Svobodní vyzývají šéfa ÚS Baxu k rezignaci pro ohrožení důvěry ve spravedlivý proces

Svobodní vyzvali předsedu Ústavního soudu (ÚS) Josefa Baxu k rezignaci s tím, že jeho působení podle ní vážně narušuje důvěru veřejnosti v nestrannost nejvyšší soudní instituce v zemi. Kritika přichází v době, kdy má ÚS rozhodovat o politicky mimořádně citlivých otázkách.

Svobodní v tiskové zprávě, kterou redakci iportaL24.cz zaslala jejich mluvčí Veronika Blažková, poukazují především na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu vydat předběžné opatření týkající se účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO. Právě tento krok podle nich znovu otevřel debatu o nezávislosti soudu i jeho předsedy.

Ve své výzvě připomínají Baxovu minulost, zejména jeho účast na demonstracích spolku Milion chvilek pro demokracii proti vládě Andreje Babiše a podpora výzvy »Chvilka pro rezignaci«. Podle Svobodných se tím tehdejší šéf Nejvyššího správního soudu aktivně zapojil do politického dění.

Strana rovněž připomíná Baxovy výroky z rozhovoru pro Seznam Zprávy z roku 2020, ve kterém uvedl, že z tehdejší vlády má »pocit chaosu a bezradnosti« a že »autorita práva klesá«. Kritizuje také skutečnost, že svůj nástup na Ústavní soud podmínil změnou prezidenta republiky, což podle Svobodných vyvolává dojem jeho hodnotové blízkosti k Petru Pavlovi.

Další část kritiky míří do Baxovy minulosti ještě před listopadem 1989. Svobodní připomínají, že jako trestní soudce v roce 1985 odsoudil mladého muže za pokus o emigraci. Obhajobu, že tehdy pouze postupoval podle tehdy platných zákonů, označují za morálně nepřijatelnou. »Odmítnout účast na represích totalitního režimu bylo možné a toto selhání zásadně zpochybňuje morální autoritu předsedy instituce, která má chránit základní lidská práva,« uvádějí Svobodní.

Podle strany tím vzniká objektivní pochybnost o jeho nestrannosti, která podle evropské judikatury může být důvodem ke zpochybnění důvěry v soudní rozhodování.

»Vyzýváme proto JUDr. Josefa Baxu, aby vyvodil osobní odpovědnost a z funkce ústavního soudce rezignoval,« uvádějí Svobodní ve svém prohlášení.

Kritika míří i na Rychetského

Výzva se netýká pouze současného předsedy Ústavního soudu. Svobodní kritizují také jeho předchůdce Pavla Rychetského, kterému vytýkají rozdílný přístup k ústavním sporům v době prezidenta Miloše Zemana a nyní.

Připomínají jeho výrok z roku 2019 pro iROZHLAS, kdy prohlásil, že »Zeman nečiní v souladu s ústavním pořádkem« a že »absolutním pánem vlády je premiér«.

Podle Svobodných se tím potvrzuje, že část ústavních soudců vstupuje do politických sporů způsobem, který může oslabovat důvěru občanů v soudní moc.

Vzorem švýcarský model

Strana zároveň využila kritiku Ústavního soudu k prosazení své dlouhodobé programové změny. Tvrdí, že současná situace ukazuje na selhání českého modelu ústavního soudnictví, a navrhuje inspirovat se Švýcarskem.

»Ve Švýcarsku totiž neexistuje ústavní soud s pravomocí rušit zákony přijaté parlamentem, neboť nejvyšším garantem demokracie jsou sami občané. Ti mají prostřednictvím institutu referenda a lidového veta možnost přímo korigovat politické kroky, což považujeme za nejdemokratičtější a nejtransparentnější řešení, které efektivně eliminuje riziko politizace soudní moci,« uvádí se dále ve výzvě strany předsedy Libora Vondráčka.

»Nedůvěra k ‚vládě soudců‘ je historicky plně podložena obavami, že by nevolení soudci mohli bránit politické vůli občanů a nepřípustně zasahovat do legislativního procesu,« dodávají Svobodní.

(pk)