Vláda na dnešním zasedání neshledala důvody k odvolání Petra Mlejnka z pozice ředitele civilní rozvědky. Funkci by nemohl vykonávat, kdyby nezískal prověrku na stupeň přísně tajné, řekl na tiskové konferenci vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Premiér Petra Fiala také reagoval na ohlášenou rezignaci zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové, chce, aby stát dál využíval jejích zkušeností.
O Mlejnkově budoucnosti se hovořilo v souvislosti s jeho kontakty se stíhaným podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem. Rakušan dříve uvedl, že Mlejnek má jeho důvěru. Šéf ÚZSI disponuje prověrkou NATO Secret a bezpečnostní prověrkou na stupeň tajné, o vyšší stupeň zažádal. »Pokud by takovou prověrku (na stupeň přísně tajné) nezískal, tak v té chvíli nemá kompetence k tomu, aby vykonával tuto funkci,« uvedl Rakušan.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že vláda dnes obdržela informaci, že ředitel civilní rozvědky Petr Mlejnek sehrál pozitivní roli při objasňování korupční kauzy Dozimetr.
Dnešní diskuse na vládě trvala zhruba 2,5 hodiny, nikdo z členů kabinetu poté nepožadoval Mlejnkovo odvolání, shodli se Rakušan a vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). »Debata byla velmi důkladná. Členové vlády kladli otázky na všechny problematické body, které se v poslední době objevily v médiích, a na všechny jsme dostali od pana ředitele Mlejnka odpověď,« poznamenal premiér Fiala.
Ve čtvrtek web Seznam Zprávy napsal, že podle jeho informací začala GIBS prověřovat podezření, že právě Mlejnek donášel skupině kolem Redla citlivé policejní informace. Inspekce se v pátek proti těmto informacím ohradila a uvedla, že kvůli úniku informací v kauze Dozimetr šéfa rozvědky neprověřuje ani nevede trestní řízení, ve kterém by figuroval jako podezřelá osoba příslušník ÚZSI.
Šimůnková odchází, nesouhlasí s Křečkovými názory
Šimůnková dnes oznámila, že se rozhodla ke konci srpna rezignovat, protože nesouhlasí s Křečkovými názory a jeho profesním i lidským přístupem. Měli mezi sebou dlouhodobě rozdílné názory. Šimůnkovou Sněmovna do funkce ombudsmanovy zástupkyně zvolila v listopadu 2019 a Křečka na post ochránce práv pak v únoru 2020. Nelze je odvolat. Mandáty jsou šestileté. Podle Fialy by měl stát garantovat, že spolupráce mezi ombudsmanem a jeho zástupcem bude fungovat.
Se Šimůnkovou byl premiér podle svých slov v kontaktu a o jejím kroku věděl. »Nemám z něj žádnou radost, situace pro ni byla dál neúnosná,« uvedl. Míní, že jestliže Poslanecká sněmovna volí nejen ombudsmana, ale i jeho zástupce, má garantovat jejich spolupráci. »Musíme se zamyslet nad legislativním řešením,« konstatoval.
Pokud se pozice zástupce ombudsmana uvolní před skončením funkčního období, volba se koná podle zákona o veřejném ochránci práv do 60 dnů. Zástupce vybírá Sněmovna z kandidátů, které navrhnou prezident republiky a Senát. Hlava státu a horní komora mohou nominovat po dvou adeptech, návrhy mohou být i shodné.
Šimůnková musí svou rezignaci oznámit předsedkyni Sněmovny, dokument jí doručí den před koncem srpna. Funkci tak pozbude následující den. Pokud se pozice zástupce ombudsmana uvolní před skončením funkčního období, volba se koná podle zákona o veřejném ochránci práv do 60 dnů. Zástupce vybírá Sněmovna z kandidátů, které navrhnou prezident republiky a Senát. Hlava státu a horní komora mohou nominovat po dvou adeptech, návrhy mohou být i shodné.
(jb, čtk)
Tak se ptám.
Jak je možné, že do funkce šéfa zpravodajské služby je jmenován člověk, který aktuálně nemá bezpečnostní prověrku (= BP) na odpovídající stupeň – tedy na Přísně tajné?
Buď se tedy seznamuje s informacemi podléhajícími nejvyššímu stupni utajení bez BP nebo byl ustaven do funkce, ale do dokončení BP se seznamuje pouze s informacemi, které odpovídají jeho stupni prověření, tudíž nevykonává plnohodnotně svou funkci. Obojí je špatně – pokud někdo umožnil seznamovat se s utajovanými informaceni někomu, kdo nemá příslušnou BP, porušuje zákon, pokud někdo sedí na funkci, kterou nevykovává, ale bere za ni plat, je také štatně.
A je bezpečné, aby se seznamoval s utajovanými informacemi člověk bez BP – co když ji nedostane? Není to riziko pro spoustu lidí působících třeba v prostředí ne zrovna přátelském někde v zahraničí a pro zájmy státu?
Nebo už někdo předem „zařídil“, aby dotyčný BP dostal?
Otázek by bylo více, ale stále v pozadí zůstáva jedna základfní : kdo je za to odpovědný?
Není až tak důležíté, kdo komu jak věří, ale zda je dodržován zákon.
No a pokud stačí, že někdo někomu věří, není takový NBÚ zbytečný? (Ona takové BP na Přísně tajné není až tak levná záležitost s ohledem na nesazení sil a prostředků k její realizaci.