Experiment s dietou, který trval 31 měsíců, vědci prováděli na 38 makacích (původně jich bylo 43, ale dva z nich dietu nedrželi a tři v průběhu experimentu uhynuli). Během experimentu opice, které se stravovaly západní stravou bohatou na živočišné tuky a bílkoviny, přibraly dvakrát více než skupina, která se stravovala středomořsky. Většina nadváhy »západních« opic pocházela z tuků, přestože na konci období jedly méně.
Středomořská strava se skládá především ze zeleniny, ovoce, mořských plodů a drůbeže, na rozdíl od západní stravy, která oplývá živočišnými tuky a bílkovinami, červeným masem a zpracovanými potravinami (které jejího konzumenta vystavují zvýšenému riziku rakoviny). Středomořská strava je považována za zdraví prospěšnou, například zlepšuje kognitivní schopnosti člověka. Až donedávna však neexistovaly žádné dlouhodobé studie, které by zkoumaly vliv této diety na přibývání na váze a příjem kalorií. Vědci z USA se to rozhodli napravit a srovnali středomořskou dietu se západní dietou tím, že provedli studii na makacích.
Studie trvala 31 měsíců, což podle vědců u makaků odpovídá 8-12 letům lidského života. Makakové byli rozděleni do dvou skupin, které byly nejprve krmeny běžnou laboratorní stravou pro opice, aby se »vyrovnaly«, a poté, po šesti měsících, byly převedeny na západní a středomořskou stravu.
Vědci vypočítali složení západní stravy tak, aby se co nejvíce podobala tomu, co jí průměrná Američanka ve věku 40-49 let (podle údajů amerického ministerstva zemědělství). Zahrnovala potraviny, jako je kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy (složka, která se v USA hojně používá jako zdroj sacharózy, například v Coca-Cole), kukuřičný olej, sádlo a hovězí tuk. Středomořská strava obsahovala mimo jiné rybí moučku, vlašské ořechy, fazole, banány, jablečné pyré, rajčatový protlak a olivový olej. Celkově byly obě diety sestaveny tak, aby měly stejný počet kalorií a přibližně stejný poměr sacharidů, bílkovin a tuků a obsah cholesterolu.
Během dietního pokusu vědci sledovali, jak se u zvířat mění tělesná hmotnost, hmotnost tělesného tuku, příjem kalorií a fyzická aktivita.
Ihned po přechodu z laboratorní stravy na experimentální stravu se příjem potravy u makaků ze západní stravy dramaticky zvýšil: jejich příjem činil 80 kcal na kilogram tělesné hmotnosti oproti 68 kcal/kg u jedinců ze skupiny se středomořskou stravou. Poté však začala chuť k jídlu u skupiny se středomořskou stravou stoupat a u skupiny se západní stravou klesat a přibližně na rovníku experimentu, v 15. měsíci, se skupiny v příjmu energie vyrovnaly a poté »středomořská« skupina předstihla »západní« skupinu.
Sledování chování zvířat ukázalo, že makakové na západní stravě byli aktivnější, což se však neprojevilo na přírůstku hmotnosti.
Vědci se domnívají, že obezitu při západní stravě lze přičíst především složení tuků, které byly součástí obou diet.
Přestože se obě diety nelišily v množství kalorií a poměru sacharidů k bílkovinám a tukům, rozdíly ve složení tuků byly poměrně výrazné. Západní dieta obsahovala přibližně o třetinu více nasycených mastných kyselin než středomořská dieta. Středomořská strava měla zase nejvíce mononenasycených mastných kyselin, zatímco obsah polynenasycených mastných kyselin se tolik nelišil: jen o 6 % více než v západní stravě. Dobrá chuť k jídlu u makaků západní stravy na začátku pokusu pravděpodobně souvisí se složením tuků – předchozí studie na hlodavcích ukázaly, že strava s nasycenými tuky vede k přejídání.
Kromě nepříjemných účinků západní stravy vědci zaznamenali také nárůst hmotnosti jaterního tuku u jedinců, kteří byli na západní stravě – o 40 % oproti 14 % u skupiny se středomořskou stravou – a zvýšení hladiny inzulinu v krvi, což lze charakterizovat jako předdiabetický stav.
Autoři práce se domnívají, že středomořská strava chrání před přejídáním, obezitou, snižuje riziko cukrovky a může být prospěšná pro osoby se zvětšenými játry.
(cik, TASS)