Hospodaření státu skončilo loni výrazně hůře, než vláda původně plánovala. Státní rozpočet se propadl do schodku 290,7 miliardy korun, čímž překonal schválený deficit 241 miliard. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jde o čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka, zároveň však o jeden z nižších deficitů v období po pandemii covidu-19.
Příjmy státu dosáhly 2,081 bilionu korun, meziročně sice vzrostly, proti plánu ale zaostaly o více než 30 miliard. Výdaje naopak plán překročily zhruba o 45 miliard a vyšplhaly na 2,372 bilionu korun. Za hlavní důvody vyššího schodku označila ministryně zejména podceněné náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie, nižší výnosy z emisních povolenek a vyšší výdaje na regionální školství. Negativní roli sehrálo i slabší čerpání peněz z Evropské unie.
Deficit se výrazně prohloubil především v prosinci, kdy se saldo zhoršilo o více než 58 miliard korun, což je podle ministerstva v posledních letech spíše výjimečné. Kriticky se k výsledku vyjádřila opozice, podle níž je skutečný schodek nižší, než uvádí vláda.
Zároveň dál roste státní dluh. Ke konci roku 2025 dosáhl rekordních 3,678 bilionu korun, což odpovídá 43,2 procenta HDP. Na jednoho obyvatele tak teoreticky připadá dluh zhruba 338 tisíc korun. Vyšší zadlužení se promítlo i do nákladů na jeho obsluhu, které loni přesáhly 98 miliard korun.
Vláda nyní funguje v rozpočtovém provizoriu. Návrh rozpočtu na letošní rok chce kabinet schválit na konci ledna, až bude k dispozici nová ekonomická prognóza. Ministryně zároveň potvrdila, že Česko loni splnilo závazek NATO, když výdaje na obranu přesáhly dvě procenta hrubého domácího produktu.
(pk)