Soud přiznal Lukáši Nečesanému odškodné od státu ve výši přes 1,7 milionu korun a úroky z prodlení. Dnešní verdikt není pravomocný, muž se domáhal 18,8 milionu korun, může podat odvolání. Nečesaný čelil stíhání za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku, strávil dva roky za mřížemi. Justice ho ale nakonec po zásahu Nejvyššího soudu osvobodila pro nedostatek důkazů a případ zůstal neobjasněný.
»Trestní stíhání zasáhlo do osobního, rodinného i pracovního života žalobce (Nečesaného),« konstatovala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Lucie Kuchaříková. Upozornila mimo jiné na to, že v době zahájení stíhání byl Nečesaný velmi mladým a netrestaným studentem, kterému vzetí do vazby zabránilo maturovat v řádném termínu.
Odškodné převyšuje běžně přiznávané částky. »Vykročení z rámců nastavených judikaturou Nejvyššího soudu« ocenil Nečesaného advokát Michal Pokorný. Novinářům také řekl, že případné odvolání zváží až po prostudování písemného odůvodnění rozsudku.
Nečesaný, který nyní vystupuje pod jiným jménem, žádal po ministerstvu spravedlnosti 20 milionů korun. Úřad mu už dříve dobrovolně vyplatil přes 1,2 milionu. Takové zadostiučinění pokládalo ministerstvo za dostačující a usilovalo o zamítnutí Nečesaného žaloby ohledně zbývající požadované sumy. Soudkyně ale dospěla k závěru, že Nečesanému náleží vyšší částky za každý den vazby i výkonu trestu, než jaké vypočítalo ministerstvo.
Útok na kadeřnici se stal v únoru roku 2013. Pachatel udeřil ženu do hlavy polenem a vzal jí přes 10 000 korun. Obžaloba z činu vinila tehdejšího středoškolského studenta Nečesaného, který žil v Hořicích u prarodičů. Napadená žena Nečesaného nejprve jako agresora nepoznala, později jej označila za útočníka. Podle soudních znalců trpěla po útoku výpadky paměti.
Výběr dalších případů vyplaceného vysokého odškodného za nezákonné trestní stíhání či vazbu v posledních letech:
• Jednu z nejvyšších částek, 5,95 milionu korun, získal od státu kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který v polovině 90. let minulého století strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl téměř 13 let, soudy jej ale nakonec zprostily všech obvinění. Uzunoglu kvůli stíhání a vazbě požadoval po ministerstvu spravedlnosti mnohamiliardové částky.
• Verdikt o vysokém odškodném padl i v květnu 2017, kdy Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že stát musí mužům dříve označovaným jako Zádamského gang doplatit dohromady více než osm milionů korun a úroky z prodlení za nezákonnou vazbu a stíhání. Dvanáct mužů chtělo ještě dalších 30 milionů korun, tyto nároky však soud zamítl. Ministerstvo už před verdiktem z roku 2017 údajným členům gangu na odškodnění celkově vyplatilo 4,3 milionu korun.
• V únoru 2013 rozhodl soud, že ministerstvo spravedlnosti má vyplatit Janu Šafránkovi z Hlinska 4,88 milionu korun za to, že byl odsouzen za znásilnění dívky, které nespáchal.
• Vysokou částku přiznal soud v roce 2014 nynější eurokomisařce Věře Jourové (ANO). Na podzim roku 2006, kdy byla náměstkyní ministra pro místní rozvoj, strávila měsíc ve vyšetřovací vazbě kvůli kauze Budišov. Podezření z korupce se ale neprokázalo a stíhání Jourové v roce 2008 skončilo konstatováním, že skutek se nestal. Soud jí přiznal 2,7 milionu korun jako náhradu majetkové újmy.
• Letos v dubnu odvolací soud rozhodl, že zdravotní sestra Věra Marešová dostane od státu celkové odškodné 2,27 milionu korun plus úroky za trestní stíhání, ve kterém čelila obvinění z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici. Osvobozená žena žádala celkem pět milionů.
• Letos v březnu se Vladimír Sitta mladší, který upozornil na podezření kolem papírny Neograph a výroby jízdenek pro pražský dopravní podnik, u soudu domohl dalšího odškodného od státu za své trestní stíhání – 697 000 korun jako ušlého zisku za zákaz znalecké činnosti. Někdejší obchodní ředitel Neographu čelil obžalobě za tunelování firmy, podle něj šlo o pomstu lobbisty Iva Rittiga obviněného právě v souvislosti s tzv. jízdenkovou kauzou. Sitta už dříve pravomocně vysoudil 609 000 korun za nemajetkovou újmu způsobenou stíháním, ministerstvo spravedlnosti mu za ni předtím dobrovolně vyplatilo 70 000 Kč. Domohl se také náhrady peněz, které vynaložil na svou obhajobu.
• Loni v říjnu odvolací soud přiřknul bývalému náměstkovi pražského vrchního státního zastupitelství Liboru Grygárkovi 520 000 korun jako odškodnění za dlouholeté nezákonné stíhání. Spolu se 480 000 Kč, které mu ministerstvo vyplatilo již dříve, tak právník dostal od úřadu milion a úroky. Nárok na omluvný dopis od ministerstva Grygárkovi přiznal již prvoinstanční soud.
• Odškodnění v součtu téměř deset milionů korun se dožadovali bývalí poslanci za ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř. Stíháni byli v kauze takzvaných trafik, tedy v jednom z případů kolem někdejší šéfky kabinetu premiéra Jany Nagyové. Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že exposlanci jsou kvůli indemnitě vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, a nelze je tedy trestně stíhat. V březnu 2015 se ministerstvo dohodlo na ukončení sporu, exposlanci dostali odškodné v rozmezí 507 000 až 847 000 korun.
• Letos v dubnu neuspěla bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková s požadavkem na odškodné 48,5 milionu korun za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Ministerstvo spravedlnosti jí za způsobenou nemajetkovou újmu vyplatí celkem 600 000 korun, potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání jak Vitáskové, tak i státu. Vitásková se za stíhání domáhala od státu ještě dalších 183 milionů korun, a to jako údajného ušlého zisku. S tímto požadavkem neuspěla vůbec.
• V listopadu 2019 rozhodl pražský městský soud, že ministerstvo spravedlnosti musí zaplatit odškodné přes 500 000 korun někdejšímu řediteli Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Petru Laušmanovi za jeho stíhání v kauze pronájmu dálničních odpočívadel. Laušman byl v kauze obviněn, jeho stíhání ale později zastavilo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Laušman se původně domáhal zhruba pěti milionů korun.
(jb, čtk)