Návrhy skupiny poslanců opozičního hnutí ANO na určité omezení výše peněžitých náhrad pro církve v takzvaných církevních restitucích u koaliční vlády Petra Fialy (ODS) zřejmě narazí. Kvůli nynější vyšší míře růstu cen chtějí předkladatelé změnit pravidla každoroční valorizace těchto náhrad, která nyní odráží inflaci. Nabídli ve dvou variantách stanovení pevné inflační doložky, od čehož si slibují rozpočtové úspory. Kabinet podle podkladů pro středeční schůzi svůj předpokládaný nesouhlas zdůvodní porušením smluv, které stát v minulosti s církvemi k majetkovému vyrovnání uzavřel.
Navrhované změny zákona by podle vládních legislativců představovaly zásah do právního principu, podle kterého se dohody mají dodržovat. »Předložený návrh zákona má tak potenciál negativně zasáhnout do legitimního očekávání církví a náboženských společností,« stojí v předběžných stanoviscích kabinetu k oběma obdobným novelám. Po schválení ministry dostanou stanoviska zákonodárci.
Peněžité náhrady, jejichž výši zakotvil příslušný zákon, dostávají církve ve splátkách za dříve znárodněný majetek, který jim stát nevydal. Nesplacené částky se podle zákona každoročně zvyšují o míru roční inflace vždy pro předminulý rok. »Aktuální míra inflace zcela přesahuje jakákoliv realistická očekávání autorů zákona (o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi) a přináší v konečném efektu obtížně udržitelné důsledky pro stav veřejného financování v České republice,« napsali autoři do zdůvodnění obou novel.
Různé předlohy
První předloha by zvyšovala nesplacené částky náhrad každoročně o 2,26 procenta. Odpovídá to podle předkladatelů průměrné inflaci za deset předcházejících let, kdy zákon o takzvaných církevních restitucích nabyl účinnosti, tedy z let 2002 až 2011. Stát by příští rok podle zdůvodnění ušetřil šest až 6,5 miliardy korun. Druhá z novel by stanovila inflační doložku 3,23 procenta. Jde podle autorů o průměrnou inflaci v letech 2013 až 2022. Úsporu ve státním rozpočtu pro rok 2024 předkladatelé odhadli asi na šest miliard korun. Navrhovaná řešení by podle vládních legislativců do budoucna pro státní rozpočet riziková, když inflační cíl České národní banky představuje dvě procenta.
Obdobné návrhy neúspěšně prosazovaly na jaře s prakticky stejným argumentem dvě poslankyně ANO Margita Balaštíková a Jaroslava Pokorná Jermanová. Úpravy, které stanovily inflační doložku 2,26 procenta a 3,03 procenta, chtěly připojit ke sporné vládní novele o snížení mimořádné červnové valorizace důchodů. Pozměňovací návrhy tehdy nezískaly podporu koaliční většiny ani části zákonodárců ANO.
Dohoda je z roku 2012
Diskuse o restitucích církevního majetku dovedl do konce kabinet ODS, TOP 09 a strany LIDEM. V létě 2012 se vláda s církvemi dohodla na vypořádání, jehož součástí bylo vrácení 56 procent majetku, hlavně polí, lesů a rybníků, v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za zbylý majetek, který se nevracel, dostávají církve postupně odškodnění. Zároveň se ale snižuje státní příspěvek na financování církví, které by v roce 2030 měly fungovat už zcela nezávisle na státu.
Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat bez započtení inflace 59 miliard korun. Za prvních deset let stát vyplatil církvím 21,1 miliardy korun. Částka se vlivem růstu cen zvýšila z 1,959 miliardy korun v roce 2013 na loňských 2,31 miliardy korun. Celková částka vyplácená ministerstvem kultury církvím ale ve stejném období klesla z 3,4 miliardy korun na 3,25 miliardy korun.
(čtk)