Intenzivní, někdy pulzující bolest hlavy, nevolnost, zvracení, závratě, přechodná ztráta zraku. Tyto ale i další příznaky zažívá několikrát do měsíce přes milion lidí trpících migrénou. Přestože jde o závažné neurologické onemocnění, pacienti se stále setkávají s odsuzováním, nepochopením, a to občas i ze strany zdravotníků. Většina z nich proto nemoc tají. Vyplývá to z čerstvého průzkumu pacientské organizace Migréna-help, kterého se zúčastnilo více než 500 respondentů.
»Zdraví lidé si neumí představit, čím člověk s migrénou prochází. Co považujeme za obzvlášť alarmující, je to, že pacienti i v době nejsilnějšího záchvatu migrény váhají, zda jít na pohotovost či za lékařem. Snaží se stav utlumit velkým množstvím běžně dostupných léků proti bolesti, a migréna se tak může naopak zhoršit. Bez ohledu na to, kolik dětí a dospělých migrénu v České republice má, pacienti stále řeší podceňování a někdy i urážky – pak si o sobě sami myslí, že jsou k ničemu,« zdůraznila skutečnost vyplývající z průzkumu Stigma vs. migréna předsedkyně pacientské organizace Migréna-help Rýza Blažejovská. To, že ostatní nerozumí, co ataky migrény obnášejí, a bolest zlehčují, pak zpětně vede k většímu stresu pacientů, depresi, skrývání nemoci a paradoxně k častějším záchvatům. V průzkumu to přiznalo 70 % dotázaných. Z toho, jak s nimi okolí zachází, se cítí špatně téměř 57 % dotazovaných. S nepochopením lékařů a zdravotního personálu se v životě setkalo 51 % respondentů. »Je to jen bolest hlavy,« slýchávají. Někteří pacienti uvádějí, že je lékaři odkazují i bez pečlivé diagnózy rovnou na psychiatra, podle odpovědí z dotazníku se část nemocných bojí lékaře vůbec vyhledat. Někteří respondenti ale přiznávají, že je několikadenní záchvat i přes jejich obavy nakonec donutí záchranku zavolat.
Lidé se za migrénu stydí
»Od pacientů někdy slýchávám, že jim ošetřující lékař odmítl předepsat speciální léky na migrénu a odkázal je na analgetika. U nás v nemocnici ale všichni ví, jak závažné onemocnění migréna je,« uvedla Ľubica Joppeková z Neurologické kliniky FN Brno. Podle vlastních zkušeností nejčastěji přijíždějí do nemocnice ti, které postihl vůbec první záchvat migrény. Obvykle je vyděsí úporné zvracení, porucha vidění, brnění nebo porucha řeči – příznaky, které jsou podobné mozkové mrtvici.
Podle neuroložky z Nemocnice Strakonice Lucie Pokorné jsou pacienti, kteří přicházejí, většinou viditelně schváceni bolestí. »Poskytneme jim nitrožilně léky proti bolesti a případně další, které ovlivní doprovodné příznaky,« popsala. Obě neuroložky doporučují, aby člověk, který svou bolest hlavy zná, přišel na pohotovost ve chvíli, kdy záchvat trvá déle než obvykle, dosud účinné léky nezabírají a ataku provází úporné zvracení. I ten, kdo se s migrénou léčí, by měl podle lékařek zbystřit, když se objeví neznámý typ bolesti, nově aura či jiné neurologické potíže typu brnění, ospalost.
Dotazník Stigma vs. migréna upozorňuje na to, jak velký problém podceňování migrény je. »Pokud pacient nevyhledá odbornou pomoc a snaží se pomoci si sám, riskuje, že se z jeho epizodické migrény stane chronická – může pak zažívat i více než 15 migrenózních dní za měsíc. Nemluvě o riziku nadužívání analgetik, triptanů nebo jiné akutní medikace a přivození si závažných stavů, jako je například status migrenosus, tj. záchvat trvající více než tři dny, či dokonce migrenózní mrtvice,« uvedla Blažejovská.
Z dotazníku vyplývá, že až třetina respondentů někdy odkládala nebo se vyhýbala vyhledání lékařské pomoci, protože se za svoji migrénu styděli. Pouze pro třetinu respondentů nebylo obtížné adekvátní léčbu získat.
(jad)