převážně bílé strmé vápencové skály, tu a tam černý otvor štoly, terasa, hlavní cesta lomem ve směru Staré štoly. Žlutá dál pokračuje k Malé Americe a o kus dál se napojuje na červenou značku u Dubu sedmi bratří.

Snahy stíhat nekázeň byly stále nebezpečnější. Z úsporných důvodů skončily. Nebyl tu už major Kudláček, nebyli tu American Boys, selhávala státní ochrana přírody, heslem dne bylo bezzubé sobectví a hédonismus, tj. užívat si a na nic se neohlížet. Nemohl to kompenzovat kontroverzní experiment s bezzásahovou zónou na vrchu Doupňák, ignorující tamní existenci nepůvodních borovic černých a při kraji i invazního akátu.

Krvavé letošní léto na Americe

Možná se ptáte, proč to píšu. Jako pozvánku k návštěvě vyhlídky na Velkou Ameriku? Jistě. Ale také, 17. června 2023 se do Velké Ameriky zřítil a zabil návštěvník. 4. července 2023 potápění v jezeru Velké Ameriky nepřežil potápěč. Ze skály Velké Ameriky ho někdo filmoval. Při tom se zřítil do lomu a zabil se také. Ano, tři mrtvé si vyžádala Velká Amerika za pouhé tři týdny. Stojí to prý jen za pár novinových zpráv. Hodně smutné. Tak mě napadá, zda by se společnost neměla omluvit majoru Kudláčkovi a jeho lidem, že se snažili chránit životy a zdraví lidí, že lidský život měl tehdy mnohem větší hodnotu, než má dnes. Frázi typu »daň za svobodu« neberu.

Jan Zeman

FOTO – Ivana Cinková