Dnes se po dvou měsících odpočinku vracejí do školních lavic tisíce žáků a studentů. Ani letos není začátek školního roku bez problémů. Zatímco loni se řešila protiepidemická opatření, letos situaci komplikuje zdražování, které se nevyhnulo ani potřebám školáků. Zdražují nejen školní pomůcky, ale také obědy nebo mimoškolní aktivity a mnoho rodičů situaci bez pomoci nezvládá. Školy musí kromě zvyšujících se cen energií řešit i příliv dětí ukrajinských uprchlíků.
Počet žáků v základních i středních školách od září ve srovnání s minulým rokem vzroste. I bez ukrajinských uprchlíků by se měl na základních školách zvýšit o zhruba 400 na 965 000 žáků a na středních školách o přibližně 19 000 na 465 000. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytlo ministerstvo školství (MŠMT).
Kolik bude v českých školách dětí z řad uprchlíků z Ukrajiny, úřad neupřesnil. »Ač nejsou čísla přijatých ukrajinských dětí zatím finalizována, již nyní lze říct, že rozhodně nebudou naplněny krizové scénáře z první poloviny tohoto roku, které předpovídaly příchod až 130 tisíc ukrajinských dětí,« uvedla pro iportaL24.cz mluvčí MŠMT Aneta Lednová. Původně odhadovaných 130 000 ukrajinských dětí představuje víc než jeden celý ročník českých dětí.
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) tento týden řekl, že na nový školní rok se v Česku do škol zapsalo zatím kolem 57 000 žáků z Ukrajiny. Přesnější počet bude jasný v září.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jsou české školy na příchod ukrajinských žáků dobře připraveny a kvalita vzdělávání českých žáků neutrpí. »Můžeme si být jistí, že od 1. září poběží plnohodnotná výuka jak pro české, tak pro ukrajinské děti a studenty,« uvedl.
Podle informací z krajů budou ve většině z nich kapacity škol zřejmě dostačující a ukrajinské děti začlení do běžných tříd. Tam, kde je míst málo, hlavně ve středních Čechách či Praze, vznikly speciální třídy a adaptační skupiny.
Na začlenění dětí uprchlíků vynaložilo ministerstvo školství od dubna do srpna téměř 300 milionů korun. Nejvíce peněz šlo na fungování adaptačních skupin pro děti od 3 do 15 let (241,4 mil.) a jazykové kurzy pro teenagery (51,6 mil.).
Stoupá zájem o obědy pro školáky zdarma
Co ale rodiče žáků zajímá především, je současná vlna zdražování a jak se s ní vypořádat tak, aby to jejich děti pocítily co nejméně.
Potvrzují to výsledky dvou průzkumů, které provedla agentura Ipsos pro společnosti Provident a Sodexo Benefity. Z nich vyplývá, že každý desátý rodič je nucen omezit stravování dětí ve škole a téměř třetina rodičů hodlá využít pomoc od státu. Celkem 26 % rodičů uvedlo, že na všechno jim peníze stačit nebudou. Dětem nebudou moci zaplatit kroužky, výlety či sportovní a lyžařské kurzy. Dalších 36 % domácností sdělilo, že rodinný rozpočet tyto výdaje výrazně pocítí.
Vážným problémem pro rodiny jsou školní obědy, které zdražují v průměru o deset až patnáct procent. Důvodem je výrazný nárůst cen energií a potravin. Zdražení pocítí především rodiny s více dětmi, pro které to znamená navýšení ročních nákladů i o několik tisíc korun.
Odborníci se obávají, že může dojít k používání méně kvalitních potravin. »Šetřit je pro jídelny velmi obtížné, protože nutriční požadavky na stravu jsou dány legislativou, na ceny se nelze vymlouvat. Snad jen lze omezit biopotraviny, luxusnější druhy masa a podobně,« uvedl před časem Pavel Ludvík z redakce portálu Jídelny.cz.
Nejlevnější obědy jsou na Olomoucku
Podle informací neziskové organizace Women for Women jsou po Praze a středních Čechách nejdražší obědy v Libereckém kraji, naopak nejlevnější jsou na Olomoucku. Organizace již dříve upozornila, že kvůli zdražování v uplynulém školním roce výrazně vzrostl zájem o školní obědy zdarma. Počet dětí, kterým je díky svému projektu poskytuje, stoupl o zhruba 3000 na 12 700. Kvůli rostoucí inflaci organizace očekává, že zájem o podporu na školní stravování na podzim ještě vzroste.
Obědy ve školních jídelnách se v České republice zčásti dotují i ze státních prostředků. Cena školního oběda se skládá z ceny potravin, mezd a režií, včetně energií. Mzdy platí stát, energie zřizovatel a suroviny, z nichž se obědy připravují, hradí rodiče.
Ministerstvo práce a sociálních věcí reagovalo na rostoucí náklady a pro projekty Obědy do škol navýšilo balík peněz z 65 milionů na 137 milionů korun. Podle vyjádření zástupců opozice to však nestačí. Vláda by podle nich měla být v pomoci rodinám aktivnější.
Ubyde dětí v mimoškolních aktivitách
Kromě školních obědů rodinné kasy hodně zatíží také placení volnočasových aktivit svých dětí. Ty se u starších dětí mohou vyšplhat až na desítky tisíc korun.
Z průzkumů agentury Ipsos vyplývá, že zatímco před začátkem prvního pololetí minulého školního roku plánovalo hradit svým dětem nějakou volnočasovou aktivitu více než 70 % rodičů, na začátku druhého pololetí to bylo už jen 60 % rodičů. Nyní uvedlo 14 % rodičů, že bude na kroužcích šetřit ještě více, což znamená, že dojde k výraznému úbytku dětí, které mají nějakou mimoškolní činnost.
Že je situace pro řadu rodin neudržitelná, si uvědomuje také Národní ekonomické rada vlády (NERV), podle níž by vláda měla rodinám, které jsou současnou krizí nejvíce zasaženy, hradit některé výdaje spojené se školou. Navrhuje například hradit obědy nebo volnočasové aktivity pro děti. Podle nejnovějšího průzkumu jsou totiž právě výdaje za volnočasové aktivity dětí jedny z prvních, které rodiny během finanční krize seškrtají. NERV navrhuje rozšířit okruh rodin, které by mohly využívat obědy zdarma pro děti. Dnes to jsou rodiny v hmotné nouzi, podle poradní skupiny vlády by to měly být všechny rodiny, které buď berou jakékoliv dávky, to znamená příspěvek na bydlení nebo přídavek na děti, anebo mají tak malé příjmy, že jim sleva na děti jde do bonusů.
Vysokoškolákům zdraží koleje
Zvyšující se ceny pocítí i vysokoškoláci, kterým se kromě jiného zdraží také ubytování na kolejích. Vysokoškoláci a vysokoškolačky si za ubytování oproti loňskému roku připlatí v průměru asi o patnáct procent více.
Co se týče zajištění škol elektřinou, plynem a teplem, Fiala v souvislosti s vysokými cenami energií připomněl, že vláda zvažuje různé možnosti. Zmínil variantu státního obchodníka s energiemi pro státní a veřejné instituce. »Musíme pracovat na tom, aby se ceny elektřiny, plynu a energií vrátily do rozumného pásma, kde nyní nejsou,« řekl. Zopakoval, že vláda hledá celoevropské řešení. Je ale prý připravena zasáhnout i sama na úrovni českého státu.
(jad)