Ve středu navždy odešel přímý účastník bojů Pražského povstání na konci druhé světové války Emil Šneberg. Stíhací letec, který byl místopředsedou Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) a který byl v roce 2021 vyznamenán prezidentem Milošem Zemanem, zemřel ve věku 94 let.
Stručný životopis Emila Šneberga
Plukovník ve výslužbě Emil Šneberg byl jedním z posledních žijících přímých účastníků Pražského povstání na konci druhé světové války.
Narodil se 8. září 1931 v Praze. Jeho otec byl taktéž voják, veterán první světové války. Během Pražského povstání se Emil Šneberg (tehdy třináctiletý) se po otcově boku aktivně účastnil různých odbojových akcí v posledních dnech války, čímž zabránili velkým ztrátám na životech a dalším škodám.
Emil Šneberg se tehdy osobně účastnil i posledních těžkých bojů s Němci v Praze, v lokalitě údolí Divoké Šárky. Pomáhal též stavět v Praze 6, na dnešní Evropské třídě barikády. Jeho otec byl velitelem jedné z nich.
Za svou statečnost během Pražského povstání byl prezidentem Edvardem Benešem vyznamenán Československým válečným křížem.
Posléze vstoupil do Československé lidové armády a absolvoval Vojenskou leteckou akademii v Hradci Králové. Léta aktivní služby v armádě strávil u stíhacího letectva. Celý svůj život byl občansky aktivní nestraník-voják.
Do posledních dnů se věnoval osvětové, kulturní přednáškové činnosti, zejména pro školní mládež. V Petschkově paláci v Praze, kde byla za druhé světové války hlavní úřadovna Gestapa na protektorátním českém území a kde probíhaly výslech a mučení českých odbojářů, pečoval, v rámci ČSBS, o památník v tzv. »Pečkárně«, který tuto smutnou historii připomíná, a organizoval zde návštěvy a exkurze pro studenty a pro občany.
Byl oblíben zvláště mladými lidmi a velice často zván do škol pro svá autentická a přitažlivá vyprávění.
28. října 2021 mu prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy I. stupně – za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů, účastníku bojů Pražského povstání na konci II. sv. války.
* * *
Z Národního osvobození 2021, ARCHIV NO, jeho názory
Náš bratr Emil Šneberg oceněn prezidentem České republiky Milošem Zemanem
»Prezident republiky Miloš Zeman se rozhodl u příležitosti řádového dne 28. října 2021 ocenit 29 občanů ČR za vynikající zásluhy ve prospěch České republiky, zásluhy o obranu, bezpečnost státu a občanů, vynikající bojovou činnost, významné proslavení vlasti v zahraničí, zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva, zásluhy za záchranu lidského života, za hrdinství a za hrdinství v boji, zásluhy o stát v oblasti hospodářské, vědy, kultury, umění, výchovy, školství a sportu,« uvádí prezidentská kancelář v tiskovém prohlášení.
Mezi nimi prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů, účastníku bojů Pražského povstání na konci II. sv. války, bratru Emilu Šnebergovi, který se dne 8. září 2021 dožil 90 let.
Emil Šneberg telegraficky vlastními slovy:
»Členem komunistické strany jsem nikdy nebyl a již nebudu. Ostatně, ani v žádné jiné partaji jsem nebyl. Jednou o mně na internetu napsali, že jsem bolševik. Lež jako věž! Už táta mi říkal, že nejhorší jsou partajníci, protože proti sobě často dost podpásově bojují, a tím rozbíjejí celou společnost. A měl pravdu. Historie se překrucuje tak, aby vyhovovala Západu. Mohl bych o tom mluvit celé dny.«
Mládí…
Jako mladík s otcem, vojenským pilotem z první světové války, bránil barikádu u domu č. 425 ve Vokovicích. Předtím pro povstalce s bratry ukořistil pušky a náboje a s otcem zneškodnili nastražený výbušný systém na letišti Praha-Ruzyně. »Táta měl na letišti prodejnu. Osmého května jsme tam vyrazili zkontrolovat, v jakém je stavu. Nebyla poškozena, na letišti nikdo nebojoval. Vše tam zůstalo při starém. Kdyby se tam bojovalo, jak někteří napsali, tak by byla vyrabovaná a zničená.«
Ve Velkoněmecké říši, alespoň podle představ Adolfa Hitlera, by nebyli Židé, Romové a nejspíš ani Slované…
»Antisemitismus je v Evropě opět na vzestupu. Slovanské země jsou v ekonomickém područí Západu a na Rusy se pořád plive. A Romové? Ti udělali opravdu velký pokrok, ač to některým neleze přes uši. Pamatuji si, že jezdili po Evropě s vozy zapřaženými do koní a na vesnicích kradli slepice. To se změnilo. A přiznejme si, že jsou, co se týče uplatnění na pracovním trhu, znevýhodněni. Je třeba mít na paměti, že jsme všichni stejní, všichni jsme lidé.«
Nouzového covidového stavu využila radnice Prahy 6 k odstranění sochy maršála Koněva z náměstí Interbrigády…
»Chtěli, aby o tom vědělo co nejméně lidí, aby jim v tom nakonec nebránili. To je jasné jako facka. Koněv byl symbolem vítězství nad nacismem. Po celou druhou světovou válku byl důležitým velitelem Rudé armády. Velel osvobozování Čech a Prahy.
Kdyby Rudá armáda nedorazila do Čech, některé zdejší věznice a koncentráky, například Terezín, by se změnily v jatka. Nacisté měli v plánu vyvraždit vězně a Prahu změnit v trosky. Nicméně potřebovali utéct k Američanům, proto kapitulovali. Co na to víc říct?«
Vlasovci…
Ohledně autora pomníku tzv. Ruské osvobozenecké armády (ROA) – podle jejího generála Andreje Andrejeviče Vlasova. Těm se říkalo »vlasovci« – mají pomníky na Olšanských hřbitovech a existuje kniha o nich a o odboji od Stanislava Auského. Ten byl v květnu 1945 průvodcem vlasovců. »Psal, že na letišti byla spousta mrtvých a na jeho ploše mnoho rozbitých letadel. Není to pravda. Když jsme se setkali, tak před mými důkazy kapituloval, ale prohlásil, že to už přepisovat nebude,« vysvětluje. Podle něj, ani Auským některé popisované pohyby vlasovců po Praze neodpovídají pravdě.
Emil Šneberg o překrucování a vylhávání dějin:
V tomto kontextu uvedeme historika a publicistu Karla Richtra, který mezi roky 1971 a 1989 pracoval ve Vojenském historickém ústavu v Praze. »Napsal i knihu o ‚vlasovcích‘ a určité pasáže vypadají jako opsané od Auského. Samozřejmě i s těmi chybami. Když jsem se i s ním setkal, také mi dal za pravdu.«
Proč se to vše vlastně děje?
»Účelem této hry je posilování nenávisti k Rusům – Sovětům. Vše se dnes proti nim obrací. Kdyby nás za druhé světové války neosvobodila Rudá armáda, tak úplně zanikneme. Vždyť Reinhard Heydrich v jednom ze svých projevů mluvil o české vši na německém historickém území. Ve školách nám měřili hlavy, jestli odpovídáme germánské rase. A kdo ne, tak by po válce podle Heydricha skončil v širém nacisty okupovaném Rusku jako otrok.«
Připravil 2021 a 3. 12. 2025, Ioannis Sideropulos, šéfredaktor (Národní Osvobození, rok prvního vydání 1924)