Ve Strakově akademii se dnes uskutečnilo 177. plenární zasedání Rady hospodářské a sociální dohody. Členové tripartity diskutovali mimo jiné o návrhu státního rozpočtu ČR na příští rok, o přípravě příštího programového období evropských fondů nebo o aktuální situaci v zemědělství a seznámili se i s dosavadní pomocí státu při likvidaci následků zářijových ničivých povodní.
Rada hospodářské a sociální dohody na úvod jednání projednala návrh dohody, na jejímž základě poskytuje stát každoroční příspěvek odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů na podporu vzájemných jednání na celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových a sociálních podmínek. Sociální partneři vyčíslili své potřeby na 32 116 284 korun.
Členové tripartity se také zabývali přípravami nového programového období evropských fondů po roce 2028. Hlavními prioritami České republiky pro politiku soudržnosti po roce 2027 jsou mimo jiné zachování silné politiky soudržnosti, podpora provázání reforem se strategickými investicemi či efektivní podpora regionů včetně zvýšeného důrazu na strukturálně postižené regiony nebo zjednodušení administrativy, která je s poskytováním evropských dotací spojena. S konkrétními debatami nad podobou budoucího programového období teď vláda čeká na sestavení nové Evropské komise po nedávných volbách do Evropského parlamentu.
Tripartita se seznámila také s finálním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na příští rok tak, jak ho vláda poslala do Poslanecké sněmovny. Členové tripartity si vyslechli i zprávu o situaci v zemědělství a o čerpání dotací.
Tak idylické to ale dnes nebylo. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání uvedl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, již od počátku příštího roku dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory budou opět chtít jednat o platech. Podle Středuly je neakceptovatelné, aby byl rozdílný růst pro ústavní činitele než pro zaměstnance.
Proti tomu se dnes ostře vyhradilo i opoziční hnutí SPD. Podle něj by si politici neměli rozhodovat o platech sami, ale jejich výše měla být pevně navázána např. na meziroční růst (nebo pokles) průměrných platů ve veřejné sféře. Informovali jsme zde.
(za)