Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém pondělním jednání schválila několik významných kroků. Vedle zásadní změny financování České televize a Českého rozhlasu rozhodla také o zařazení nových látek na seznam zakázaných drog a potvrdila snahu obnovit užší spolupráci zemí Visegrádské čtyřky (V4). Ministři zároveň dostali za úkol zhodnotit dosavadní plnění programového prohlášení kabinetu.
Největší pozornost vzbudil návrh zákona, který ruší financování médií veřejné služby prostřednictvím televizních a rozhlasových poplatků. Nově by Česká televize i Český rozhlas získávaly peníze přímo ze státního rozpočtu.
Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měla Česká televize příští rok obdržet 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy korun. Celkově by tak obě instituce hospodařily s částkou 7,8 miliardy korun, tedy na úrovni roku 2024 před loňským navýšením koncesionářských poplatků.
»Věřím, že oba ředitelé dokážou, že jsou dobrými manažery. Stejně jako zvládli pracovat s vyššími rozpočty, zvládnou fungovat i s mírně nižšími prostředky než letos,« uvedl Klempíř.
Podle vlády by nový systém měl přinést úspory a zároveň větší tlak na efektivní hospodaření. Premiér Babiš připomněl, že veřejnoprávní média již nebudou muset vynakládat prostředky na výběr a vymáhání poplatků. »Celá Evropa hledá úspory, ale tyto dvě instituce nešetří a prakticky nikdo je nekontroluje. A hlavně – zrušení poplatků jsme slíbili voličům v našem programu,« prohlásil Babiš.
Součástí návrhu je také mechanismus automatického navyšování příspěvku v případě, že souhrnná inflace překročí deset procent.
»Vyhlásili jsme boj proti drogám!«
Kabinet se zabýval rovněž problematikou nových psychoaktivních látek. Vláda nově zařadila dva syntetické opioidy mezi zakázané návykové látky a dalších sedmnáct substancí zařadila na seznam zkoumaných látek, které nebude možné v České republice vyrábět ani prodávat.
Mezi sledovanými látkami jsou především semisyntetické kanabinoidy, které se svými účinky či chemickou strukturou podobají známému HHC. Právě kolem této látky se v minulosti vedla rozsáhlá debata mezi odborníky, státní správou a protidrogovými experty.
»Na návrh ministerstva zdravotnictví jsme schválili další opatření v rámci našeho boje proti drogám,« oznámil premiér. Později dodal ještě razantněji: »Vyhlásili jsme boj proti drogám.«
Od července navíc přejde agenda závislostí z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví, což kabinet označuje za součást plánovaného zpřísnění protidrogové politiky.
Drink spiking jako trestný čin
S tím souvisí návrh vládní novely, podle níž by se podání omamné látky člověku bez jeho vědomí mohlo nově stát samostatným trestným činem.
Předloha reaguje především na případy známé jako »drink spiking«. Jde o situace, kdy pachatel tajně přidá do nápoje omamnou nebo psychotropní látku s cílem ovlivnit chování oběti, často až do stavu bezbrannosti. Podle autorů návrhu se však problém netýká pouze nápojů. Nová právní úprava by postihovala také přimíchání drog do jídla nebo jejich podání jiným způsobem, například injekčně.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) uvedl, že opatření je součástí širšího vládního postupu zaměřeného na boj proti závislostem a související kriminalitě. Předkladatelé upozorňují, že pachatelé podobné látky používají například k tomu, aby oběť zesměšnili, ponížili nebo si usnadnili spáchání sexuálního či majetkového trestného činu.
Návrh počítá s tím, že za neoprávněné podání návykové látky bez vědomí druhého člověka by mohl soud uložit až roční trest odnětí svobody. Pokud by pachatel jednal s cílem usnadnit spáchání dalšího trestného činu, hrozil by mu trest až tří let vězení.
Přísnější postihy by následovaly v případech, kdy by oběť utrpěla vážné zdravotní následky. Za způsobení těžké újmy na zdraví by soud mohl uložit až osmiletý trest. Pokud by podání látky vedlo k úmrtí člověka, hrozilo by pachateli až deset let za mřížemi.
Podle dostupných průzkumů se s drink spikingem setkala přibližně třetina mladých lidí. Odborníci proto dlouhodobě upozorňují, že jde o závažný problém, který dosud česká legislativa výslovně neřešila jako samostatný trestný čin. Novela má podle vlády tuto mezeru odstranit a posílit ochranu potenciálních obětí.
Oživit Visegrádskou čtyřku…
Vedle domácích témat se vláda věnovala i zahraniční politice. Premiér oznámil, že ještě před čtvrtečním summitem Evropské unie proběhne krátké setkání premiérů zemí Visegrádské skupiny. Iniciátorem schůzky je nový maďarský premiér Péter Magyar.
Po několika letech ochlazení vztahů mezi členskými státy V4 chce nyní česká vláda spolupráci znovu oživit. Rozpory v minulých letech způsobily především rozdílné postoje k válce na Ukrajině a vztahům s Ruskem.
Podle Babiše by se státy Visegrádu měly vrátit k hledání společných pozic v otázkách energetiky, evropského rozpočtu nebo systému emisních povolenek.
»Připravíme témata, která jsou společným zájmem všech zemí, podobně jako tomu bylo v minulosti,« uvedl premiér. Současně kritizoval předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), který podle něj spolupráci v rámci V4 oslabil. »Vybíral si, s kým se bavit. Kdybychom byli jako Fialova vláda, tak se nebavíme s panem Magyarem, protože je mým přítelem Viktor Orbán. Ale my tohle neděláme, já se na pana Magyara těším,« uvedl Babiš.
Půl roku od svého jmenování se vláda zároveň chystá vyhodnotit plnění vlastního programového prohlášení. Ministři mají do konce června předložit přehled splněných i rozpracovaných úkolů. Kabinet složený z ANO, Motoristů a SPD získal důvěru Poslanecké sněmovny letos v lednu a mezi své hlavní priority zařadil levnější energie, dostupnější zdravotnictví, změny důchodového systému, podporu bydlení a posílení bezpečnosti.
(pk)
Diskuze je uzavřena.