Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům, neklade důraz na výsledky. Stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos. Takový systém je chybný a nepomáhá reálnému rozvoji regionů ani dlouhodobému posilování konkurenceschopnosti. Ve výroční zprávě za rok 2024 to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Zpráva obsahuje poznatky z 29 kontrol, které úřad dokončil v loňském roce u celkem 127 institucí. Prověřil při tom finance a majetek v celkové hodnotě 83 miliard korun. »Loňské kontroly až příliš často poukazovaly na to, že veřejné prostředky jsou vynakládány bez ohledu na deklarované cíle. Ty jsou sice popsány ve stovkách strategických dokumentů, které pravidelně projednává vláda, na jejich naplňování ale docházelo zřídkakdy,« okomentoval výroční zprávu prezident NKÚ Miloslav Kala.
Výroční zpráva podle úřadu mapuje ty oblasti, v nichž stát nedostál vlastním slibům. Např. slib zdigitalizovat agendy státu do roku 2025 byl odložen o dva roky.
»Nic moc se nezměnilo. Vynakládání veřejných prostředků běží v daných kolejích bez ohledu na deklarované cíle,« komentoval ve výroční zprávě výsledky kontrol Kala. Jako příklad nepovedeného naplňování cílů uvedl, že ani po 16 letech nedokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí a spolupracující resorty školství a zdravotnictví transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti. Kontrola NKÚ ukázala, že ačkoliv ministerstva v letech 2015 až 2022 vynaložila na systém péče o ohrožené děti téměř 87 mld. Kč, počet dětí v ústavní péči se významně nesnížil a nedošlo ke sjednocení systému péče pod jeden resort.
Přestože stát vynakládá každoročně miliardy na podporu znevýhodněných a ohrožených obyvatel, konkrétní změny, které by skutečně zlepšily jejich životy, podle NKÚ stále chybí.
Stejně tak se nedařilo smysluplně využívat peníze na řešení příčin sociálního vyloučení osob, tj. dlouhodobé nezaměstnanosti, nedostatečné kvalifikace osob či problémů spojených s hmotnou a bytovou nouzí.
Nepovedená digitalizace
Kritiku si stát od kontrolorů vysloužil za proces digitalizace. »Přestože se loni podařilo zavést např. klientské portály, k výraznému zefektivnění státní správy v mnoha případech nedošlo,« uvedl úřad.
V této souvislosti kritizoval ministerstvo práce za nedokončení klíčových IT projektů v oblasti politiky zaměstnanosti a zpracování důchodové agendy. »I když aplikace umožňovaly občanům komunikovat elektronicky, ti museli stále dokládat informace, kterými již státní správa disponuje. Úředníci zase museli i nadále data z informačních systémů tisknout, případně je do nich manuálně přepisovat nebo kopírovat,« konstatovali kontroloři.
Za úspěšnou digitalizaci označil NKÚ Český statistický úřad, který díky on-line formuláři snížil náklady na sčítání lidu v roce 2021. Téměř 84 procent sčítacích formulářů bylo on-line.
Pokrok v oblasti vnitřní digitalizace úřadů zůstává podle výroční zprávy neuspokojivý. To se negativně projevuje v počtu míst ve státní správě. V letech 2020 až 2023 Jejich počet kleslo 565, což podle NKÚ ukazuje na omezený efekt digitalizace na snižování administrativní zátěže.
Požadované výsledky neměly ani některé investice do infrastruktury. Příkladem je téměř 650 mil. Kč vydaných na podporu kombinované přepravy. Kontrola ukázala, že státem podporovaná nákladní železniční doprava stagnuje, naproti tomu silniční nákladní doprava v ČR stále roste. Podle výpočtů NKÚ se v roce 2023 oproti roku 2015 zvýšil počet kilometrů ujetých nákladními vozidly nad 12 tun téměř o třetinu. A navzdory více než 62 miliardám korun investovaných od roku 2018 do oprav silnic I. třídy celá jedna třetina těchto komunikací byla v letech 2021 až 2023 v nevyhovujícím nebo havarijním stavu.
Růst dluhu ohrožuje stabilitu veřejných financí
NKÚ ve výroční zprávě také konstatoval, že ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend nadále představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí. Státní dluh loni vzrostl o 254 miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl ale za loňský rok nižší než za rok 2023, kdy představoval 288,5 miliardy korun.
Vysoký státní dluh také znamená vysoké náklady na jeho obsluhu. Loni vzrostly o 20,2 miliardy korun na 88,5 miliardy Kč. »Očekává se, že tyto výdaje budou v dalších letech dále narůstat,« upozorňuje úřad a poukazuje na to, že loni představovaly téměř třetinu deficitu státního rozpočtu.
Úřad upozorňuje, že do budoucna budou nezbytné úpravy, a to jak na straně příjmů rozpočtu, tak na straně jeho výdajů.
(jad)