Hospodaření státu skončilo na konci července deficitem ve výši 214,1 miliardy korun. V červnu skončil státní rozpočet se schodkem 215,4 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.
»Červenec je druhý měsíc po sobě, kdy schodek klesá, za samotný červenec hospodařil rozpočet meziročně o 11 miliard korun lépe a dosáhl tak mírného přebytku 1,2 mld. Kč. Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a dosáhneme-li s ostatními ministry shody na úsporách zhruba ve výši 20 miliard korun, podaří se nám dodržet plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard korun,« uvedl k pokladnímu plnění za červenec ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Za meziročním zhoršením salda o 21,4 mld. Kč stál podle ministerstva financí především nárůst výdajů v sociální oblasti (+75,1 mld. Kč) a pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+51,1 mld. Kč). Meziročně vyšší ale byly podle ministerstva financí také výdaje na obsluhu státního dluhu navýšenou výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů či vyšší investice.
O tom, že se podaří udržet schodek státního rozpočtu pod hranicí 300 miliard korun, je přesvědčen také premiér Petr Fiala (ODS). Exministryně financí a místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová v reakci na zveřejněná čísla upozornila, že schodek představuje zhruba 72,6 procenta celkového schodku, který byl na letošní rok schválen. Dodala také, že jde o nejhorší výsledek od roku 2002, dokonce i čísla v covidových letech byla podle ní příznivější. »Žádný optimismus nesdílím,« uvedla v ČT.
Schillerová je nadále přesvědčena o tom, že dodržení schváleného schodku je nereálné. Není podle ní jasné, v čem mají úspory ve výši 20 miliard, k nímž ministry vyzval Stanjura, spočívat. »Obávám se, že se sáhne na investice, a to by bylo v této ekonomické situaci to nejhorší, co by se mohlo stát,« uvedla bývalá šéfka státní kasy.
Že by se vládě podařilo udržet plánovaný schodek rozpočtu, si nemyslí ani bývalá předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM). Pokud by se to mělo podařit, je podle ní otázka, za jakou cenu by to bylo. »Nemyslím si, že to je nemožné, ale samozřejmě ta cena za to bude hodně vysoká, protože by to znamenalo další desítky miliard úspor ještě v tomto roce. Myslím si, že pokud to chtějí dosáhnout, tak to bude opravdu bolet a nejenom státní správu, ale myslím si, že ten dopad na občany bude opravdu velký,« uvedla Vostrá včera pro iportaL24.cz.
Čtěte také: Deficit pod 300 miliard? Jen zbožné přání premiéra
Podle bývalého premiéra za ČSSD a předsedy spolku Nespokojení Jiřího Paroubka vláda plánovaný schodek určitě nedodrží. »Jsou to zbožná přání,« řekl pro iportaL24.cz. Dělat nějaká opatření je už podle něj pozdě. Na rozdíl od předsedy vlády je Paroubek přesvědčený, že letošní rozpočet skončí se schodkem mezi 350 až 400 miliardami korun.
Na výdajové straně tvořily největší položku sociální dávky
Rozpočtové příjmy ke konci července dosáhly 1,068 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,2 procenta. Výdaje ke konci července byly 1,282 bilionu korun, proti předchozímu roku vzrostly o 16,2 %.
Příjmové straně rozpočtu pomáhá vyšší výběr daně z příjmu právnických osob. Stát na ní do konce července inkasoval 122,2 miliardy korun, o 37 procent víc než v loňském roce. Vedle toho přináší dodatečné příjmy odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, na kterém se dosud vybralo 13,4 miliardy korun. Příjmy z daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) se zatím v rozpočtu neprojevily, splatnost prvních záloh je v září.
Výnos daně z přidané hodnoty pro státní rozpočet do konce července činil 208,9 miliardy korun, meziročně se zvýšil o 5,9 procenta. Na dani z příjmu fyzických osob stát získal 80,2 miliardy korun, o 24 % víc než před rokem. Odvody pojistného na sociální zabezpečení se meziročně zvýšily o 9,2 procenta na 397,5 miliardy korun. Ze spotřební daně stát inkasoval 82,1 miliardy korun, což je o šest procent méně než loni.
Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 503,5 miliardy korun. Z toho 395,9 miliardy korun šlo na důchody, jejich objem se meziročně zvýšil o 18,9 %. Nejvyšší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 142,6 procenta na 87,1 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 51,1 miliardy korun. Výrazně meziročně narostly i náklady na obsluhu státního dluhu, za sedm měsíců činily 38,9 miliardy korun, což bylo o 44,1 % víc než loni.
Kapitálové výdaje ke konci července dosáhly 95,2 miliardy korun, meziročně vzrostly o 15,4 %. Největší podíl na nich mělo financování dopravní infrastruktury, na které šlo 29,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje směřovaly také na investiční nákupy ministerstva obrany nebo do programu Nová zelená úsporám.
Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Pro letošní rok vláda počítá s deficitem ve výši 295 miliard Kč.
(jad)