Vládní strany podvedly voliče, kritizuje blanenský zastupitel Emil Pernica

Volby za volbami, taková je Česká republika tohoto desetiletí. K volebním urnám občané nepůjdou akorát v roce 2027, jinak je každým rokem, po celých deset let, čeká nějaká politická volba, byť na různých úrovních. V září jsou na programu volby do obecních zastupitelstev a strany se pro ně spojují do různých koalic. I levicové strany se spojují napříč republikou, ovšem například v Blansku postavila KSČM svoji vlastní kandidátku v čele s dlouholetým zastupitelem města Emilem Pernicou. I on však přiznává, že lidé se pod vlivem otrávenosti nemají zájem veřejně angažovat. Kdo za to může? Čí je to vina? Nejen o tom je rozhovor tohoto mladého politika, který v profesním životě pracuje jako učitel, pro iportaL24.cz.

Blíží se komunální volby a v souvislosti s nimi mě napadá jedna glosa. Vojtěch Filip, bývalý předseda KSČM, v rozhovoru pro iportaL24.cz prohlásil, že ještě jedny takové volby, jako byly ty loňské, parlamentní, a už žádné další nebudou. Souhlasíte?

Ano, s naším bývalým dlouholetým předsedou souhlasím. Proč? Protože tento způsob demokracie zdá se být poněkud nešťastný. Ale nechme nyní literární díla stranou. Ten podvod, co spáchaly na voliče koalice SPOLU a PirSTAN, lidi od dalších voleb odradí. Trpaslíci typu TOP 09 či KDU–ČSL balancující na hraně by se samostatně do Poslanecké sněmovny nedostaly. Tyto ministrany se schovaly pod honosný jednorázový projekt nazvaný SPOLU či PirSTAN. Kdyby kandidovaly samostatně, výsledek voleb by dopadl úplně jinak. A již nyní víme, že snad každá vláda by byla lepší než ta současná.

Když se vrátím k podstatě otázky, tak lidé propadají skepsi a mají pocit, že jejich hlas má ještě nižší hodnotu než kdykoli před tím. Běžný občan si řekne, ať volím, jak volím, ti nahoře si to stejně udělají tak, jak chtějí, shrábnou funkce, služební auta, peníze, dosadí si tam svoje nohsledy a mě k tomu vlastně nepotřebují. To vede k hluboké frustraci z politiky, k rezignaci na veškeré úsilí a stáhnutí se do své skořápky.

Za měsíc se konají komunální volby. V řadě obcí byl problém složit alespoň jednu kandidátku. Proč asi. Lidé jsou tak otrávení, jak se dnes dělá politika tam nahoře, že nemají sebemenší zájem se veřejně angažovat.

Co je podle vás hlavním důvodem, že se KSČM stala mimoparlamentní stranou?

Mluvili jsme o generační obměně, ale zapomněli jsme nebo jsme ji spíše nechtěli realizovat. Nasadili jsme okoukané obličeje, které už netáhly. Zbytečně jsme se mezi sebou hádali a zapomněli na problémy běžných občanů. Zmizeli jsme z ulic, přestali jsme dělat kontaktní kampaň, přitom nám tento druh kampaně vždycky šel.

No a co je nejvíc smutné: dnes nevyhrává volby subjekt s nejlepším, s nejpropracovanějším volebním programem, který nejvíce myslí na lidi, nýbrž ten kdo má na bankovních účtech nejvíce miliónů na billboardy, plakáty, sociální sítě, a brigádníky, kteří roznesou co nejvíce letáků. Obal zvítězil nad obsahem, povrchnost zvítězila nad promyšleností, a to mě mrzí.

Jaké cesty tedy podle vás vedou k tomu, aby KSČM znovu nabyla důvěry veřejnosti? Co udělat, a čeho se naopak vyvarovat?

Musíme se zase přiblížit lidem, vrátit se ke kontaktní kampani, otevřít se veřejnosti, řešit problémy občanů. A také omlazovat kandidátky od samotného čela. V Blansku se nám to například v komunálních volbách povedlo.

Čeho se vyvarovat, to je celkem jednoduché. Nehádat se, nepomlouvat se za zády, táhnout za jeden provaz, nedělat intriky. Když se tomuhle vyhneme, lidé si toho všimnou, ocení nás a vyšlou zpět do parlamentu.

Pětikoalice Petra Fialy bude za chvíli ukrajovat rok od svého vládnutí. Jakou známku byste ji udělil?

Pracuji jako učitel, takže známek jsem udělil poměrně dost. Při každém zkoušení či písemce se vždycky snažím ze studentů dostat to nejlepší, a když vůbec nevědí, tak alespoň něco. U současné vlády, ať se snažím sebevíc, nemůžu najít nic správného, nic pozitivního.

Vláda rozhazuje miliardy za zbraně pro Ukrajinu, ale rodinám s dětmi pošle drobky ve formě jednorázových 5000 Kč. A to jen rodinám s dětmi do 18 let. Co ale rodiny, ve kterých mají maturanty, těm už může být 19 let – nebo co rodiny podporující své děti na vysokoškolském studiu? Těch se to nehorázné zdražování netýká?

Piráti se chlubili, jak zajistí pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku. Kde je realizace tohoto slibu? Ceny bytů se utrhly ze řetězu, lidé stavící domky nemají šanci s rostoucími cenami stavebních materiálů své příbytky dostavět. Kde je pomoc, kde je nějaký plán vlády? Myslí si, že těch 5000 Kč to všechno vyřeší? Arogantní ministr průmyslu a obchodu pořád mluví a mluví o úsporném tarifu. Ale jeho zveřejněné parametry se také nejeví jako dostačující.

Dále se vláda chlubí, že se Česko odstřihne od závislosti na ruském plynu. Ale za jakou cenu? Kolikanásobně se ten slavný neruský plyn prodraží? Bude ho vůbec dostatek? Já třeba necítím potřebu odstřihávat se od ruského plynu, pokud bude levnější než ten neruský.

Ministr financí prohlašuje, že je zapotřebí utáhnout si opasky. Já jsem si ale tento pomyslný opasek ještě ani nepovolil. Takže ať se snažím, jak se snažím, nenašel jsem na práci vlády nic pozitivního. V takovém případě mi nezbývá nic jiného, než vládu hodnotit pětkou.

Řeší podle vás vláda dostatečně inflaci? A pokud odpovíte ne, což se zřejmě dá očekávat, jaký lék by podle vás zabral?

Vláda se rozhodla, že o inflaci bude mluvit, a doufá, že to stačí. Samozřejmě, že to nestačí. Ano, mluvit o problému je důležité, pak jsou ale nezbytné činy a ty vláda nedělá. Možná se bojí, možná ani neví, co s tou inflací dělat. Přitom se stačí rozhlédnout po Evropě. Zastropovat ceny energií a pohonných hmot, snížit nebo dočasně zcela zrušit DPH na základní potraviny a služby, to se mi jeví jako rozumný nápad a recept na inflaci.

Známý se nedávno vrátil z dovolené Maďarska a pochvaloval si, jaké tam jsou ceny. Jsou příznivé i pro turisty. A všechno je propojené. Maďarská vláda pro místní motoristy drží ceny benzinu kolem 30 Kč, sazba DPH na potraviny a základní služby je nízká. Tato opatření pomáhají nejen místním fyzickým osobám, ale také podnikům, protože mají nižší vstupy, tím pádem i nižší ceny pro konečné zákazníky. Ty nižší vstupy mají díky tamní vládě všechny firmy – výrobci, zpracovatelé, hoteliéři, restauratéři… Spokojení jsou tak všichni. Díky podpoře vlády mají pak maďarští podnikatelé i konkurenční výhodu v zahraničí.

Podobně k tomu přistoupili i v Polsku a docela to funguje. Tyto země leží ve střední Evropě, nejsou od nás vzdáleny stovky či tisíce kilometrů. Navíc Maďarsko a Polsko jsou členy Visegrádské čtyřky, kam patříme i my. Tyto státy jsou nám tedy blízké. Proč tento recept nezavedla i vláda ČR, je mi záhadou. Možná je to proto, že se Maďarsko ani Polsko nebojí jít do střetu s EU, když hájí zájmy svých občanů, zatímco současná vláda Petra Fialy se bojí jakéhokoli střetu. Ale o tom je přece politika. Politika není jen o tom poplácat se po zádech. Politika je o jednáních, často vyhrocených, kde se musí hájit zájmy občanů daného státu. To ale současná česká vláda neumí.

Je správně, že ČR i některé další země EU a NATO posílají zbraně na Ukrajinu?

Především to není naše válka. Nechápu, proč se do toho celá Evropa – až na výjimku typu Maďarska – nechala tak snadno a rychle zatáhnout. Ukrajina není členem EU ani paktu NATO. Chápu, že civilní obyvatelstvo muselo před těmi nejzuřivějšími boji utéct. Zejména Česká republika, Polsko a Slovensko se zachovaly velice solidárně a uprchlíkům pomohly materiálně i finančně. Zásadně ale nesouhlasím s tím, aby se na Ukrajinu dodávaly zbraně. Konflikt se tím jen prodlužuje a zbytečně umírají další a další vojáci i civilisté.

Jak jsem již řekl, není to naše válka, ale vláda České republiky neustále schvaluje vysílání dalších zbraní a vojenské techniky na Ukrajinu. Stojí to miliardy korun. V době, kdy raketovým tempem rostou ceny plynu, pohonných hmot, základních potravin, inflace je nad 17 procenty, důchodci a rodiny s dětmi se strachují, jestli neskončí na ulici, tyto miliardy nutně potřebujeme na pomoc pro naše lidi, tedy občany ČR. Všichni členové vlády si musí uvědomit, že v první řadě jsou zájmy českých občanů, a až pak je vše ostatní.

Dalším významným zahraničním tématem je návštěva Nancy Pelosiové a následně i pětičlenné delegace amerických kongresmanů na Tchaj-wanu. Je to krok podporující demokracii, nebo naopak narušení principu jedné Číny?

Tato zbytečná návštěva jen vlila další napětí a nesváry do již tak vyhrocené mezinárodní situace. Máme zde konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, který zdaleka není lokální, díky tomu, že se do něj plete téměř celá EU a USA. A právě USA se pokouší rozehrát další válku, tentokrát na čínském území. Vidím v tom snahu Spojených států vyvolávat konflikty po celém světě, aby oslabily místní ekonomiky a samy se pak pasovaly do role světového četníka. Přitom by se USA měly starat zejména samy o sebe. Spojené státy mají spoustu svých problémů, které by měly řešit – migrace lidí ze států Latinské Ameriky, války drogových kartelů, střelba na civilisty je tam na denním pořádku…

Asi je to zažitý zvyk každé americké administrativy, která přemýšlí následovně. »Mám spoustu vnitřních problémů, které neumím řešit, tak se budu montovat do mezinárodních konfliktů, abych mohla svým lidem říct – starám se o světový mír…« Doba světových četníků skončila. Zpackaná 20letá mise v Afghánistánu je toho důkazem. Americké administrativě to ale pořád nedochází, je poněkud natvrdlá.

Trvám na tom, aby se ČR držela politiky jedné Číny, je to politická linie, která tady byla zavedena v minulosti a osvědčila se nám.

Kandidujete do zastupitelstva města Blansko. S jakým programem? Případně v jaké koalici?

Pro volby do blanenského zastupitelstva se nám podařilo sestavit silnou kandidátku lidí, kteří jsou úspěšní ve svých civilních zaměstnáních a nyní jsou tito lidé připraveni pracovat ve prospěch blanenských občanů. Jaký je náš program? Ve zkratce: pomoci blanenským občanům.

Současná »čtyřkolka« ve složení ODS, KDU–ČSL, ČSSD a Volba pro Blansko, což jsou skrytí STANaři, se příliš od celostátní »pětikolky« neliší. Až na výjimky, na co sáhli, to pokazili. Zde je několik příkladů. Provozování soustavy centrálního zásobování teplem blanenská »čtyřkolka« svěřila soukromé firmě. Od konce roku 2021 se blanenským občanům a firmám neustále zvedají zálohy za cenu tepla. V roce 2017 stál 1 GJ tepla 535 Kč včetně DPH. Na rok 2021 se sice schválila cena za 1 GJ ve výši 518 Kč včetně DPH, ovšem od listopadu roku 2021 se téměř ztrojnásobila. A zdůvodnění firmy – nepředvídatelné zdražení plynu na světových trzích. A co s tím udělalo vedení města? Vůbec nic. Dodnes neví co s tím.

Přitom KSČM navrhovala operativní řešení, aby se rozdíl mezi původní a navýšenou cenou občanům zaplatilo z městského rozpočtu. Vedení to odmítlo, jako nesystémové. Přitom oni sami žádné jiné řešení neměli. Nyní prosazujeme, aby soustavu centrálního tepla provozovala městská společnost. To je jediná možnost, jak budeme mít cenu tepla pod kontrolou.

Jako další příklad neschopnosti současného vedení bych uvedl protlačení výstavby nového obchodního centra, které se staví proti současnému obchodnímu centru. Podotýkám, že jsme dvacetitisícové město, a jsem si jistý, že dvě obchodní centra naproti sobě dlouhodobě nevydrží. Navíc stavba má několik let zpoždění, harmonogram se nedodržuje, je to celé pochybné. Fotbalový klub hrál druhou nejvyšší soutěž, byl to obrovský úspěch, ale ke konci sezóny došly peníze na provoz, a že se sezóna vůbec dohrála, bylo zásluhou realizačního týmu, město vůbec nepomohlo.

Dále chceme zrušit pochybnou reorganizaci městského úřadu, která posloužila jen k odstranění nepohodlných úředníků, kteří sice byli pracovití, ovšem nebyli dostatečně loajální k vedení města. Chceme více naslouchat občanům ze všech koutů města, protože to současná koalice nedělá apod.

Kandidujeme samostatně, jako KSČM. Kandidátku jsme ovšem otevřeli široké veřejnosti a přineslo to kýžené ovoce. Přihlásili se nám nestraníci všech věkových kategorií, kteří chtějí pracovat pro blanenské občany v dresu KSČM.

Jak byste tedy zhodnotil, když už jsme byli u toho známkování, čtyři roky stávající blanenské koalice?

Jelikož blanenská »čtyřkolka« pracovala v podobném složení jako celostátní »pětikolka«, bude známkování dost podobné, ale pěkně postupně. Vedení města se podařilo po asi dvacetiletém zpoždění zahájit stavbu mostu z ulice Fügnerova přes řeku Svitavu a železniční trať. Snad se to podaří dokončit. To se dá označit za plus, tím to ale asi končí.

Mínusů je celá řada. Současné vedení nechalo svou liknavostí téměř spadnout budovu městských lázní. Veškeré plavecké oddíly musí trénovat v jiných destinacích vzdálených od Blanska 15 a více kilometrů, nemluvě o školách či veřejnosti. Při dnešních cenách pohonných hmot se plavání blanenským občanům hodně prodraží. Do toho zpackaný projekt obchodního centra, o kterém jsem již mluvil. Vedení zaspalo při populačních změnách, a proto jsou kapacity v mateřských školách nedostatečné, děti jsou odmítány nebo nuceny chodit do školky přes celé Blansko. Na tento problém jsme jako zastupitelé za KSČM poukazovali dlouhodobě. Nikdo nás neposlouchal. Vedení města hodilo odběratele centrálního tepla přes palubu a vůbec se o ně nestará.

Ještě taková perlička. Současný starosta Blanska za ODS Crha je zároveň radním Jihomoravského kraje. Jedná se o jasnou kumulaci funkcí. Když si s ním, jako zastupitel, potřebuji domluvit schůzku, je to na týdny. A kolegou pana Crhy v krajské radě je jistý pan Lukl – předseda Svazu měst a obcí. A tento pan Lukl ocenil starostu Blanska Jiřího Crhu cenou nejlepšího starosty obce v Jihomoravském kraji. Ať si o nestrannosti této »soutěže« udělá každý obrázek sám. Myslím si o tom své.

Když k tomu přičtu, že současné vedení města neumí přijímat kritiku, protože po výraznější kritice město v čele se starostou podávalo trestní oznámení a opozice byla předvolávána k výslechům na policii, opět mi nezbývá nic jiného, než hodnotit současný výkon blanenské »čtyřkolky« ODS, KDU–ČSL, ČSSD a Volby pro Blansko známkou 5.

Společně s volbami do zastupitelstev se v září volí i do třetiny Senátu. Jak byste zhodnotil jeho roli v politickém systému ČR? Není horní komora tak trochu zbytečností?

Naprosto s vámi souhlasím. KSČM považuje Senát za zbytečnou instituci od svého vzniku. Musím se smát tomu Havlovu zdůvodnění – pojistce demokracie. Spíše bych to přeformuloval, jako odkladiště vysloužilých politiků. To se nezměnilo, vždyť v něm sedí tři neúspěšní kandidáti z minulé prezidentské volby. Tento fakt moji formulaci jen potvrzuje. Jsem zastáncem jednokomorového parlamentu. Na Slovensku to funguje, převzal bych jejich model. Roční provoz Senátu stojí desítky, ne-li stovky miliónů ročně, dokázal bych si představit smysluplnější využití těchto peněz. Jsme malá země a jednokomorový parlament by nám postačoval. Vždyť prezident ČR každý zákon posuzuje. Má prezidentské veto a může vrátit zákon k opětovnému projednání do Poslanecké sněmovny. Pojistku demokracie bych tedy spatřoval spíše ve funkci prezidenta.

Ano, dalšími volbami budou počátkem roku právě ty prezidentské. Kterého z kandidátů byste rád viděl na Hradě, a kterého naopak vůbec ne? A proč?

Respektuji rozhodnutí Ústředního výboru KSČM, který podpořil nominaci Josefa Skály jako občanského kandidáta. V okrese Blansko se aktivně zapojujeme do sběru podpisů v jeho prospěch. Dále mě potěšila oznámená kandidatura předsedy ČMKOS pana Středuly. Po Josefu Skálovi je to jedna z mála veřejně známých osobností, jež se nebojí otevřeně a velmi tvrdě kritizovat chyby stávající vlády. Zároveň se nebojí s vládou jednat v tváří v tvář. Současně je to člověk, který umí oslovit masy a mobilizovat je. Tito dva kandidáti by jistě hájili zájmy dolních deseti miliónů obyvatel v prezidentském úřadu velmi dobře.

Nechci mluvit o tom, koho bych na Hradě viděl nerad. Spíše nechápu ten široký zástup kandidátů, kteří se o prezidentský úřad chtějí ucházet. Je to snad přes 20 lidí. Mám pocit, že někteří kandidáti nemají soudnost a nechtějí si přiznat, že nemají šanci.

Věřím, že si občané dají při prezidentské volbě záležet. Že si prostudují programy kandidátů, jejich historii a že vyhraje ten, který bude pracovat ve prospěch dolních 10 miliónů obyvatel ČR.

Petr Kojzar