Dluh vládních institucí v České republice v loňském třetím čtvrtletí stoupl podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně o 548,6 miliardy na 2,983 bilionu korun. Míra zadlužení se zvýšila ze 40,4 na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve srovnání s druhým čtvrtletím dluh vzrostl o 187,5 mld. Kč, což představovalo zvýšení míry zadlužení o 1,7 procentního bodu.
Vládní instituce ve 3. kvartálu hospodařily se schodkem 60,3 mld. Kč, o 17,4 mld. Kč vyšším než o rok dřív. Podílelo se na tom především hospodaření ústředních vládních institucí, tedy hlavně ministerstev a ústředních úřadů, u kterých se deficit meziročně prohloubil o 24,4 mld. na 69,5 mld. Kč. Naopak místní vládní instituce, tedy zejména samosprávy a také fondy sociálního zabezpečení, převážně zdravotní pojišťovny, skončily v přebytku. U místních vládních institucí se přebytek snížil meziročně o 9,8 mld. na 4,6 mld. Kč. Fondy sociálního zabezpečení hospodařily s přebytkem 4,5 mld. Kč.
Také v loňském 3. čtvrtletí byl nárůst dluhu výrazně vyšší než výsledek hospodaření vládních institucí, upozornil ČSÚ. Vládní instituce si podle statistiků vypůjčily o 127,2 mld. Kč více, než byla jejich potřeba financování. »Na rozdíl od minulosti na straně závazků roste podíl přijatých půjček oproti emitovaným cenným papírům,« uvedla Helena Houžvičková ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Celkové příjmy vládních institucí stouply v loňském 3. kvartálu meziročně o 10,3 % a dostaly se na 39,9 % HDP. Na meziročním růstu se podílelo zejména zvýšení příjmů z daní z výroby a dovozu, z přijatých sociálních příspěvků, daní z příjmů a přijatých úroků. Celkové výdaje vzrostly meziročně o 12,2 % na 43,4 % HDP. Nejvíce vzrostly ostatní běžné transfery, sociální dávky, výdaje na hrubou tvorbu kapitálu a vydané úroky. Pokles ČSÚ zaznamenal u dotací.
(ici, čtk)