AKTUALIZOVÁNO
Oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o povolání zhruba 300 tisíc mužů ze záloh do aktivní služby vyvolalo na Západě vesměs euforii. Politici se radují, že »Putin slábne«, a vyzývají k dalšímu pumpování »pomoci« na Ukrajinu. Opravdu je ale povolání pouhého jednoho procenta záloh úspěchem Západu?
Podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljaka bylo vyhlášení mobilizace Ruskem předvídatelné a svědčí o tom, že Moskvě nevychází její válečné plány. Americká velvyslankyně na Ukrajině Bridget Brinková doplnila, že Ruská mobilizace je znakem slabosti Ruska a doplnila, že Američané nikdy neuznají výsledky referend na Ukrajině. »Pseudoreferenda a mobilizace jsou známkou slabosti, ruského selhání. Spojené státy nikdy neuznají ruské nároky na údajně anektované ukrajinské území a budou Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude nutné,« napsala Brinková na Twitteru v angličtině i v ukrajinštině.
Prezident Miloš Zeman uvedl, že adekvátní reakcí na ruskou mobilizaci by bylo zvýšení nejen vojenské pomoci Ukrajině. Ruské rozhodnutí je pak podle něho zřejmě důsledkem ukrajinských vojenských úspěchů.
Podle expremiéra Jiřího Paroubka Rusko rozhodnutím svého prezidenta ukázalo, že je ochotno a schopno v případě potřeby zapojit do konfliktu na Ukrajině větší počty vojáků a nasadit více zbraní nežli dosud. »A na jeho hospodářské vyčerpání to zatím nevypadá,« konstatoval.
Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ale míní, že Putinův projev je hlavně snahou udržet svou pozici v očích Rusů. Putin podle ní již na Ukrajinu posílá kohokoli, kdo byl po ruce. Mobilizace proto podle ní nepomůže, protože nic nenasvědčuje tomu, že Rusko má ještě koho mobilizovat. »Putin tím přiznal svou prohru a přiznal, že nedokázal čelit motivovaným ukrajinským vojákům a že vlastně sahá v nouzi, ve které je, k tomuto krajnímu řešení,« řekla ministryně k mobilizování jednoho procenta ruských záloh. Ministryně zároveň uvedla, že pro Česko vyhlášení mobilizace znamená jediné, a to dál podporovat Ukrajinu.
Podobně reagoval premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj je částečná mobilizace snahou o další eskalaci a je proto třeba zachovat »jednotný postoj«. »Jako předsednická země (EU) chceme spoluiniciovat zachování jednotného postoje evropských států vůči ruské agresi. Jednota Evropy, která v minulosti nebyla samozřejmá, je naší velkou zbraní, a myslím, že Vladimír Putin byl překvapen tím, jak jednoznačně se evropské státy vyjádřily na podporu Ukrajiny, jak jsme jednomyslně přijímali sankce vůči Rusku. To jsou kroky, ve kterých je potřeba pokračovat. Znamená to další podporu Ukrajiny. I v tom existuje shoda mezi evropskými zeměmi. Myslím (pomáhat) nejen humanitárně, ale také vojensky a finančně,« řekl Fiala.
A mnoho evropských politiků skutečně jednotný rétorický postoj zaujímá. »Žádné množství hrozeb a propagandy nemůže zakrýt skutečnost, že Ukrajina v této válce vítězí, mezinárodní společenství je sjednocené a Rusko se stává globálním vyvrhelem,« přidal se britský ministr obrany Ben Wallace. Nizozemský premiér Mark Rutte prohlásil, že příkaz k mobilizaci je znamením paniky v Kremlu a neměl by být brán jako přímá pohrůžka plnohodnotnou válkou proti Západu. Mobilizace a vyhlašování referend, to vše jsou známky paniky, řekl Rutte podle agentury Reuters. Německý vicekancléř Robert Habeck řekl, že jde o další krok Ruska špatným směrem. Podle německého ministra financí Christiana Lindnera mobilizace ukazuje, že válka bude trvat ještě dlouho, což vyžaduje přijetí ekonomických a politických kroků.
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý považuje vyhlášení mobilizace za zlomový bod. Na frontě se podle něj vytvoří pro Ukrajinu poměrně složitá situace, kdy Rusko nebude mít k dispozici kvalitnější vojsko, ale bude mít převahu v kvantitě. Záležet ale bude, jak Rusové mobilizované útvary použijí. Putinům krok je podle Šedivého navázán na referenda, která by se měla konat na územích okupovaných Ruskem. Díky nim bude mít před ruskou společností důvod částečnou mobilizaci vytvořit.
»Je to zlomový bod. V tomto okamžiku je zřejmé, že Rusové dospěli k závěru, že jsou vyčerpány všechny možnosti posilování vojsk, které jsou nasazené na Ukrajině,« řekl. »Rusko je dneska v kritickém bodě, kdy muselo udělat některé kroky, aby neztratilo dobyté území na Ukrajině,« dodal.
150 tisíc vs. 700 tisíc
Před vypuknutím konfliktu měly ruské ozbrojené síly asi 900 tisíc mužů v aktivní službě, přičemž z toho asi 280 000 připadalo na pozemní armádu. Počet záložníků se odhadoval na dva miliony. Přesný počet vojáků, kteří se bezprostředně po 24. únoru letošního roku zapojili do operace na Ukrajině, není znám. Podle amerických výzvědných služeb to bylo asi 150 000 ruských vojáků. Kromě toho sloužilo v té době přibližně 35 000 mužů v uniformách jako ochrana rusko-ukrajinské hranice.
Ukrajina měla koncem února v aktivní službě zhruba 200 000 příslušníků ozbrojených sil (z toho asi 125 000 v pozemní armádě) a 900 000 rezervistů. Velká část záložníků měla už bojové zkušenosti, Kyjev je totiž vysílal do bojů proti LLR a DLR. Ihned po zahájení bojů vyhlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj všeobecnou mobilizaci, na jejímž základě bylo mimo jiné zakázáno až na výjimky opustit zemi mužům ve věku od 18 do 60 let. Podle údajů z konce července tak sloužilo v ukrajinských ozbrojených silách už 700 000 mužů a žen.
(cik)