Absolutně nesouhlasím se Šmardovým nálepkováním. Sociální demokraté přece také byli nesystémoví, říká člen vedení SOCDEM Mach

V Sociální demokracii (SOCDEM) roste po dalších prohraných volbách kritika směrem k vedení v čele s předsedou Michalem Šmardou. Jakým způsobem by se mohla nejstarší politická strana v zemi po dalším debaklu vydat, napověděl v rozhovoru pro iportaL24.cz Jan Mach, člen celorepublikového vedení SOCDEM za Jihočeský kraj. Ostrý kritik Šmardova vedení by nebyl ani proti širšímu levicovému spojení s ohledem k parlamentním volbám 2025…

Pojďme si na úvod porovnat čísla – 1,98 versus 8,74. Víte, co teď řeším?

To se přiznám, že ne.

Volební zisk vaší strany v Jihočeském kraji nyní, a před čtyřmi lety. Čím to podle vás je?

Ano, už je mi to zcela jasné… Především bych rád řekl, že po uplynulém víkendu nejsme v zastupitelstvu kraje po 22 letech, a to je smutné. Důvodů, proč to tak skončilo, je několik. Upřímně řečeno, volby do krajů jsou kombinací celostátních, parlamentních voleb a voleb jiného typu v čele s těmi komunálními. Vzpomínáte? Na rok 2008? Kdy oranžová tsunami v krajích na základě celostátních témat rozdrtila ODS!

Bohužel současná SOCDEM je nejasná, nečitelná a dá se říci, že aktuální celostátní témata nezvládá uchopit. Je nejednoznačná v tom, že lidé ji vnímají jako stranu, která by v případě, že by se dostala k moci, spolupracovala se současnými vládními stranami.

A druhý důvod, proč volby v jižních Čechách dopadly, jak dopadly, spočíval v tom, jak byli biti všichni koaliční partneři ODS. Hejtman Kuba všechno dění šikovně obrátil na sebe a ve spolupráci s médii si vybudoval skvělé PR.

Takže šlo o kombinaci obou vlivů, navíc v našem případě vstoupilo do hry i to, jak nám, bohužel, co se týká celostátní kampaně, nepomáhalo vedení, dnes již naštěstí dosluhujícího, předsedy Šmardy.

V čem vám nepomáhalo především? Nejezdilo na mítinky?

To není o jezdění na mítinky. Jako klíčové vnímám, jak je sociální prezentována vedením. A vím, o čem mluvím! Ústy našeho předsedy jsme stranou kritickou vůči vládě, a pak mě šokuje sdělení, kdy Michal Šmarda vystupoval před novináři a odpovídal na to, který ministr z vlády – té špatné, jak říkal, a navíc málo důrazně – je nejlepší. On jmenoval Jana Lipavského! U našich potenciálních voličů jsou taková vyjádření strašná. On dostane otázku, s kým by chtěla Sociální demokracie spolupracovat, a on v podstatě řekne, že s nikým. Je kritický vůči vládě, ale zároveň jsou pro něj nepřijatelné strany populistů a extrémistů, jak je označil on sám. A já s tímhle nálepkováním absolutně nesouhlasím, je to pro mě naprosto nepřijatelné. V našem právním řádu jsou politické strany a hnutí řádně registrovány u ministerstva vnitra. A ty extremistické nemůžou existovat! To, že je vidění jiných subjektů jiné než u přítele Šmardy, to přece neznamená, že je musím hned odsoudit.

Před čtyřmi lety se komunisté nedostali přes pětiprocentní hranici, nyní mají čtyři zastupitele a vy žádného. Jaký je to pro vás signál? Nebylo by bývalo lepší jít s nimi bok po boku v širší levicové koalici po vzoru Ústeckého kraje?

Signál? To nevím. Každopádně to není správně volená taktika od našeho předsedy, který nepochopil celé dění. Naprosto netaktické bylo pozvání resp. nepozvání Kateřiny Konečné na schůzku levicových stran. S odůvodněním, že odmítá spolupráci s populisty a extrémisty. Proč to říkám? Protože my tady na Táborsku jsme na indexu. Ve Veselí nad Lužnicí jsem udělal koalici s komunisty, v Táboře bylo ještě širší předvolební uskupení, kromě KSČM i s SPD – a funguje to dobře. Jsou to formace, které nebyly pod značkou jedné strany, a v Táboře jsme udělali skoro 15 procent, ve Veselí okolo deseti. Pomáhal jsem i v Soběslavi komunistům a jejich lídryni Kateřině Jirousové utvořit kandidátku Pro Soběslav z bývalých členů Sociální demokracie. A taky bych mohl pokračovat.

O příštím víkendu se koná sjezd SOCDEM. Bude pohřební? Nebo vidíte nějaké stébélko, kterého by se strana mohla chytit?

Pohřební, nebo nepohřební? To je otázka. On být pohřební nemusí. Byla strategická chyba nechat Michala Šmardu ve vedení už na posledním sjezdu. Nevolil jsem ho a nedal mu důvěru. Mě nepřesvědčil, já tehdy podpořil bývalého ministra kultury a zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. A to z mnoha důvodů. Je viditelný, má skvělé rétorské schopnosti. Přes neúspěch v eurovolbách, za nějž on sám rozhodně nemohl, souhlasím s jeho názory a navíc za sebou nemá žádné nepříjemné skandály. Na něj se nedá nic vytáhnout! Byl bych rád, aby SOCDEM vedl v kombinaci s Janou Maláčovou právě on, přičemž by měl větší část odpovědnosti.

Sociální demokracie kromě Kraje Vysočina neuspěla v žádném z krajů, kde kandidovala pod svojí značkou. KSČM zase zaznamenala prohru v jediném kraji – Karlovarském – kde nešla do volebního boje jako STAČILO! Je tedy konec renomovaných značek? Proč je obě strany skrývají? Neklamou voliče, jak naznačují některá média?

Přiznejme si, že i ODS značku v jižních Čechách umně skrývá. Ono je to strašně složité, protože i my jsme měli v posledních obecních volbách ve Veselí nad Lužnicí nebo v Soběslavi jiné názvy kandidátek. Je lepší, když vás kandiduje víc, a určitě to není tím, že nějak klamete. Já značku SOCDEM nijak neskrývám, ale říkám, že byla strategická chyba, když se strana připravila o značku ČSSD, která se v podstatě táhne od první republiky.

Tu značku si následně přisvojila jiná strana. Vyčtete to tehdejší České suverenitě, nebo vašemu vedení, které nedokázalo věci právně ošetřit?

Však se podívejte, že do současné ČSSD – České suverenity sociální demokracie přešla spousta lidí, kteří neviděli svoji realizaci v rámci Sociální demokracie. Upřímně řečeno, mě to vůbec neudivuje. Některé názory prezentované současným vedením naší strany jsou pro mě jen těžko skousnutelné.

U nás je sociálně-demokratická politika rodinnou tradicí. Strýc byl zakládajícím členem strany ve Veselí nad Lužnicí. Ale od té doby šel vývoj špatným směrem a dovršil to právě přítel Šmarda.

Když máte na své straně média, není to dobře a musíte zpozornět. Vzpomínám si, jak novináři přizvukovali tomu, když se házela vajíčka po Paroubkovi. A to byl pro nás znak toho, že něco děláme dobře. Šmarda měl odstoupit už po eurovolbách, kdy se mělo pokračovat v rétorice Lubomíra Zaorálka. Tehdy byla ještě možnost něco napravit, ale dopadlo to, jak dopadlo.

Vrcholem je označení určité části politického spektra za extrémisty a populisty. Kdo je vlastně populista? Ten přece chce to, co lid! A to je v pořádku, ne? Politická strana by měla oslovovat občany a plnit jejich přání. A vědět koho a jakou část chce reprezentovat. Ovšem na to se ze strany přítele Sobotky a za doby jeho předsednictví zapomnělo. Začala se hledat progresivistická témata a oslovovat liberální voliči městského typu. Prostě cesta do pekel…

Čili jste tím, kdo by propagoval spojení Sociální demokracie s komunisty a dalšími levicovými stranami s ohledem na sněmovní volby příštího roku? Nebo máte v hlavě i jinou cestu?

Mně spojení na levici vůbec nevadí. Jsem si jistý, že sociálně-demokratický proud nikdy nezanikne, pouze hrozí, že ho uchopí někdo jiný. Je to relevantní směr, který přinesl hodně dobrého. A řeči o nesystémových stranách? To je zcela chybné vnímání! Uvědomte si, že sociálně-demokratická strana byla v 19. století de facto nesystémovou stranou. Systém říkal, že je správné, když se hlasy ve volbách měří podle majetku do kurií. Sociální demokracie se vůči tomu vymezila. Stejně jako vůči tomu, že je správné, když ženy nemohou volit. Co je potom systémovost a nesystémovost?

Tudíž – abychom to shrnuli – jste pro vznik koalic na půdorysu STAČILO!, jejichž součástí by byla i SOCDEM?

Formu spojení v rámci jakýchsi koalic bude potřeba přesně definovat na základě jednání. Nic ale nesmí být překážkou dopředu. Je to ale osobní názor Jana Macha, na kterém až tak úplně nezáleží…

Petr Kojzar

FOTO – archiv Jana Macha