Stejný obal, stejná cena, jen produkt uvnitř je o něco lehčí. Jde o tzv. smrskflaci, na kterou český spotřebitel v posledních letech stále častěji naráží. Vidět ji můžeme u celé škály produktů, typicky se jedná například o balení čokolád, brambůrků, lze ji ale najít i u drogistického zboží či mycích prostředků. Ačkoliv u nás smrskflace není zakázána, prodej zbytečně velkého obalu už může být problém.
Jedná se o případy, kdy například krabice s cereáliemi zůstane stejně velká, ale změní se pouze gramáž. Pro spotřebitele může být smrskflace matoucí, jelikož ji nemusí vždy na první pohled odhalit. Přitom se jedná o nástroj, který slouží k nenápadnému zdražení zboží. V tiskové zprávě na to upozornila spotřebitelská organizace dTest.
Smrskflace není ze zákona zakázána, ani není stanoveno, že by prodávající musel spotřebitele upozornit, že došlo ke změně balení. Jinak je tomu například ve Francii, kde jsou někteří obchodníci povinni informovat spotřebitele i o případných změnách množství výrobku. »Smrskflace v zákoně výslovně upravena není, nicméně obchodníci musí dodržovat řadu souvisejících povinností, zejména správně informovat o ceně a nevyrábět zbytečně velké obaly,« vysvětlila ředitelka organizace Eduarda Hekšová.
Dodala, že prodávající je povinen spotřebitele informovat o ceně a případně i měrné ceně, tedy ceně za jednotku množství výrobku. S ohledem na povahu výrobků se jedná například o cenu za 1 kilogram, 1 metr či 1 litr. »Právě díky měrným cenám mohou spotřebitelé snáze odhalit, zda je pro ně nákup skutečně výhodný,« dodala Hekšová.
Zbytečně velké obaly lze pokutovat
V pořádku nejsou také nepřiměřeně velké obaly, kdy obchodníci v obalu kromě výrobku prodávají často i velké množství vzduchu. »Bezdůvodně velké obaly však mohou klamat spotřebitele a zároveň zbytečně zatěžují životní prostředí,« uvedla Hekšová.
Zákon o obalech přitom stanovuje, že osoba, která uvádí na trh obal musí zajistit, aby hmotnost a objem obalu výrobku byly co nejmenší. Účelem této úpravy je předcházení vzniku odpadů, a tím i odpadu z obalů. Nedodržení požadavku na co nejmenší obal je přestupkem, který mohou dozorové orgány pokutovat až do výše půl milionu korun.
Spotřebitelská organizace radí, aby se spotřebitelé v případě, že narazí na příliš objemný obal, obrátili na příslušné dozorové orgány s podezřením na spáchání přestupku. U obalů, které jsou v přímém kontaktu s potravinami, je k projednávání přestupků příslušná Státní zemědělská a potravinářská inspekce. U kosmetických výrobků to jsou krajské hygienické stanice a u humánních léčivých přípravků provádí kontrolu Státní ústav pro kontrolu léčiv. Česká obchodní inspekce pak kontroluje splnění povinnosti uvádět na trh co nejmenší obal v ostatních případech.
(jad)
Diskuze je uzavřena.