Postoj druhého nejvyššího ústavního činitele Miloše Vystrčila (ODS) ke sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně dnes podrobil ostré kritice třetí prezident České republiky Miloš Zeman. Předsedu Senátu dokonce označil za »poslední výrůstek kolaborace«. Učinil tak na přímý dotaz iportaL24.cz po dnešní »debatě sociálních demokratů« na Novotného lávce, která nesla název »Demonstrace na podporu Benešových dekretů«.
Část senátorů v čele s Vystrčilem, se zúčastni 23. května Pouti smíření. Šéf horní komory navíc udělil Festivalu Meeting Brno, v jehož rámci se uskuteční sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu (SdL), záštitu.
»Zabývám se poměrně dlouho otázkou české kolaborace. Můj zájem začal demonstrací na Václavském náměstí v roce 1942 za účasti 250 tisíc Čechů, kteří přísahali věrnost Velkoněmecké říši. A samozřejmě, že česká kolaborace se táhne dějinami a pan Vystrčil je její poslední výrůstek,« uvedl pro iportaL24.cz Zeman.
Kriticky se pro náš web vyjádřil i k tomu, že prezident Petr Pavel v této souvislosti přijme na Pražském hradě bavorského premiéra Marcuse Södera. Označil to za »lokajství« a vyjádření Pavlova poradce Petra Koláře o tom, že »Zeman hluboce klesá«, exprezident zkomentoval následujícími slovy: »Přemýšlel jsem, zda na to vůbec reagovat, a nakonec jsem se rozhodl, že mi to vůbec nestojí za to.«
Naopak okomentoval výroky šéfa SdL Bernda Possleta, který tento týden kritizoval český parlamentarismus a hlasování Sněmovny proti konání sjezdu označil za »frašku«.»Je to nehorázné vměšování se do našich vnitřních věcí, já chci naopak Poslanecké sněmovně a zejména těm, kdo hlasovali pro ono usnesení, poděkovat,« řekl Zeman již po debatě, která dnes odpoledne trvala bezmála dvě hodiny.
Historik Jan Mach v jejím úvodu odsoudil i samotný výraz »sudetští Němci«. »Je to spíše politický výraz. Ve 30. letech byla snaha vylíčit Němce na českém území jako jednu homogenní skupinu, která má svá práva a usiluje o ně. Skutečnost ale taková nebyla,« vyvrací Mach. »Skupiny se lišily – jinak tomu bylo u Šumaváků a jinak u Němců z Krušných hor. Nebyla to jednotná skupina ani politicky,« upozornil Mach, že šlo o členy různých politických stran tehdejšího Československa.
Vše se změnilo s rétorikou tehdejší SdP Konrada Henleina. Přišel s tím, že sudetští Němci jsou jednotná etnická skupina, která má práva a on bude jejich zástupcem. »Netřeba zdůrazňovat, že to byla pátá kolona, která přispěla k pádu Československa,« řekl Mach.
Upozornil, že poválečný odsun nebyl svévolí Československa a jeho vlády. »Často se to tvrdí, ale není to pravda. Odsun byl součástí poválečných mírových dohod. Poprvé se o odsunu začalo jednat v roce 1943 v Teheránu, kdy bylo Československo vyzváno, aby k tomu připravilo půdu. Definitivní rozhodnutí padlo v Postupimi, kde byl dohodnut organizovaný odsun,« zdůraznil historik. Navíc dal na misky vah situaci v Polsku, odkud bylo odsunuto až 9 milionů Němců, kdežto v Československu třetina z tohoto počtu. »V té době už nebyli československými státními příslušníky. Stali se německými už tím, že bylo území začleněno do německé říše,« prohlásil Mach.
Zeman na úvod svého vystoupení použil dokonce spojeni »sudetská tyranie«. »Skutečným vůdcem protektorátu nebyl protektor, ale státní sekretář, později říšský ministr K. H. Frank, mimochodem SS Obergruppenführer, vedle celé řady dalších titulů,« řekl Zeman.
Vymezil se proti označování Dekretů prezidenta republiky za »Benešovy dekrety«. »Každý, kdo mluví o Benešových dekretech, nikoli o československých zákonech jako součásti právního řádu, se je snaží izolovat a znemožnit,« řekl Zeman.
Vyzdvihl právě osobnost druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. »Kladu si dotazy nad jeho energií či spíše neenergií v roce 1938 a zejména 1948, ale jinak to byl velký politik a velký státník, což dokládají výrovy jeho protivníka, který se jmenoval Adolf Hitler. Ocituji z projevu z roku 1938 krátce před Mnichovskou konferencí: ‚Zde stojí Beneš a zde stojím já. Mezi námi se musí rozhodnout.‘ Tak se rozhodlo. Vzpomeňme i na to, jakou měl autoritu u západních státníků, u Roosvelta, Churchilla a dalších. Jestliže někteří političtí trpaslíci požadují, aby na jeho sochách byla vysvětlující tabulka, nebo byly zničeny, dokazují tím jen svoji vlastní malost,« uvedl Zeman.
Uvedl, že sice »považujeme Bernda Posselta za komickou figurku« a ocitoval dnes již zesnulého europoslance Miloslava Ransdorfa, že »vypadá jak Hitler po výkrmu«, ovšem připomněl, že právě lídr SdL byl jako europoslanec proti vstupu ČR do EU v Evropském parlamentu. »A takový člověk dnes přijíždí a chce se smířit,« kritizoval Zeman.
Doufá, že se česká vláda zachová jako parlament a vyzve organizátory, aby od úmyslu pořádat brněnský sjezd upustili. »Pakliže to neudělá, budu to já, kdo se zúčastní protinacistické demonstrace – a úmyslně to říkám, protože byli integrální součástí nacistického hnutí. Přímo na místě budeme protestovat, protože nevyjít do ulic by dnes byla zbabělost, bylo by to, otevřeně řečeno, české kolaborantství,« řekl Zeman.
Předseda SOCDEM Jiří Nedvěd upozornil, že pro sociální demokraty jde o citlivé téma. »Sociální demokraté patřili vždy k tvrdým odpůrcům nacionálního socialismu a mezi jeho první oběti. Ať už v Německu bezprostředně po lednu 1933, v Sudetech po podepsání Mnichovské dohody a konečně po březnu 1939 také v protektorátu. První československá republika, kterou čeští i němečtí sociální demokraté podporovali do samého jejího konce, také poskytla azyl mnoha německým uprchlíkům před Hitlerem. Sociální demokraté hluboce věřili v Masarykův stát, který většina sudetských Němců naopak ve 30. letech rozbíjela, a během války a okupace jich tisíce zahynuly, včetně stranických špiček,« připomněl Nedvěd.
Konání sněmu v Brně podle něj velká část veřejnosti vnímá jako necitlivé gesto. »Česká republika nemá podporovat akce, které zbytečně otevírají staré rány, aniž by přinášely skutečné smíření,« řekl předseda SOCDEM. Vadí mu, když se mluví o »tragédii vyhnání a následně vedle sebe nerozlišeně staví válečné a poválečné bezpráví«.
»Neomalení hostitelé se nemůžou divit reakci značné části české veřejnosti, ale i paměťových spolků přeživších a pozůstalých po nacistickém teroru, jako je Lidice memory, které svým jednáním namyšleně obešli, že je dnes vnímají jako falzifikátory dějin. Tohle není cesta ke smíření,« dodal rezolutně Nedvěd.
Expremiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek na úvod svého vystoupení přečetl část článku z levicového německého periodika Junge Welt, podle nějž by si měli tzv. sudetští Němci připomínat své prarodiče. »Možná i se zdravou dávkou sebekritiky, uznajíce, že tehdy vsadili na špatného koně a prohráli. Místo toho se právě potomci těch, kteří v roce 1938 hromadně zvedali zbraně v ulicích Sudet, cítí povolání být zastánci ‚smíření‘ s Čechy. Groteskní. Nejlepší věc, kterou by Sudetoněmecký svaz mohl udělat pro usmíření mezi Němci a Čechy, by bylo jeho rozpuštění,« citoval Paroubek s dodatkem, že takový je i jeho osobní názor.
Veškeré vztahové záležitosti mezi ČR a Německem prý byly vyřešeny Deklarací z roku 1997. »Byl to správný rok, je ale potřeba udělat i gesto vůči německým antifašistům, což byli sociální demokraté, ale i komunisté nebo katoličtí kněží. Část katolíků se nemohla smířit s nacistickým režimem a s praxí, kterou nastoluje SdP jako pobočka NSDAP,« řekl Paroubek.
Snahu o prolomení tzv. Benešových dekretů označil za »nehezkou«. »Navíc je nelze vyjmout, jsou rozpuštěny v českém právním řádu,« upozornil Paroubek. »Zarazilo mě v poslední době jednání prezidenta Pavla a jeho vyjádření na sociálních sítích o smíření. Já nevím, já jsem s Němci smířen. Ale když mi někdo nadělá do čepice, já si ji dám na hlavu? To opravdu nepotřebuji. Pan prezident rozehrál hru, která může dobře začínat, ale také špatně skončit,« prohlásil a zmínil v prvé řadě jednání s Lichtenštejny.
Aktivity prezident Pavla podle něj směřují k popření poválečné legislativy a hodlají »nabídnout tzv. smíření, které by nebylo důstojné českého národa«. »Věc je uzavřená, je minulostí, zavřely se vody, a jestli je někdo chce čeřit, je to jeho věc,« dodal Paroubek.
V rolích moderátorů se vystřídali místopředsedové ČSSD Jana Volfová a Petr Benda, mezi přítomnými na debatě se objevili mj. krajský zastupitel Středočeského kraje Jiří Kobza (STAČILO!), předseda Klubu zastupitelů SPD na magistrátu hl. m. Prahy Milan Urban, místopředseda ČSSD a krajský zastupitel Středočeského kraje Pavel Havránek, předsedkyně strany DOMOV Znojmo Monika Gaszczyková, předseda spolku Důstojné stáří – Generace pro budoucnost z. s. Jaroslav Pollák či lídr Obrany národa 2 Martin Říha, který všechny pozval do Brna na obří demonstraci proti sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu 24. května.
(pk)
FOTO – iportaL24.cz/Petr Kojzar
Diskuze je uzavřena.