Živou mapu Liberce dokončili vědci na technické univerzitě. Bezmála tři roky sbírali od obyvatel stotisícového města jména a názvy, které jim slouží k orientaci, ale v oficiálních mapách nejsou, třeba Liďáky, Fügnerka, Hokejka, Wolkerák, Tajch nebo Rušička. Sesbírat se jich podařilo skoro 3100. Mapa, kterou vytvořili, teď usnadňuje orientaci záchranářům, podklady využila také kancelář městského architekta, řekl dnes spoluautor Daniel Vrbík, kartograf a geoinformatik.
»Část výsledků první a druhé fáze jsme předali Hasičskému záchrannému sboru Libereckého kraje, který je implementoval do svých mapových podkladů na operačním středisku. To znamená, že když někdo ve stresu zavolá a říká, že nehoda se stala u Špáru, tak samozřejmě ten člověk, který sedí na operačním středisku neví, kde to je, protože Interspar už neexistuje. Může si ale v té mapě najít, že takhle se lidově říká v Liberci křižovatce u bazénu, protože tam dřív byl. Může to pomoci s lokalizací volajícího,« doplnil Vrbík.
Živá mapa ale může podle spoluautora projektu, jazykovědce Václava Lábuse, posloužit třeba při hledání názvů pro nové lokality, parky nebo rezidenční čtvrti. »Aby nedocházelo k nějakým sterilním pojmenováním z pohledu developerů nebo úředníků. Jako příklad může sloužit třeba Park nové Vratislavice, kterému tak nikdy nikdo neřekl, protože je to prostě Na Rudě nebo U Rušičky, tam se přímo nabízelo využít ten historický název. Dá se s tím jistě pracovat, aby ta jazyková krajina odpovídala orientačním potřebám Liberečanů,« řekl Lábus.
Autoři projektu dnes připustili, že je překvapilo množství názvů, které se podařilo v krajském městě posbírat. Čekali jich kolem 1500, sešel se více než dvojnásobek. Specifické názvy nedávají obyvatelé města jen lokalitám, ale například i budovám. »Hned několik variant má tak třeba náš rektorát – Kýbl, Mixér, Květináč, Trychtýř, Pentagon nebo Konopiště. To Konopiště nemá nic společného se zámkem, ale s bývalým rektorem (Vojtěchem) Konopou,« uvedl příklad Vrbík.
Ve třetí etapě se autoři živé mapy snažili vymezit prostor, který vybraná lidová jména, jako jsou třeba Liďáky, Fügnerka nebo Papírák, označují. »Z té třetí fáze jsme předávali vymezení Papírového náměstí kanceláři architekta města, protože zrovna v té době zpracovávali zadávací dokumentaci pro architektonickou soutěž, takže tam zčásti použili i ty naše výsledky,« dodal Vrbík. Veřejnost vytvořenou mapu najde na stránkách mapy.fp.tul.cz/zivajmena, stále je tam možné nové názvy doplňovat. V budoucnu zvažují autoři papírovou podobu mapy nebo i vydání samostatné publikace.
(čtk)
FOTO – mapy.fp.tul.cz, ČTK/Vít Černý