Poslanecká sněmovna po dlouhém jednání schválila státní rozpočet na letošní rok. Počítá se schodkem 310 miliard korun a jde o první rozpočet nové koaliční vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů vedené premiérem Andrejem Babišem. Pro návrh hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 opozičních zákonodárců.
Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Ten již dříve uvedl, že zákon vetovat nehodlá, přesto chce o jeho podobě jednat s premiérem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). S předsedou vlády se má setkat v úterý odpoledne, o den dříve bude o rozpočtu jednat právě se Schillerovou.
Prezident zároveň upozornil na některé, podle jeho názoru, problematické body, především na výši výdajů na obranu. Ve svém projevu ve Sněmovně minulý týden zdůraznil, že v současné bezpečnostní situaci neexistuje žádný důvod, aby výdaje na obranu stagnovaly. S tím stávající koalice nesouhlasí.
Letošní rozpočet počítá s příjmy téměř 2,118 bilionu korun a výdaji zhruba 2,428 bilionu korun. Meziročně tak příjmy vzrostou o 31,7 miliardy korun, zatímco výdaje se zvýší o více než 100 miliard.
Plánovaný schodek 310 miliard je výrazně vyšší než původní loňský deficit ve výši 241 miliard korun. Skutečný výsledek hospodaření státu za minulý rok nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Rozpočet se nepodařilo schválit ještě před koncem minulého roku, a Česká republika tak dosud fungovala v režimu rozpočtového provizoria. Nový zákon má začít platit den po svém vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Koalice prosadila vlastní úpravy
Během závěrečného schvalování poslanci přijali pouze pozměňovací návrhy předložené vládní koalicí. Opozice neuspěla ani s jedním z více než stovky návrhů na přesuny peněz.
Sněmovna například přidala 800 milionů korun Národní sportovní agentuře na podporu sportovní infrastruktury. Dalších 120 milionů korun zamíří do zdravotně humanitárního programu MEDEVAC. Poslanci také schválili zvýšení podpory organizací pracujících s mládeží o 50 milionů korun.
Premiér Babiš navíc prosadil samostatný návrh, který navyšuje rozpočet protidrogové politiky o 100 milionů korun. Dalších 50 milionů korun získají podpůrná opatření podle zákona o podpoře bydlení, jak navrhla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
Naopak neuspěly opoziční návrhy, které chtěly zvýšit financování armády, kultury nebo například lůžkové zdravotní péče.
Spor o výdaje na obranu
Právě oblast obrany patřila mezi nejvýraznější témata rozpočtové debaty. Ministerstvo obrany by letos mělo hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun. Původní návrh předchozí vlády Petra Fialy (ODS) přitom počítal s rozpočtem o 21 miliard vyšším.
Celkové výdaje na obranu by měly letos dosáhnout přibližně 185 miliard korun, přičemž asi 30 miliard je kryto z jiných rozpočtových kapitol. Podle lednové makroekonomické prognózy by tak Česká republika měla na obranu vydávat přibližně 2,07 procenta hrubého domácího produktu.
Ministryně financí Schillerová kritiku odmítla s tím, že Česká republika nikdy v historii nevydávala na obranu více než letos.
Opozice: rozpočet porušuje zákon
Opozice rozpočet tvrdě kritizovala také kvůli výši schodku. Opírala se především o stanovisko Národní rozpočtové rady, podle níž je návrh v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, protože plánovaný deficit překračuje povolený limit.
Podle rady by schodek odpovídající zákonným pravidlům mohl dosáhnout maximálně 247 miliard korun. Ministryně financí však tento výklad dlouhodobě odmítá.
Rozpočet vychází z předpokladu, že česká ekonomika letos vzroste o 2,4 procenta. Česká národní banka je ještě o něco optimističtější a počítá s růstem 2,9 procenta.
Průměrná inflace by měla letos klesnout z loňských 2,5 procenta na 2,1 procenta. Spotřeba domácností by se měla zvýšit o tři procenta, což je o desetinu procentního bodu více než loni.
Více peněz na dopravní infrastrukturu
Současně Sněmovna schválila také rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ten bude letos hospodařit s částkou 169,3 miliardy korun, což je o devět miliard více než v loňském roce.
Fond financuje především výstavbu, modernizaci a opravy dopravní infrastruktury. Na investice má letos směřovat zhruba 119,5 miliardy korun. Z evropských zdrojů by měl fond získat 25,3 miliardy korun a dalších 19,4 miliardy je plánováno jako výdaje související s obranou.
Největší část peněz získá Ředitelství silnic a dálnic, a to 81,1 miliardy korun. Správa železnic má dostat 72,2 miliardy korun a Ředitelství vodních cest přibližně 1,3 miliardy korun.
Fond počítá také s příjmem 8,7 miliardy korun z prodeje dálničních známek, stejnou částku má získat ze spotřební daně z pohonných hmot a 19,2 miliardy korun z mýtného.
Podle Ředitelství silnic a dálnic umožní schválení rozpočtu podepsat smlouvy na deset nových silničních a dálničních staveb v hodnotě 17,5 miliardy korun bez DPH. Patří mezi ně například úseky dálnic D11 a D35, obchvat Plas nebo přestavba křižovatky Aviatická na dálnici D7 u pražského letiště.
(pk)