Volit české europoslance mohou i občané jiných států EU, kteří v Česku žijí přechodně či trvale a nechali se před koncem dubna zaregistrovat do voličských seznamů. I když těchto cizinců v Česku pobývá podle ministerstva vnitra kolem 230 000, mnoho z nich tuto možnost nevyužilo.
Například v centru Brna to podle zjištění ČTK bylo 49 z celkového počtu 17 000 přihlášených cizinců, v Olomouci 26. Europoslance za svou zemi mohou ostatní volit v případě návratu do vlasti nebo korespondenčně či elektronicky, pokud to předpisy v jejich zemi umožňují.
K českým eurovolbám mohou letos přijít voliči z dalších unijních zemí v případě, že byli nejpozději od 24. dubna v Česku přihlášeni k trvalému nebo přechodnému pobytu a byli obecním úřadem zapsáni do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu. Požádat o to museli nejdéle 28. dubna, pokud v tomto seznamu nefigurovali od minulých eurovoleb v roce 2019. Současně museli podepsat čestné prohlášení, že budou hlasovat pouze v České republice, sdělil mluvčí centrální brněnské části Michal Šťastný. Za porušení hrozí pokuta až 10 000 korun.
Ke konci letošního března bylo v Česku podle čtvrtletní zprávy ministerstva vnitra o migraci registrováno celkem 1,03 milionu cizinců, z toho 338 500 na základě oprávnění k přechodnému pobytu a 355 005 na základě oprávnění k trvalému pobytu. Dalších 338 736 cizinců žilo v ČR na základě registrace dočasné ochrany, především Ukrajinců. Celkem bylo v ČR legálně na 800 000 cizinců ze zemí mimo EU, kteří možnost volit do Evropského parlamentu nemají.
Z občanů unijních zemí bylo Česku nejvíce Slováků, a to zhruba 120 000. Druhou nejpočetnější komunitu tvořili Rumuni, jichž bylo přibližně 21 000. Bulharů a Poláků bylo kolem 18 000, Němců na 13 000 a Maďarů 11 300.
(cik, čtk)