16 procent neví, co se 17. listopadu 1989 stalo, každý čtvrtý nyní žije v nesvobodě

Podle 47 procent lidí jsou nyní ceny zboží horší a podle pětiny je ve srovnání s dobou před rokem 1989 horší také školství. Obavu, že v budoucnu přijdou o svobodu, má přes 60 procent Čechů. Zároveň si každý zhruba čtvrtý myslí, že už nyní v nesvobodě žije. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK, kterého se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let.

Svobodu volit považuje jako velmi důležitou 69 procent lidí, svobodu projevu tak hodnotí 68 procent a svobodu cestování 64 procent respondentů. Téměř 72 procent dotazovaných označilo za velmi důležitou volbu povolání. Většina dotázaných (56 procent) je přesvědčena o tom, že ve srovnání s dobou před rokem 1989 mají lidé lepší životní úroveň, 54 procent věří, že jsou lepší pracovní příležitosti, 67 procent pochválilo svobodu projevu a 79 procent větší možnosti cestování.

Průzkum také zjišťoval, jak lidé 17. listopad vnímají a co od něj očekávají. Kolem 16 procent dotázaných nevědělo, co se 17. listopadu 1989 stalo. Zhruba dvě pětiny občanů očekávají od 17. listopadu diskusi o současnosti a budoucnosti, přes 31 procent připomínku historie a 29 procent pietní akty.

Téměř polovina dotázaných se nepovažuje za občansky aktivní. V den svátku, 17. listopadu, nedělají dvě třetiny respondentů nic neobvyklého, doma či na vzpomínkových akcích si ho připomíná 12 procent lidí a zhruba sedm procent by na vzpomínkovou akci vyrazilo, pokud by v okolí jejich bydliště nějaká byla.

Přes polovinu Čechů (zhruba 54 procent) se domnívá, že se lidé neměli před rokem 1989 lépe. Podle 17 procent se naopak lidé měli lépe před sametovou revolucí. Nejčastěji si to myslí lidé z nejstarší generace, s nižším vzděláním a také nižšími příjmy. »Při srovnání s dobou před rokem 1989 se nyní dle vnímání obyvatel máme nejen celkově, ale i ve většině konkrétních aspektů lépe,« uvedl Jan Burianec ze STEM/MARK.

Dnešní dobu hodnotí podle Buriance pozitivněji především mladí lidé do 30 let, s vysokoškolským vzděláním, s vyšším příjmem a Pražané či obyvatelé velkoměst. »Pochybnosti jsou u některých členů pozdně ekonomicky produktivní generace (45 až 64 let), která má nižší příjem a může se tak cítit potenciálně ohrožená. Jako lepší než před rokem 1989 nyní Češi vnímají životní prostředí, jako horší naopak vidí solidaritu mezi lidmi. Co bylo nejvíce vnímáno lépe před rokem 89 než v dnešní době, je dostupnost bydlení,« řekl Burianec.

Více než dvě pětiny dotázaných se domnívá, že se zhoršila kvalita potravin. Kvalitnější potraviny jsou v současnosti podle zhruba třetiny lidí a 12 procent si myslí, že je kvalita stejná. Optimističtější v názoru na potraviny jsou především lidé v Praze.

Lidé, kteří tvrdí, že nyní jsou ceny lepší, jsou v menšině. Téměř polovina si myslí, že jsou horší než před rokem 1989. Zhruba polovina je ale přesvědčena, že mají lidé nyní větší kupní sílu.

Přestože převládá názor, že školství i zdravotnictví je v současnosti lepší, čtvrtina lidí u školství a pětina lidí u zdravotnictví je přesvědčena o opaku. Kritická je především nejstarší generace. Podle nejstarších lidí chybí v české společnosti solidarita.

V názorech na bezpečnost jsou lidé rozděleni – podle 40 procent dotázaných se zhoršila, podle stejného podílu je tomu naopak. V otázce kriminality převládají lidé, kteří myslí, že se zvýšila. Také u těchto srovnání vývoj po roce 1989 hodnotí negativně hlavně nejstarší generace a skupina s nejnižšími příjmy. U starších lidí ale převládá názor, že se zlepšilo životní prostředí.

(zmk)