U neheterosexuálních lidí v České republice se výrazně častěji vyskytují duševní poruchy a sebevražedné myšlenky. Ukázala to první odborná studie tohoto druhu v ČR.
Jejím hlavním autorem je vedoucí pracovní skupiny Duševní a veřejné zdraví sexuálně a genderově rozmanitých lidí v Národním ústavu duševního zdraví (NUSZ) Michal Pitoňák. Předchozí výzkumy doložily, že tyto rozdíly v duševním zdraví nejsou zapříčiněny sexuální orientací, ale jsou z velké části způsobeny společenskou stigmatizací, diskriminací a nedostatečným přijetím, které neheterosexuální lidé zažívají, tvrdí mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Studie, publikovaná v časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences, ukázala, že až u 52 procent gayů a leseb se vyskytuje alespoň jedna duševní porucha. Až čtvrtina neheterosexuálních pak zmínila, že má sebevražedné myšlenky nebo chování, což je podle odborníků pětinásobek ve srovnání s heterosexuální populací. »Zaznamenaný téměř pětinásobně vyšší výskyt sebevražednosti u gayů a leseb bohužel není výsledkem, který by se významně odlišoval od zjištění podobných studií v zahraničí. U nás je ale tato problematika stále z velké části ignorována a je zřejmé, že je zapotřebí jí věnovat náležitou pozornost,« dodal Pitoňák.
Výzkum zahrnoval otázky na sexuální identitu a duševní zdraví, umožnil proto na celonárodní úrovni porovnat duševní zdraví a intenzitu vyhledávání příslušné pomoci mezi heterosexuálními a neheterosexuálními lidmi. Studie se zúčastnilo 3063 respondentů. Její výsledky také naznačují, že lidé, kteří by potřebovali péči, ji v převážné většině případů nevyhledají, což je podobné pro skupinu heterosexuálních i neheterosexuálních osob. »Tato propast mezi potřebou péče a jejím vyhledáním je tedy u obou skupin srovnatelná, byť je pravděpodobné, že se u obou skupin budou lišit hlavní příčiny nevyhledání pomoci, jako nedostupnost, cena, či v případě neheterosexuální osob i možné další překážky související se stigmatizací. Jejich podrobnější zkoumání ale již nebylo součástí této studie,« doplnil Pitoňák.
(cik, čtk)