Myslíte si, že jste nikdy vílu neviděli, a ani neuvidíte? No, jak se to vezme. Ta námi zmíněná kvete jako jedna z prvních cibulovin a sluší jí to i ve společnosti barevnější čemeřice. Její květy často vykukují i ze sněhu, kterého je ale letos pomálu, a tím nápadnější ovšem je. V anglosaských zemích jí říkají the Snowflake Fairy neboli volně přeloženo víla se sněhovou vločkou. Česky se jmenuje sněženka zelená nebo také Woronova (Galanthus woronowii).
Od naší domácí sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis) se odlišuje především širšími, svěže zelenými lesklými listy, které jsou na koncích ohnuté. Květy se objevují od konce února do dubna. Jsou čistě bílé, na vnitřních plátcích je zelená skvrna. Vyrůstají na stoncích pod určitým úhlem, takže to vypadá, jako by se kývaly ve větru. Původ má tato sněženka v oblasti Kavkazu. Areál rozšíření sahá od severovýchodního Turecka po Gruzii a jih Ruska, především kolem východního pobřeží Černého moře. Roste zde na okrajích opadavých a smíšených lesů, na březích řek, v roklích a na kamenitých stráních, zejména vápenitých.
Jako zahradní rostlina se pěstuje od 19. století. Je často komerčně nabízená v zahradnických prodejnách a hobby marketech. Dobře roste v běžných zahradních podmínkách. Druh je chráněn mezinárodní úmluvou CITES.
Nejste si jisti, že ji od naší domácí sněženky podsněžníku rozeznáte? Takzvaně na jistotu můžete zavítat, třeba do Zoo Ostrava, kde právě tyto víly se sněhovou vločkou začínají kvést, jak nám potvrdila tisková mluvčí Zoo Ostrava Šárka Nováková. »V areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava roste na vápencovém balvanovišti, které je součástí skleníkového komplexu.«
Sněženek je známo cca 14–17 druhů, které jsou rozšířeny v Evropě, jihozápadní Asii a v severní Africe, jinde se vyskytují pouze adventivně, tedy jsou zaneseny odjinud.
(mac)
FOTO – commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0 DEED/Mike Peel, Bernt Fransson, commons.wikimedia.org/CC0 1.0 DEED/Sdjurovic, AnRo0002, Zoo Ostrava/David Kubala