Společnost Agrofert, která vznikla před 30 lety, 25. ledna 1993, patří k největším firmám v Česku. Je jedničkou tuzemského zemědělsko-potravinářského sektoru, je rovněž druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu. Působí ale i v lesnictví, v obnovitelných zdrojích či v médiích. Společnost, která je jedním z největších soukromých zaměstnavatelů v Česku, vlastnil šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který v únoru 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.
Agrofert vznikl jako společnost s ručením omezeným z české pobočky slovenské společnosti Petrimex a věnoval se především obchodu s hnojivy. Jeho jediným společníkem byla Petrimex, akciová společnost pro zahraniční obchod se sídlem v Bratislavě. V roce 1994 se transformoval na akciovou společnost Agrofert, jediným akcionářem se později stal Andrej Babiš. Různými operacemi (mimo jiné sloučení firem, převzetí jmění či odštěpení částí majetku) vznikl postupně Agrofert Holding, který od roku 2013 nese jméno Agrofert.
Skupina v současnosti sdružuje kolem 250 firem z oblastí chemie, potravinářství, zemědělství, pozemní techniky, dopravy a technologií, lesnictví a dřevařství, obnovitelných zdrojů a médií. Patří do ní například chemičky Precolor, Precheza, Deza, Fatra, Synthesia, Lovochemie, Preol, Duslo (Slovensko), SKW Stickstoffwerke Piesteritz (Německo) či GreenChem Holding (Nizozemsko). Řada dalších firem tvoří největší skupinu českého a slovenského zemědělství a potravinářství – zemědělské podniky, mlékárny, pekárny, masokombináty a další potravinářské společnosti skupina vlastní po celé ČR, ale i na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Německu. Pod Agrofert patří i lesnické společnosti Uniles a Wotan Forest. Skupině mediálních společností dominuje vydavatelství Mafra, která mimo jiné vydává deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Metro, týdeník 5plus2 a různé časopisy, provozuje zpravodajské portály a další internetové portály a služby, rádia Impuls a Rock zone, hudební televizi Óčko a vlastní tiskárny Mafraprint.
Koncernu Agrofert loni meziročně stouply konsolidované tržby o 15 procent na 184,8 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl na 5,8 miliardy korun ze 3,8 miliardy Kč v roce 2020. Za růstem tržeb je podle holdingu hlavně zvýšení prodejních cen v chemickém segmentu v reakci na významné zvýšení vstupních nákladů a za růstem zisku hlavně zlepšení hospodaření v segmentech chemie a zemědělství. Podle svých internetových stránek má Agrofert v současnosti téměř 34 tisíc zaměstnanců, kteří pracují v 18 zemích na čtyřech kontinentech, v Česku zaměstnává asi 21 000 lidí.
Agrofert patří také k největším příjemcům dotací v ČR. Hlavním zdrojem jsou provozní dotace, které dostávají zemědělské podniky koncernu, jejichž výše se vypočítává podle počtu chovaných zvířat nebo podle výměry osetých ploch. Čerpá ale i například dotace na investice. Kvůli angažmá Andreje Babiše v politice (byl ministrem financí, premiérem a nyní kandiduje na funkci prezidenta republiky) se začal řešit jeho možný střetů zájmů. Podle novely zákona o střetu zájmů, přijaté začátkem roku 2017, smějí členové kabinetu ovládat firmy, ty ale nemají přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Zákon zakazuje členům vlády i dalším činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš v reakci na normu v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Babiš svůj možný střet zájmů dlouhodobě odmítá. Také Agrofert tvrdí, že podniká v souladu se zákony, a to i v případě možného střetu zájmů.
(koz, čtk)