V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava je k vidění nový druh kriticky ohroženého plaza, který byl doposud chován pouze v zázemí zoo. Jedná se o gekona modrého, kterého se podařilo už i rozmnožit. Nyní jej mohou lidé pozorovat v novém teráriu v pavilonu Tanganika. V přírodě je velmi vzácný, vyskytuje se pouze na velmi malém území v Tanzanii.
V Zoo Ostrava je gekon modrý chován od roku 2021, kdy byl přivezen pár ze Zoo Lipsko. Ještě v tom roce se podařilo odchovat dvě mláďata. »Gekony jsme zatím chovali v zázemí, kde se podařilo odchovat již celkem 14 mláďat, z toho deset se vylíhlo v tomto roce. Mezitím jsme vybudovali v pavilonu Tanganika nové terárium, kde nyní mohou vzácné plazy obdivovat i naši návštěvníci,« uvedla zooložka Markéta Rejlková. Návštěvníkům přístupné terárium obývá nově sestavený pár gekonů. V chovatelském zázemí jsou kromě letošních mláďat další dva chovné páry.
Gekon modrý (Lygodactylus williamsi), drobný denní gekon, je endemit malého území o velikosti maximálně 20 kilometrů čtverečných v Tanzanii. Zde se vyskytuje v lesních rezervacích Kimboza a Ruvu a ostrůvkovitě na několika dalších lokalitách mimo rezervace.
Tento druh gekona vykazuje výraznou pohlavní dvojtvárnost. Zatímco dospělý dominantní samec je tmavě modro-černý až tyrkysově modrý a má na hrdle černé proužky, samice, mláďata nebo podřízení samci jsou hnědaví až olivově zelení, bez černé kresby na hrdle. Dospělí gekoni modří jsou velcí cca pět až osm a půl centimetru.
Jsou vázáni na jediný druh pandánu Pandanus rabaiensis. »Jeden strom obvykle obývá jeden samec, jedna nebo více samic a několik mláďat,« vysvětlila Rejlková. Na mezinárodním Červeném seznamu (The IUCN Red List) je zařazen v kategorii kriticky ohrožený (Critically Endangered). Přestože jej chrání úmluva CITES, která reguluje obchodování s ohroženými druhy, je stále loven pro nelegální obchod s domácími mazlíčky. Největší hrozbou pro tento druh je však ničení jeho přirozeného prostředí hlavně nelegální těžbou dřeva, lesními požáry a těžbou vápence.
Je aktivní ve dne, a obývá především korunové patro pandánů Pandanus rabaiensis, kde čile prolézá mezi listy a pátrá po potravě. Je velmi společenský. Dospělí samci si obhajují teritorium a vykazují bohatý repertoár postojů a pohybů, jimiž dávají své nároky najevo. Patří k nim nafukování hrdla, mávání ocasem nebo pokyvování a potřásání hlavou. Podobně také samci lákají samice v době páření. Samice pak klade dvě vajíčka, která nalepí v bezpečném místě. Vajíčka jsou velká jako hrášek a inkubace trvá 60−90 dní. Gekoni nepijí vodu z misek, ale přijímají ji olizováním kapiček při rosení. Ve volné přírodě se živí drobným hmyzem i nektarem rostlin.
Byl oficiálně objeven v roce 1952. Umí velmi rychle běhat i skákat, a pomocí přísavných lamel na konečcích prstů se snadno pohybuje i po skle terária.
V místě výskytu gekonů modrých probíhají ochranářské aktivity podporované projektem Kimboza-Forest-Gecko-Projekt. Jejich cílem je zvětšit rezervaci Kimboza. V loňském roce zde bylo vysazeno 1800 pandánů, ale i další endemické dřeviny, a 50 hektarů lesa bylo vyčištěno od invazních druhů stromů, například od rychle rostoucí cedraly vonné, která vytlačuje původní pandán. V provozu je nově i stromová školka, a do zalesňování se zapojují místní obyvatelé okolních vesnic. Ti se také pustili do produkce medu a zakládání stezek pro ekoturistiku. Projekt je velice úspěšný a stav jedné ze dvou malých lokalit gekona modrého, poškozené zejména lesními požáry a šířením invazních dřevin, se zlepšuje.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Michal Fuglevič a Enrico Gombala, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0/GNU FDL/Esther Böck také WingedWolfPsion, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/D&LDartmoorZoo